Pohádkáři

hodnoceno 25x (Seznam vlastníků)

Pohádku chcete přečíst… nebo radši prožít?

Autor: Addam | 2.2.2021 | 12

„Bylo nebylo, všechna zvířata byla veselá a šťastná a radovala se z každého nového dne. Jednou se ale stalo veliké neštěstí. Zlý čaroděj začaroval všechny sny a obyvatelé světa utonuli ve smutku a beznaději, protože nemohli klidně spát…“

Tak začíná jeden z příběhů, které hra Pohádkáři vypráví. Kdo ale vlastně byl ten zlý čaroděj? To už je jen a pouze na hráčích.

S kým máme tu čest

Za Pohádkáři (v anglickém originále Storytailors), které na českém trhu vydává společnost Blackfire, stojí francouzské duo autorů Marie a Wilfried Fortovi. Tito autoři nejsou žádní nováčci a mají už za sebou přibližně 20 převážně menších her. Nejznámější z nich je asi Údolí Vikingů z roku 2019, které si na BGG stojí poměrně vysoko v kategorii dětských her.

Pohádkáři jsou hra pro 2–6 hráčů od 5 let s herní dobou 20 minut. Mám velice rád, když se základní parametry hry trefí do skutečnosti a u Pohádkářů se to myslím povedlo velmi dobře. Jeden příběh skutečně trvá 20 minut a věková hranice 5+ také odpovídá náročnosti hry.

Z pohádky do pohádky

Jak se tedy Pohádkáři hrají? Hra využívá jádro mechanismu použitého v Dixitu, doplněného však o krátké poutavé příběhy. Vypravěč, který musí umět číst :), přečte kartičku s částí příběhu. V něm je vždy tučnou kurzívou zvýrazněna nějaká konkrétní postava – např. zkušený průvodce, zmatený pošťák, upovídaná hostitelka, moudrý stařec… Hráči mají v rukou pětici obrázkových karet hrdinů, z nichž následně zahrají lícem dolů kartu toho hrdiny, o kterém si myslí, že se nejlépe hodí pro danou roli. Vypravěč všechny karty zamíchá, aby nebylo vidět, který hráč co zahrál, a srovná karty hrdinů lícem nahoru do nabídky pod bodovací desku. Hráči pak tajně hlasují pro hrdinu, který se jim nejvíce líbí a vystihuje podle nich danou roli (nemohou ale hlasovat pro svoji kartu).

Bodování probíhá tak, že hráč dostane jeden bod za každý hlas, který získal jeho hrdina. Ti hráči, kteří tipovali nejúspěšnějšího hrdinu, pak dostanou ještě bod navíc. Vítězný hrdina spolu s kartičkou příběhu se následně zasune do kapsičky v přiložené knížce, stránka se otočí a jde se na další část pohádky. Samotné bodování je příjemná součást hry. Určitě udělá radost kompetitivnějším hráčům, ale dokážu si představit, že některé herní skupiny, asi hlavně ty s malými dětmi, ji ani moc nevyužijí, a nechají se jen unášet příběhem a výběrem hrdinů.

Zmínil jsem, že karty příběhů a vybraných hrdinů se vkládají do knihy. Je to velmi pěkně ilustrovaná knížka bez textu se dvěma kapsičkami na každé dvojstránce. Na konci příběhu je možné díky vloženým kartám rekonstruovat příběh, zopakovat si jeho jednotlivé části, probrat motivaci postav atd.

Tímto se dostávám ke komponentům. Dominuje jim výše zmíněná knížka, ostatní komponenty jsou ale také povedené a hra má i velice praktický insert, takže v ní po správném zabalení neštěrká jediný žetonek. Pěkná je stupnice bodů a nápaditě jsou v ní zpracované pozice pro hlasování o hlavního hrdinu. Ty jsou označeny symboly (např. mráček, květina, list), takže i nejmenší děti dokážou správně „odvolit“, tedy použít ze svých hlasovacích žetonků ten s korespondujícím obrázkem.

Řekni mi, co máš ve tváři a já ti řeknu, jaký jsi

Pojďme k samotnému srdci hry, a to jsou karty hrdinů. Všichni, skutečně všichni hrdinové jsou zástupci skutečné zvířecí říše, takže žádné zlobry nebo roboty tu nečekejte. Máme tu vše od poctivých chlupáčů (medvěd, pejsek, velbloud…) přes hmyz (komár, moucha, včelka…), ptáky (sova, husa, plameňák…) až po zástupce vodní říše (delfín, mořský koník, chobotnice…). Karet hrdinů je velká spousta a jsou nádherně ilustrované. Co je důležité, každý hrdina má ve „tváři“ tu více, tu méně viditelnou emoci, vlastnost, nebo náladu. Máme tu tedy naštvanou berušku, bázlivého vlka, zvědavého šneka, nebo smějícího se chameleona. Hra s těmito emocemi vysloveně počítá, protože popisy hrdinů, kteří se dosazují do příběhu, se vždy skládají nejen z role, ale i z vlastnosti, např. už zmiňovaný zkušený průvodce, zmatený pošťák, upovídaná hostitelka, nebo moudrý stařec. Děti se tak nenásilnou formou dobře zorientují v popisu a odpovídajícímu zobrazení těchto slov, nálad, vlastností a emocí.

Obraťme stránku a podávejme se na obsah kapitol

Hra obsahuje celkem deset příběhů, což na první pohled vypadá, že není hodně. I na druhý :-). Jednotlivé příběhy je možné samozřejmě hrát znovu, přestože zábava už není taková jako u prvního čtení, když chybí kouzlo nově objevovaného. V praxi se ale jedná o 200+ minut příběhů, což už je pěkná porce hraní a čtení srovnatelná s většinou dětských pohádkových knih. V potaz beru také to, že hra je určena spíše menším dětem, které často neudrží dlouho pozornost. Samotné příběhy pak jsou svou délkou ideální – vtáhnou do děje a nezačnou nudit, mají příjemný průběh a většinou překvapivou pointu. Dva z oněch deseti příběhů jsou také spletitější, protože hráčům na několika místech dávají možnost rozhodnout, jak v ději pokračovat dál. A v neposlední řadě hlavně menší děti bavilo vybírání hrdinů více než samotné příběhy a hrát ten samý příběh víckrát jim ani za mák nevadilo.

Co se týče počtu hráčů, hra získává na zábavě se zvyšujícím se počtem hráčů. Zatímco ve třech je hra taková komorní, ve čtyřech a pěti už je to v pohodě a nejvíce hra zazáří právě v šesti. Obsažena je i kooperativní varianta, kdy hrají všichni hráči proti hře. Tato varianta má také své kouzlo a je v ní většinou snadné hru porazit. Hra pro dva hráče je možná také pouze v kooperativním režimu a připadá mi o hodně zábavnější než hra ve třech, kdy hraje každý sám na sebe a vzhledem k malému počtu karet to není zas tak velká zábava.

Je na konci slyšet dětský smích?

Závěrečné hodnocení se mi u téhle hry píše velice lehce. S klidným srdcem ji můžu doporučit cílové skupině, tedy především rodinám s dětmi od zhruba čtyř do devíti let. Hra je krásně provedená, nápaditá, a co je hlavní, nechává pracovat dětskou fantazii a rozvíjí představivost v příbězích zvířátek. Ty jsou šikovně naroubované na reálný – byť pohádkový – svět lidí se všemi špatnostmi i ctnostmi. Hra svede rodinu k jednomu stolu a nenásilnou formou přímo vybízí ke vzájemné komunikaci, probírání jednotlivých situací a reakcí hrdinů. To je v příjemném protikladu se současným solitérním a emočně odcizeným světem tabletů a mobilů.

Pokud by hra obsahovala nějakých deset příběhů navíc, což by z autorského ani produkčního hlediska nebyl problém, blížila by se z mého pohledu k dokonalosti. Takhle to je jen malá vada na kráse, která ale nemůže zastínit největší klad hry – že vám umožní si pohádky nejen přečíst, ale i prožít. Takže zapalte svíčku, udělejte atmosféru a ponořte se s dětmi do příjemného herního zážitku. Mám tušení, že toho nebudete litovat.