Sid Meier's Civilization: The Board Game – Wisdom and Warfare

hodnoceno 41x (Seznam vlastníků)

Každá série má svůj konec

Autor: Francooaa | 3 hodiny 15 minut | 21.7.2015 | 6

Hra: Sid Meier's Civilization: The Board Game – Wisdom and Warfare

Hráči: Čáryfuk, Francooaa a 1 neregistrovaný

Japonsko x Aztékové x Rusko

Sešli jsme se u další partie a již od začátku bylo jasné, že tohle nebude přátelská hra. Militarismus zvolen všemi třemi národy jako výchozí sociální politika. Aztékové velice brzo využili svoji počáteční technologii k založení třetího města a vypadalo to s nimi velni nadějně. Japonsko zase úspěšně těžilo a čerpalo výhody ze své vojenské převahy. (přece jenom dvojková jízda a vylepšení pěšáci nejsou k zahození) Rusko na začátku utrpělo při střetu s Japonskem značné ztráty na jednotkách, ale to, co ztratili v boji, získali špionáží Aztécké říše. Dobře postavené město hned naproti tomu Aztéckému + vždy nadstandardní cestovní rychlost dělala z Ruska nezastavitelnou špionážní velmoc. Nutno dodat, že Rusko dostalo velký buff právě v posledním rozšíření. Ať už to je schopnost komunismu, kde stačí mít jen jedno město obklopené kladívky nebo třeba i animismus, jelikož cestovní rychlost pro samostatnou armádu je pro výše zmíněnou špionáž klíčový. Azték postupně získával trochu kultury z boje a jednotky převážně díky své národnostní výhodě se slavnými osobnostmi. V podstatě se hra vyvíjela takhle - Aztékové i Rusové vytvořili mezi sebou alianci za účelem zastavení Japonska. Jednalo se o vojenskou, ekonomickou i obchodní výpomoc obou stran a tomu se Japonci bohužel rovnat nemohli. Postupem času ztráceli nashromážděnou armádu a ačkoliv i přes agresi obou hráčů (ničení divů a budov přes suroviny, zahazování mincí přes kulturní události apod.) Japonsko stále dokázalo vyprodukovat solidní množství jednotek a ty sloučit do velkých armád. Jedna z klíčových bitev se ale odehrála v neprospěch Japonska, kdy si z 9 karet losovalo 5 a nevylosovalo si ani jedno ze svých čtyř kamikadze letadel. Pak už mohl vladař jen obracet oči v sloup a sledovat, jak mu rusové berou vlaječky z mapy. V tu chvíli už se začalo i formovat technologické vítězství Ruského vladaře, který neustále kradl jednu technologii za druhou Aztéckému panovníkovi. Ten začal díky divům a surovinám roztáčet ekonomiku, nic méně na Rusa to už nestačilo. Japonec byl touto hrou mírně znechucen, protože od začátku jednoznačně dominoval hernímu poli, ale je třeba si položit otázku, co mohli jeho soupeři více dělat ? Jejich aliance zdramatizovala hru a k tomu i překlopila vítězství na jednoho z nich. Nutno dodat, že by určitě hře ještě trochu víc přidalo, kdyby si Aztécký vladař kontroloval svého spojence, neboť technologický strom Ruska se spíše podobal Aztéckému zikuratu. Předešlých 5 her skončilo ve prospěch Japonského vládce a ten musel uznat, že jejich taktika byla zcela správná a na místě. Hry se nám začínají vyostřovat a vyrovnávat. Je opravdu znát, že všichni zbrojíme a cestu k vítězství si každý volí až dodatečně dle situace. Hra má většinou spád, točí se divy, bojuje se o každou z klíčových budov, většinou teda o kasárny, hojně se využívají schopnosti technologií a kulturní události a v boji rozhoduje každá maličkost. (o tom jsem se sám v této partii mohl přesvědčit na vlastní kůži) Ruský hráč tedy zvítězil technologických vítězstvím a je to podruhé za Rusko a podruhé vůbec, těžko tedy říct, jestli umí hrát i za někoho jiného ( :D celý článek jsem byl plný pokory, a tak si vyprošuji aspoň malé japonské rýpnutí na konec )

Odehráno v: Ostrava (Okres: Ostrava-město)