Zběsilá jízda

hodnoceno 20x (Seznam vlastníků)

Dvě stě v měs… teda poušti / třista z místa…

Autor: Caranthir | 19.11.2024 | 7

„Můj svět se zredukoval na jediný instinkt: Přežít. Vzhledem k tomu, že svět padl, bylo těžké poznat, kdo byl víc blázen. Jestli já… anebo všichni ostatní.“

– Max Rockatansky, Šílený Max: Zběsilá cesta

Úvodem

Milí přátelé deskových her, vítám vás u další recenze, neb recenzní program ZH byl ke mně docela štědrý  (a spoiler alert, zdaleka nekončíme). Dnes to nebude žádná obrovská záležitost. Do rukou se mi tentokrát dostala Zběsilá jízda českého autora Petra Vojtěcha (v originále Dirt & Glory, tedy česky Prach a sláva), kterou na náš trh přináší nakladatelství MINDOK. Její anglickou verzi nicméně vydalo relativně nové herní studio Pink Troubadour, jinak vydavatelé velmi očekávané novinky Galileo Galilei (jejíž prototyp jsem měl tu čest si zahrát na loňském Brnohraní v Lužánkách).

Zběsilá jízda je karetní hrou pro 2–5 hráčů, tematicky situovanou do postapokalyptické pouštní krajiny inspirované sérií o Šíleném Maxovi. Hráči se zde podle autora zhostí role vůdců konvoje jedoucího skrze pustinu do předem určených cílů. Doporučený věk je osm let a více, jedna herní partie má trvat cca 20–30 minut.

What’s in the box?

Krabička Zběsilé jízdy je poměrně sympaticky malá, velikostně mezi sešity A5 a A6. Po otevření zde najdete jeden karton na „vyplokání“ – žetony paliva v podobě kanystrů (20 ks) a pět ukazatelů bodů v podobě černé pneumatiky; pak brožurku pravidel a pod nimi dva v igelitu zavařené balíčky celkem čtyřiadevadesáti karet umístěné v papírovém insertu.

Karty jsou rozděleny následovně: Devět karet cílů (obtížnost 1, 2 a 3 matičky), 5× sada karet základních nájezdníků pro každou z barev (sedm karet na barvu), bodovací karta pro každou barvu, a jedenačtyřicet karet zkušených nájezdníků, kterými si během hry vylepšujete balíček.

Na tomto místě bych měl bohužel první negativum. Papírový ilustrovaný insert vypadá moc pěkně, ale jakmile karty obalíte, jsou jakékoli pokusy umístit je zpět do insertu předem odsouzeny k neúspěchu. Chcete-li mít karty pro hru obalené, není jiné volby, než se insertu zbavit.

Jak se to hraje?

Zde vás s dovolením mohu odkázat na již hotový popis hry zde na Zatrolenkách. Začínáte s balíčkem karet základních nájezdníků – pro všechny hráče je připravena identická sada hodnot (1, 1, 2, 2, 3, 4, 5). Do začátku si pak doberete tři karty nájezdníků pokročilých, kteří mohou mít například dvě různé hodnoty, nebo ke své hodnotě ještě efekt navíc, dvě z nich si necháte a jednu dáte zpět.

Připravíte balíček šesti karet cílů, pro každé kolo jednu. Každá karta specifikuje číslo, kterému se snažíte co nejvíce přiblížit (ale nepřejet) součtem zahraných karet, a upřesnění odměn pro prvního, druhého a další hráče. Každý si také vezme jeden kanystr (žeton paliva). Každý si zamíchá balíček a na začátku svého kola si dobere dvě karty, z nichž jednu položí jako první kartu konvoje a druhou dá do rezervy. Doprostřed se položí tolik karet pokročilých nájezdníků, kolik je hráčů. A pak už se hraje. V každém kole můžete udělat přesně dvě věci: Dobrat si kartu ze svého balíčku a položit ji do svého konvoje, NEBO zastavit – nedobírat nic, místo toho si vzít jednu kartu pokročilého nájezdníka a dát si ji dospodu balíčku. Vtip je v tom, že se snažíte součtem hodnot ve svém konvoji co nejvíce přiblížit číslu uvedenému na cíli, podobně jako když se v „oko bere“ snažíte dosáhnout co nejbližší hodnotě k 21. Jde tedy o hru typu „push-your-luck“.

V čem se Zběsilá jízda od oko bere liší je to, že můžete svému štěstí pomoci. Karty pokročilých nájezdníků mají buď dvě různé hodnoty (můžete si vybrat, jako kterou je použijete), nebo nespočet efektů při zahrání – manipulaci s balíčkem, přesouvání karet mezi konvojem a rezervou, nakukování na to, co vám přijde, získávání žetonů paliva, apod.

No a kdyby něco, jsou tu ještě žetony paliva. Za jeden můžete odhodit právě přidanou kartu z konvoje do rezervy (ale jen pokud jste nepřejeli), za čtyři můžete umístit do konvoje namísto dobrání karty kartu z rezervy. Nikdy ale tyto žetony nemůžete mít či ani dočasně získat více než 4.

No a to je celé. Takto se střídáte, dokud všichni nepřejedou nebo nezastaví. Pak se vyhodnotí, kdo byl nejblíže cíli a nepřejel – první hráč v pořadí si vezme nejlepší odměnu, další dva tu menší; ostatní plus ti, co přejeli, jako cenu útěchy dva žetony paliva. Kdo získá body, posune si na bodovací kartičce svůj žeton pneumatiky (při bližším pohledu na ní místo Goodyear najdete anglický název „Dirt & Glory“) na odpovídající políčko.

Pak se připraví nové kolo. Každý hráč si zamíchá všechny zahrané karty, všechny zbylé nedobrané karty v balíčku, PLUS se může rozhodnout zamíchat zpět VŠECHNY karty z rezervy zpět do balíčku. Obrátí se nový cíl, připraví nová nabídka nájezdníků. Každý hráč ve svém prvním tahu opět obrátí dvě karty, jednou zahájí konvoj a druhou přiloží do rezervy. A jede se dál.

A jaké to tedy je?

Tady se to pokusím rozdělit na dvě části – herní dojmy a, abych tak řekl, esteticky-flavorové.

Co se týká herního zážitku, je Zběsilá jizda typický filler. Rychle vysvětleno i lidem, co hru vidí poprvé – a dokáži si představit, že i nehráčům. V libovolném počtu hráčů odehráno do 30 minut, jak slibují na přebalu. Komponent právě tak akorát, žádné zbytečnosti. Hra je i přiměřeně zábavná (i když pro mne osobně to není nic, co bych cíleně vzal a šel si zahrát). Ale je to celé až příliš abstraktní. Celé hra je vlastně redukována na odhad soupeřů, počítání, co si můžete ještě dovolit, a omezenou manipulaci s balíčkem. Dopředu se přiznávámm k potenciální podjatosti, protože jsem nedávno překládal velkou „madmaxovskou“ závodní hru, ale to téma tady ze hry prostě na první dobrou necítím a hnedle tak bychom mohli počítat, jak nepřetáhnout počet jablek v košíku, akcií na trzích, nebo cestujících v metru.  

Co mi ale naopak sympatické je, je takové to „můžeš si to udělat tak složité, jak chceš“ – čistě hrát „oko bere“ a spoléhat na štěstí, nebo propočítávat, co je ještě v balíčku a co může příjít. Použití žetonů paliva pro přesuny z rezervy do konvoje dává pak hře lehký – a vítaný – strategický rozměr, stejně jako možnost vracet či nevracet rezervu zpět do balíku po každém kole.

Výtvarná a flavorová stránka, to je ovšem jiná. Ilustrace jsou parádní, originální a promyšleně volené vzhledem k funkci karet. Karty nahlížející na balíček mají například na ilustraci pozorovací dron či zrcátko. Karty s volitelnou hodnotou zase dvě vozidla v rozích. Karta, kterou můžete zahodit, pokud byste kvůli ní přejeli cíl, zobrazuje „talisman pro štěstí“ v podobě vysušené hlavy nad palubní deskou. Tahače pracují s rezervou, a koneckonců samotná základní pětice každého hráče je odstupňovaná: 1-cyklista, 2-tryskobrusle, 3-motorka, 4-buggyna, 5-vrtulník…). Tohle vysoce oceňuji, protože je z toho vidět jasný záměr, ale s výše uvedenou abstraktností to mně osobně v „imerzi“, čili ponoření se do tématu hry moc nepomohlo. Ale jak říkají přátelé Anglosasové: „credit where credit is due“, anebo stařeček Pagáč: „komu čest, tomu čest, pastýřovi trúba“ – pochválit se to sluší. 

Co tedy říci o Zběsilé jízdě nakonec?

Zběsilá jízda je vcelku hezká a relativně  krátká „filler“ karetní hra, s velice příjemným poměrem cena/výkon. Za tři stovky a nějaké drobné dostanete snadno vysvětlitelnou karetku s osobitou grafikou a příjemnou herní dobou, která vám nezabere moc místa v zavazadle a naopak dokáže příjemně vyplnit mezery mezi hraním větších her či zkrátit dlouhou chvíli. Užijete si ji jak v čistém skoro bezstarostném push-your-luck módu („Tak co, schválně… přejedu nebo ne?“), tak v případném mozkovarném módu, kdy budete (pokud budete chtít) moci počítat, jaká je s ohledem na složení balíčku šance, že s další kartou přejedete nebo ne. Takže si ji teoreticky užije i ten druh hráčů, co nemá rád „příliš mejnstrým“ obrázky a cokoli, co není od Lacerdy, vnímají jen o chloupek nad Člověče.

Řekl bych to asi takto: není to hra, kterou bych si sám do sbírky zakoupil, ale u jiných hráčů se zcela jistě neztratí.