Dotazy
Ahoj
Chtěl bych se zeptat na několik věcí. V kolika jste hráli hráčích? Za jaké jste hráli postavy? Kolik jsi strávil hraním času? Upravoval jsi nějak obtížnost a kolik jsi měl zkušeností v 5. kapitole? A jestli jste se na začátku z Cuanachtu vydali doleva nebo doprava?

Díky za recenzi.

Pribehový režim
My sme od začiatku hrali na príbehovom režime - menhiry trvajú dlhšie, máme tým pádom viac dní na skúmanie. Nepoužívame "T" ukazovateľ života a taktiež nejeme tak často. Dá sa to v pohode hrať aj keď máte len 4 výdrže na deň. Príbeh si užívame a nemáme pocit že sme trestaný grindom. Áno niektoré skúšky typu hoď kockou a stane sa dokážu zavariť ale vieme sa cez to preniesť. Celkový dojem z hry a hlavne ten príbeh nás baví a radi sa k hre vraciame.

Vlado "Kasi" z KEm pádom via

Záverom
Súhlasím s tebou v každom bode. Ja si hru užívam tak, že k nej nepristupujem ako k hre, znie to divne ale snažím sa o taký prístup. Nechávame sa viesť príbehom. Potenciál je ozaj nevyužitý a mechaniky kostrbaté ale Zážitok z príbehu je ohromný.

keď si chcem zahrať hru so super mechanikami hrávam euro.

Vlado "Kasi" z KE

Vystihl jsi mé pocity
Přesně takové pocity jsem měl taky, a to se na té hře snažím najít jen to nejlepší... Já teda vidím ještě další nevýhodu...to listování gamebookem mě neba, ikdyž gamebooky jako takové mám rád, no při hře to zdržuje. To ale vylepší přicházející aplikace.
Hrál jsem tedy jen jeden scénář, ale přišlo mi to velmi těžké a ty boje byly nudné a trvaly věčnost....Zato zpracování je skvělé a tematičnost taky fakt super...

Typ hry
Autoři deklarovali:
Tainted Grail is an adventure and survival cooperative Board Game.
To hovoří za vše. Hra má být těžká, nemáš hned vše vyhrát jak po másle. Pokud nechceš hrát survival, můžeš si upravit pravidla a užívat si jen příběh.
Za mě je to epická hra o které jsem dlouho jen snil a teď jí mám doma. Díky za ní!

M9ra
Suhlasim s tvojim nazorom :)) a taktiež som velmi rad , že ju možem vlastnit :)

Pekne
Pekne napsana recenze. Diky.
Malickost: nevim, jestli jsi do hodnoceni zapocital jeste neco jineho, ale ciste matematicky je 11/15 bodu spis 70% (73)

@Toneckrmelec
Já bych osobně při finálním hodnocení kladl větší důraz na mechaniky, které mi připadají pro dobrou hru podstatnější...:) Proto mi Kirstenovo procentuální hodnocení připadá ok..;)

Souhlas
Na hru jsem se těšil, pak hře po shlédnutí recenzí odolával, pak v slabé chvilce podlehl. A zjistil přesně to co píšeš v recenzi. Nádherná ale rozbitá hra s nuceným podváděním jinak nedohratelná. Hrozně mě to mrzí, stačilo použít pár osvědčených mechanik a mohl to být master piece.

Vidím to jinak
Hrál a dohrál jsem solo a hra mi nepřišla nesmyslně obtížná. Je těžká, ano, ale já mám výzvy rád a obtížné hry preferuji. Obtížnost TG tedy nevidím jako objektivní minus. Za Ailei bych solo nehrál, již jako součást herní strategie mi přijde vhodné vybrat univerzálnější postavu.

Co se týče náhody, ano, i v realitě, když se člověk napije z cizího zdroje vody, podstupuje risk. A pokud ho někdo varuje, že voda můžeš být zkažená, pak nemá smysl riskovat. Navíc od určitého momentu jsem získal prostředky, jak náhodu ovlivňovat takovým způsobem, že na mne neměla výraznější efekt.

Souboje mne bavily dlouho a až v pozdějších kapitolách se trochu ohrály.

Nemohu plně souhlasit

Předem předesílám, že mám Kickstarter Grail Pledge a hru jsem ještě nedohrál. Takže je možné, že se diplomacie projeví jako naprosto nudná. To, že kostka rozhoduje, je pravda, ale to mi zatím nevadí, ale možná bude.

S čím nemůžu souhlasit je ta nesmyslnost náročnosti. Hra je těžká. Velmi těžká. Prostě Survival. Nemá to být průlet jak Pandemic Legacy, ale fakt pořádná řežba. Trochu ve stylu Na hraně zítřka s Tomem Cruisem - když se nepodaří, střel se do hlavy a začni znovu. A nebo jeď příběhový režim.

V tuto chvíli máme rozjeto asi sedm separátních partií podle hráčů, kteří se zrovna účastní. A už teď víme, že ke třem se nevrátíme určitě. Já si jedu sám sólo s Niamh se zelenými kartami. 

Ve dvou skupinách máme za sebou šest scénářů a obě ty hry se odvíjejí naprosto diametrálně odlišně. Nelinearita bije do očí - jen dvě karty tajemství jsou stejné, naprosto jiné poznatky postav. To se prostě nemůže nikdy ani omylem potkat, zbudou podle mne dva úplně jiné příběhy a vůbec nevím, zda ta moje sólovka dohrát vůbec půjde - vím o dvou chybách, kterých jsem se dopustil, jejichž kombinace by mohla mít fatální vliv. Nešlo o hod kostkou, ale chybnou úvahu. Už jsem byl v pokušení to vzdát a začít znovu, ale chci si ověřit, že to fakt nepůjde.

Poslední partie, kterou jsme rozehráli, se úplně vymkla, ani nevíme jak. Jestli je to Echoes of the past nebo oslem, těžko říct. Maggot má víc expů než zbylí tři dohromady, trojkové strvůry si dává k snídani. Chapter 3a.

Já podvádím tak, že:

 1/V sólo modu začínám boj s 5. kartami další druhé kolo boje 2.

další kola 1.

2/Při hodu kostkou používám další kostku s hodnotami 1.a 2. ,které přičtu k hodu standartní kostky.

3/Když doplňuji energii háži kostkou a když padne 1.-3. doplním bonus energii dle hodu a možností stupnice energie.

V TG takto podvádím a vůbec se za to nestydím.

Tohle pro mě není recenze, ale jen velice osobní, zahořklej pohled na věc. Kdo hru dokáže docenit, tak řekne, že je to naprostej strop. Kdo to docenit nedokáže, bohužel her je spousta. Jsou lidi kterejm třeba vadí bojovej systém, ale to jen proto, že je zdržuje od toho úžasnýho prozkoumávání a putování příběhem. Já musím říct, že jak mi na začátku přišel bojový systém sice originální, ale nepříjemný a nezábavný, tak po delší době jsem si ho do značné míry zamiloval. Chce to přemýšlet, přemýšlet a zase přemýšlet. Jediná za mě nepříjemná věc je házení klacků pod nohy a to hlavně tam kde se hází kostkou. To je opravdu extrémně nepříjemné. Ale na druhou stranu, není to tak časté a člověk si zvykne na to, že od kostky se toho nedá moc čekat a taky to není až tak často( ale kam se to hrabe na This War of Mine). Taky není úplně přijemný začátek, kdy nevíte o co jde a máte jen málo času naučit se rozžínat Menhiry. Ale jak na to přijdete už se hra krásně rozběhne. Postavy originální, atmosféra hustá, že by se dala krájet. Za mě hra, která mě vytáhne z reality do jinýho světa, kterej je naprosto uvěřitelnej a zábavnej. Jen snad bych hru nedoporučil lidem co nemají moc čas. Tam je to jednoznačný ne, pokud si hru chtějí užít. Alespon 2-3 hodky v kuse aby se člověk někam pořádně posunul a patřičně nabažil. 

Tato recenze je za mne nejlepší, která k TG vyšla a rozhodně nesouhlasím, že je jen zahořklým pohledem. Absolutně vystihuje klady a zápory toho, co se hrou zažijete.

Použití kostky či mince je absolutně odfláklé. Souboje neustálé až obtěžující. Náročnost extrémní. Po celé sobotě, kdy jsme se s kamarádem snažili ve hře přežít alespoň do další kapitoly jsme se uchýlili k ohnutí pravidel a hru hrajeme bez omezovače energie, který je dle našich zkušeností hlavním strůjcem tobogánu smrti, na který naskočíte po prvním nezvládnutém náročnějším souboji. Bez omezovače, jehož odstranění autoři doporučují pouze v sólo módu, je hra příjemná. Stále vás však bude hlodat absolutně stupidní házení kostkou, se kterým se nepotkáte jen při řešení banálních situací, ale i klíčových momentů. S vidinou toho, že vaše několikahodinové snažení stojí na hodu správného čísla vám chuť pokračovat ve hře značně zkysne a vy se, jak autor recenze píše, uchýlíte k podvádění. 

Nutno říct, že příběh hry je opravdu perfektní a je taky důvodem, proč ve hře dále pokračujeme.

Jediné, v čem se mé pocity ze hry s autorem liší je relativně zábavný systém soubojů. Oproti hodu kostkou mám pocit, že se s nepřítelem skutečně peru, čemuž pomáhají i názvy karet a jejich efekty. Nutno však dodat, že souboje jsou často úmorně dlouhé a neustálé. Mechanicky mě ale soubojový systém baví. 

Původně jsem na TG chtěl napsat recenzi, po přečtení této však vidím, že je to zcela zbytečné, neb bych akorát opakoval to, co již zaznělo.