53 zenových zastavení,
kde ležel v zimě sníh,
na jaře už není
sakury ve květu...
Hráči se stávají pocestnými putujícími po slavné cestě Tokaidó ve starém Japonsku. Usilují o to, aby jejich cesta byla co nejzajímavější a plná zážitků. Ty získají pohledy z překrásných vyhlídek, ochutnáváním vynikajících kulinářských specialit, kupováním suvenýrů, odpočinkem v blahodárných horkých pramenech a nezapomenutelnými setkáními se zajímavými cizinci na cestách…
Průběh hry a přehled pravidel
Hráči posouvají své figurky po cestě. Na tahu je vždy ten hráč, jehož figurka se v daném kamžiku nachází na cestě jako poslední. Může svoji figurku posunout na libovolné políčko, které není již obsazené jinou figurkou. Každé políčko přináší bonusy či vítězné body formou zážitku:
- Vesnice - zde lze zakoupit až tři suvenýry. Z těch lze nadále vytvářet kolekce, čímž se kumulují vítězné body;
- Chrámy - hráči věnují chrámu své peníze; za každou věnovanou minci jsou odměněny body. Na konci hry se udělují další jednorázové bonusy dle celkové výše příspěvků;
- Usedlosti - výpomoc na usedlosti hráče odmění ziskem mincí;
- Setkání - cizinci putující po cestě nabízí jednorázový bonus: kartu zdarma, body, mince, apod.;
- Prameny - osvěžení v horkých přírodních pramenech přináší zisk náhodného počtu bodů;
- Vyhlídky - z každého úseku cesty lze spatřit nádherné scenérie z různých úhlů - hráči tak skládají panormama krajin s kumulativním počtem bodů - za kompletaci každé vyhlídky jsou pak odměněni dalšími body;
- Hostince - jakési checkpointy, kde se postupně musí sejít všichni hráči než se mohou pokračovat dál v cestě. Lze zde nakoupit různé pokrmy, které přináši značný počet bodů.
Hra končí v okamžiku, kdy všichni hráči doputují na konec cesty, do města Edo. Na závěr jsou ještě uděleny bonusové karty (nejvíc návštěv pramenů, nejvíce nashromážděných suvenýrů, atp.).
Vítězem se stává hráč s nejvyšším počtem vítězných bodů.
Stručné shrnutí a úvaha, komu je hra určena
Velmi nenáročná, odpočinková, na první pohled až banální hra, která zaujme především překrásnou grafikou a naprosto mírumilovnou a pohodovou atmosférou - hráči poklidně putují, sbírají zážitky a krásné předměty, ochutnávají kulinářské speciality... snad jediná hra prostá jakýchkoliv negativních zážitků (myšleno herně).
Hra je přístupná komukoliv (zejména milovníkům japonské kultury), ale rozhodně není pro každého - je spíše "zenovou" relaxací formou deskové hry realizující moudrost "i cesta může být cíl". Nelze proto očekávat strategická rozhodnutí, napětí, akci či konflikt - obecně většinu známých mechanismů či charakteristik euro/ameri/war her. Pokud toto hráč akceptuje, hra o zážitcích se mu sama odmění zážitkem. V opačném případě se nejspíš dostaví zklamání.
Poznámka: výše uvedený odstavec je i přes snahu autora do jisté míry subjektivní, ovšem Tokaido je hra natolik odlišná a specifická, že má své opodstatnění - především z hlediska možných očekávání potenciálních hráčů a kupců této hry.