Pokud znáte klasickou karetní hru Prší, pak není třeba Uno nijak podrobně popisovat. Je založené na stejném principu, jenom zpestřené o několik pravidel navíc. Na rozdíl od běžné (mariášové) sady hracích karet jsou zde speciální významy graficky vyznačené přímo na kartách a není třeba si pamatovat, ke které hodnotě patří.

Na začátku hry si hráči rozdají po sedmi kartách. Poté se střídají v odhazování karet: hráč, který je na tahu, smí odhodit kartu, která se shoduje v barvě či hodnotě s kartou ležící na vrchu odhazovacího balíčku. Pokud takovou nemá, lízne si místo ní novou a případně ji ihned odehraje. Speciální karty mohou blokovat soupeřův tah či ho donutit brát více karet, další určují barvu či otáčejí směr hry. V jedné z herních variant si hráči navíc vyměňují karty, které mají v ruce.

Komu zbyla v ruce poslední karta, ten na to musí ostatní upozornit pronesením slova "Uno" - pokud zapomene, je potrestán líznutím nové karty. Hráč, kterému se podaří zbavit všech karet, se stává vítězem hry.