Vinohrad

hodnoceno 224x (Seznam vlastníků)

Kdo bude nejlepším vinařem?

Autor: Ferry007 | 6.10.2022 | 1

Starobylé Toskánsko skýtá pro vinaře nesčetné možnosti a výzvu pro jejich dovednosti. Vybudujte největší vinařství v Itálii! V prvních letech budete stavět zařízení a sázet révu, ale později si už do vinice můžete zvát návštěvníky, pořádat ochutnávky či vyřizovat velké objednávky!

Vinohrad, v originále Viticulture, je kompetitivní hra pro 1–6 hráčů od vydavatelství Stonemaier Games. Byla vydána v roce 2015, u nás vyšla letos pod vydavatelstvím Albi, kterému tímto děkujeme za poskytnutí hry k recenzi.

Příprava hry

Každý hráč dostane desku vinice, všechny figurky své barvy a po dvou kartách matek a otců. Na svou desku umístí tři karty polí. Následně si vybere jednu kartu matky a otce a podle nich obdrží do začátku peníze, pracovníky, karty a někdy i postavené zařízení.

Na herní plán se připraví zamíchané balíčky karet, hráčské figurky kohoutů, ukazetele příjmu a žetony lahví zobrazující počet vítězných bodů. Náhodně zvolený první hráč dostane žeton hroznu a hra může začít.

Pravidla hry

Hra se hraje na jednotlivá kola – roky – tak dlouho, dokud nějaký hráč nedosáhne 20 bodů. V tom kole hra skončí a zvítězí ten, kdo nasbíral bodů nejvíce.

Každé kolo je rozděleno, stejně jako rok, na čtyři roční období.

Na jaře si hráči v pořadí od prvního hráče vyberou svou pozici na stupnici vstávání. Ta jim může přinést různé bonusy a určuje pořadí pro hraní tahů v celém následujícím roce.

V létě hrají hráči podle zvoleného pořadí. Ve svém tahu musíte umístit pracovníka a vykonat akci na příslušném políčku v levé části herního plánu. Pokud to nechcete nebo nemůžete udělat, musíte pasovat. Při umisťování pracovníků je dovoleno obsazovat jen taková místa, u který je ještě volné pole. Ve hře dvou hráčů je dostupné pouze levé pole, ve 3–4 hráčích i pole prostřední a v 5–6 jsou k dispozici všechna 3 akční pole. Ale pozor! Když u akce není žádné políčko volné, akci nemůžete vykonat nebo musíte použít svého Zkušeného pracovníka (říkáme mu Jumbo). Každý hráč má jen jednoho, a tak musíte zvážit, na co ho použijete!

V rámci letních akcí můžete sázet na svá políčka révu, stavět vybavení do vaší vinice, provázet po ní, nebo zvát letní návštěvníky, kteří vám s tím vším mohou pomoci.

Na podzim si vinice žije vlastním životem, každý hráč si tedy jen lízne kartičku návštěvníka – buď letního, nebo zimního.

V zimě se opět hrají akce, tentokrát ale na pravé straně herního plánu. Vinice můžete sklízet, ze sklizených hroznů dělat víno a to následně prodávat. Na výhodný prodej si můžete brát a plnit karty objednávek. Hlavně ty vám totiž přinesou vítězné body. S tím vším vám zase mohou pomoci zimní návštěvníci. V neposlední řadě si můžete vytrénovat další pracovníky, se kterými toho v dalších letech uděláte mnohem více.

Jakmile na konci zimy všichni pasují, se z plánu sklidí všichni pracovníci, posune se žeton prvního hráče a může začít nové kolo – nový Rok!

Mechanismus hry

Ne nadarmo prorazilo studio Stonemaier Games právě s touto hrou. Z každé pídě krabice na nás kouká vyšperkovaný worker-placement, perfektní zasazení tématu do mechanismu, skvělý podíl náhody, slušná variabilita a taková… přirozená elegance spočívající v až překvapivě jednoduchých pravidlech.

Ani nevím, kde s tím vším pozitivním začít. Předně. Logika umisťování pracovníků tu funguje skvěle. Pošlete ho někam, on vykoná, co má a tím zabere místo ostatním hráčům. I přesto ale mají ostatní co dělat. Mohou se připravit na jiné věci nebo třeba stavět další zařízení. Také mohou na místo poslat svého zkušeného pracovníka.

Je zde potřeba plánovat vše dopředu. Už na jaře musíte pečlivě zvolit, zdali si vyberete lukrativní odměnu a budete hrát později než ostatní, anebo budete první, ale téměř bez odměny. Pracovníků je ze začátku až žalostně málo, takže když vám někdo překazí vaši akci, zamrzí vás to. To do hry přináší svižnou dynamiku – stále se něco děje, musíte neustále přehodnocovat své další tahy a doufáte, že vám nikdo neobsadí vaše vysněné políčko.

Proces tvorby vína, jeho prodej a zvaní si návštěvníků jen přispívá k perfektnímu zasazení tématu do hry. Vinohrad není suché euro, ale strategická vinařská soutěž s jasným vítězem. Některé druhy vína vám nabídnou jen malou úrodu, ale k jejich pěstování nepotřebujete speciální vybavení. Na jiné druhy už musíte zakoupit zavlažovací systémy nebo i treláž, ale odmění vás vyššími výnosy. Pole můžete kdykoliv prodat a poskytnout si tak jednorázovou finanční injekci, ale v případě potřeby ho můžete někdy v budoucnu zpětně odkoupit.

Při sklizni vína můžete většinou sklidit až dvě pole a do sudů si připravit zásobu hroznů. Z nich pak uděláte víno. Skvělá vlastnost hry je, že vína i hrozny každý rok zrají a tím se zvedá jejich hodnota. Nemusíte tak pěstovat od začátku nejvýnosnější odrůdy, vše časem dozraje. Abyste ale mohli tak kvalitní vína uchovávat, případně vyrábět i vína šumivá nebo růžová, potřebujete postavit větší sklep. Za ta nejkvalitnější vína pak můžete zaskórovat velké množství bodů a získat i pasivní příjem peněz do dalších kol.

Dalším, velmi významným aspektem hry jsou ve Vinohradu karty návštěvníků. Tyto velmi silné karty umožňují dělat ve hře všechno tak nějak výhodněji. Dají vám body bez objednávek, můžete zasadit révu bez vybavení, postavit budovy zdarma nebo třeba soupeři nějaké body odebrat. Každá karta má jiný, velmi silný efekt. Většinou máte už nějaké od začátku, postupem hry jich ještě spoustu získáte, takže vám pomohou pokaždé s něčím jiným. I díky tomu jsou hry vždy trošku jiné, někdy nemusíte řešit sklady, jindy zase karty objednávek…

I přes to, přes všechna ta pozitiva mi vždy připadá, že je to jeden velký závod. Hra vás nenechá odpočinout, drží vás v napětí. Určitě se nedá označit za klidnou či pohodovou. Stačí splnit rychle tři úkoly za pět bodů a hra skončí. Nejsem nějaký soutěžní typ, nechci vždy za každou cenu vyhrát, ale abyste vyhráli, musíte bedlivě sledovat soupeře. Mám raději ten typ her, kde se nějak skončí, a pak se spočítají body. Psychologicky to na mě působí lépe a pohodověji. Když jdu na Vinohrad s přítelkyní, je jasné že to bude docela 1v1 bitva o to, kdo to dokáže lépe naplánovat. Jsou ale určitě hráči, kteří toto budou vyhledávat.

Herní komponenty

Kvalitní dřevěné komponenty a skvělý insert hře ještě přidávají. Naopak dojem z celku sráží nešťastně zvolený materiál karet. Je to lesklý kartonový papír, který je až příliš hladký a působí laciným dojmem. Spoustu lidí si hru určitě obalí, ale takto zvláštně vyvedené karty jsou trnem v oku jinak dokonale produkčně zvládnuté hře.

Pravidlový rámec

Vyslání pracovníka a vykonání akce je jednoduché a intuitivní, pravidla jsou lehce pochopitelná. Trošku oříšek je, co je pro mě v danou chvíli nejlepší? Hlavně začínající hráči se mohou poněkud ztrácet ve všech možnostech, které hra nabízí. Osvědčilo se nám odkazovat se na karty návštěvníků – jestliže ti akci návštěvník nabízí výhodněji, není důvod ji neudělat. Po jednom zahrání ale vše rychle přejde do krve a hru zvládnou i začátečníci.

Herní skupina

U takové závodní hry, jako je Vinohrad, by člověk předpokládal, že hra bude ve dvou nebo v šesti trošku slabší. O to zajímavější zjištění pro mě bylo, že hra opravdu nabízí konzistentní herní zážitek při jakémkoliv počtu hráčů. Ve dvou i v šesti je zde dostatek soutěžního ducha, ale zároveň pořád máte co dělat. Při vyšších počtech se u jednotlivých míst zpřístupňuje více pozic, a na některých jsou i bonusy, takže některé věci jdou udělat ještě efektivněji. V plném počtu se partie protáhne i přes dvě hodiny, ale to nám nevadilo.

Sólo hra

Stejně jako u jiných her od Stonemaier Games ani zde nechybí hra pro jednoho hráče v podobě souboje s Automou. Automa vám každý rok obsadí svými pracovníky políčka, jinak nic nedělá. Vy se snažíte za sedm kol nashromáždit více bodů než automa (tzn. překonat 20 bodů), takže v podstatě hrajete hru ve dvou, přičemž akce druhého hráče jsou řízeny kartami. Sólo hru si můžete ozvláštnit speciálními pravidly, a tím odehrát celou kampaň.

Rozšíření – máme se na co těšit!

Vinohrad jsem hrál ještě dávno předtím, než vyšel v češtině. Párkrát v základu, ale hlavně s rozšířeními. Skvělou zprávou pro mě tedy bylo, že Albi vydá Viticulture v češtině a nyní plánuje vydat rozšíření Toskánsko, které hru dost mění.

Předně bych ale chtěl říct, že Vinohrad je hrou zcela plnohodnotnou, která rozšíření nepotřebuje. Užijete si ji na 100 % i v základní verzi. Protože ale rozšíření v originále vyšlo několik, připadá mi vhodné se o nich zmínit, protože hru obohacují tím správným směrem.

V Toskánsku se herní plán změní, má čtyři části a některé akce se už nedělají na jaře, ale třeba v létě. Naopak zimní akce jsou rozprostřeny i do podzimu. Výběr pořadí hráčů funguje také trochu jinak, bonusy za pozice dostáváte průběžně a jsou různorodější. Dále je zde několik přídavných modulů, například stavby. Ty rozšiřují vaši desku hráče a pokud si stavbu koupíte, přináší vám různé efekty – slevy, bonusové akce, vítězné body…

Dalším modulem jsou například speciální pracovníci, kteří mají zvláštní funkce – dokáží cestovat napříč ročními obdobími, sbírat již vyzvednuté bonusy z políček nebo „vykopávat“ cizí figurky.

Je skvělé, že k takto plnohodnotné hře dokázali autoři vytvořit skvělá rozšíření a rozhodně se máme na co těšit!

Celkové hodnocení

Asi už není tajemstvím, že se Vinohrad zařadil mezi mé oblíbené hry. Skvěle skloubený mechanismus s tématem, dobré zpracování a přístupnost jsou důvody, proč hře dávám velmi vysoké hodnocení.

Hru bych doporučil všem, kteří mají rádi strategické hry, chtějí závodit anebo si užít zábavu a napětí u sklenky vína.

+ neotřele fungující worker-placement mechanismus

+ perfektně zasazené téma

+ dobře hratelná v celém rozsahu počtu hráčů

+ podíl náhody v podobě karet hru osvěžuje, ale nekazí

+ insert

+ budoucí rozšíření Toskánsko

- slabší a nezáživná sólo hra

- horší kvalita zpracování karet

- napjatá atmosféra, punc „závodní“ hry

Číselně hodnotím 9/10.