Knarr

hodnoceno 54x (Seznam vlastníků)

Jen pár vikingů stačí mít…

Autor: Kew | 27.7.2024 | 12

Hledáte rychlou rodinnou hru s líbivou grafikou a jednoduchými pravidly, ve které se příliš neškodí? A už jste hráli Knarr?

Verbujte posádku složenou ze statečných žen a mužů. Přinese vám slávu a pomůže vám uzavřít cenné obchodní smlouvy a osídlit nové kraje. Nezapomeňte ani na PR – pěvci a pěvkyně mohou vašemu snažení také zajistit nadstandardní promo. A neváhejte, v téhle hře není čas na otálení!

Komponenty a design

Prvním kladným bodem hry je to, že přichází v opravdu malé „cestovní“ krabičce, která je poměrně bytelná, leskle potištěná a plná až po okraj. A je plná kvalitních komponent. Zaprvé hezky ilustrovaných a barevně odlišených karet posádky, výprav a artefaktů, na kterých je přehledně vidět vše, co potřebujete. Jejich jedinou nevýhodou je, že mají nestandardní rozměr, a sice jsou na ně v krabici sice hezké krabičky, ale do těch se nevejdou obalené. Nicméně nezoufejte – i kdybyste krabičky oželeli, po obalení by se vám karty nevešly do samotné krabice s hrou. Takže v tomto případě to holt bude muset jít bez obalů. Dále v ní najdete taky desky samotných knarrů (vikinských lodí) z tuhého kartonu, několik kartonových žetonků a dřevěných ukazatelů prestiže (neboli vítězných bodů) a pověsti.

Hezkým detailem na kartách je použití kódu ColorADD, který usnadňuje hru hráčům, kteří mají problémy rozlišovat barvy (ve hře je barev jen pět, ale jejich rozlišování je opravdu důležité). Použití piktogramů totiž pomůže i ostatním smrtelníkům třeba v případě horšího osvětlení.

Na druhou stranu, pestrost barev karet posádky (fialová, červená, žlutá, zelená, modrá) je vyvážena poměrně fádní kombinací černé, bílé a dvou odstínů hnědé pro dřevěné hráčské ukazatele. Navíc v kombinaci s tím, že lodě, které mají hráči před sebou, jsou odlišeny pouze barvou plachty, a to dost problematicky, pokud jednotlivé desky neporovnáváte přímo vedle sebe. Česká edice se alespoň pokusila situaci napravit tím, že na dřevěných komponentách jsou i symboly, které se shodují s tvary „hlav“ na přídích lodí. Ale i tento detail je na deskách málo výrazný. Barvy hráčů si tak prostě budete muset zapamatovat.

Příprava a průběh hry

Příprava zahrnuje poměrně jednoduché rozdělení počátečních zdrojů hráčům (a umístění jejich ukazatelů na stupnice), vyložení nabídky karet výprav a posádky a případné volitelné nalosování karty artefaktu platné pro danou partii. Pak už jen vybrat začínajícího hráče a můžeme se plavit.

V průběhu hry se budete střídat v tazích a v rámci tahu se rozhodovat vždy mezi dvěma možnostmi:

• přidat do své posádky nového vikinga, NEBO
• vyrazit na výpravu.

První akce je jednoduchá – budujete pomocí ní svou posádku na následné výpravy, a zároveň tím tvoříte jistý jednoduchý engine/tableau. Platí totiž základní pravidlo, že každá karta posádky přináší jeden kus zdroje, ale po jejím vyložení aktivujete i všechny své ostatní karty posádky dané barvy. Takže pokud se na nějakou barvu zaměříte, můžete klidně po vyložení inkasovat i 4–5 odměn najednou. V tomhle mi Knarr docela připomíná mou oblíbenou karetní hru Guildhall, která funguje na obdobném principu (jen teda místo barev tam na tomto principu funguje sběr více karet stejného povolání). A když trochu přeskočím, asi i proto, že se mi líbí Guildhall, se mi líbí i Knarr.

Na rozdíl od Guildhallu ale v Knarru plní barva ještě jednu důležitou roli – určuje, jakou kartu posádky z nabídky si pak vezmete do ruky. V té máte totiž na začátku hry tři karty a za každou vyloženou kartu si vezmete do ruky novou. Hurá, další taktizování! V nabídce je totiž vždy pět karet a každá je vyložena právě u jednoho ze symbolů všech pěti barev. Někdy se to hezky potká a za vyloženou žlutou si vezmu zase další žlutou (pokud leží na správné pozici), pokud je ale u symbolu žluté barvy karta zelená, musím si holt vzít tu. Anebo taky nemusím! Ve hře je v podstatě 5 druhů surovin (karty posádky, vojáci, náramky, lyry a vítězné body – ke všem se postupně dostanu). Pro tuto chvíli nás zajímají právě vojáci, neboli „helmy“. Pokud se mi líbí jiná karta než ta, na kterou mám nárok podle barvy mnou vyložené karty, můžu zaplatit jednu helmu (pokud zrovna teda nějakou mám, že…) a můžu si vzít z nabídky libovolnou kartu. Docela často se pak stává, že vlastně barvu karty neřešíte, protože dostat se k helmám zpravidla není tak těžké. Ale znáte to – zrovna, když ji potřebujete, jako naschvál žádnou nemáte…

Druhou možností využití svého tahu je poslat část své posádky na vandr – každá z 6 karet výprav, které jsou na stole (vždy 3 jednodušší – rozuměj „stojí méně vikingů“ – a 3 složitější) po vás vyžaduje odhození určitého počtu vašich karet posádky, a to v různých kombinacích barev (případně můžete karty vikingů opět nahrazovat helmami). Za to dostanete vybranou kartu výpravy a ta vám přinese jednak jednorázovou odměnu (jednodušší poskytují hlavně suroviny, složitější hlavně body) a pak druhý bonus, který zahrnuje nějakou kombinaci surovin. Ten můžete získat každé kolo, ale musíte za to platit náramky (do detailu pravidel úplně nebudu zabíhat, ale čím víc jich zaplatíte a čím více jste získali karet výprav, tím víc odměn zpravidla získáte). Výpravy jsou tedy zdrojem příjmů. Zbrzdí sice tableau-building proces, ale i na toto ale autoři mysleli, protože karet posádky ve hře je omezený počet (a závisí také na počtu hráčů ve hře, takže nehledě na to, kolik vás bude hrát, tlak prostě pocítíte). No a když karty dojdou, musí je začít odhazovat ti, kdo jich zrovna mají vyložených nejvíce. Takže na výpravu čas od času prostě budete chtít jít, neboť byste o karty jinak stejně přišli.

A tedy ještě k posledním třem druhům surovin:

• Vítězné body asi není potřeba příliš vysvětlovat. Důležité je, že hra končí na konci kola, ve kterém některý z hráčů dosáhne hranici 40 bodů (všichni zbylí hráči pak případně dohrají své tahy tak, aby jich všichni odehráli stejný počet).
• Lyry slouží k postupu na stupnici pověsti. Ta je důležitá „pouze“ v jedné věci – obsahuje milníky, po jejichž dosažení získáváte na začátku každého svého tahu určitý počet vítězných bodů. Vzhledem k tomu, že hra je vlastně závod o dosažení hranice 40 bodů, jedná se o velmi důležitý prvek hry. Dokonce mi přijde, že v určitém ohledu je dost zásadní tuhle stupnici nepodcenit a od začátku se na ní snažit tlačit dopředu (více viz níže u dojmů).
• Karty posádky – kromě toho, že karty získáváte standardně jejich vykládáním a dobíráním (resp. doplňováním ruky), existuje ještě jeden druh odměny. Ten umožňuje získat naslepo horní kartu do posádky, ale bez aktivace jakýchkoli odměn. Vzhledem k tomu, že rychlost je ve hře klíčová, jde v podstatě o ušetření jednoho tahu, pokud se barva karty aspoň trochu trefí do aktuální nabídky výprav nebo se přidá k silné barvě, kterou plánujete v příštích tazích dále doplňovat kartami z ruky.

A ještě na chvilku zpátky k helmám a náramkům – zajímavým (i když rozhodně ne převratným) designovým rozhodnutím je omezená kapacita těchto zdrojů. Nemůžete jich mít nikdy více než 3 od jednoho druhu, takže nehrozí žádné jejich urputné sbírání (a naopak vám asi tu a tam něco i propadne). Trochu podvědomě to hráče nutí je utrácet, což může být prospěšné, ale někdy to může vést i ke zbytečným rozhodnutím (třeba předčasnému koupení výpravy při nadbytku náramků).

No a posledním dosud nezmíněným prvkem jsou karty artefaktů. Pravidla je doporučují přidat do hry až po odehrání několika partií, ale poté, co jsem si hru osvojil já jako vysvětlovač, zařazuju je i do partií s úplnými nováčky, protože jde vždy jen o jednu kartu, která se nalosuje na začátku partie a nějak ovlivňuje/mění některé z pravidel (např. dostanete bonus při vyložení kompletní sady barev nebo při vyložení Xté karty stejné barvy; tím může být cokoli od zisku helmy až třeba po umožnění rezervace karty výpravy z nabídky jen pro sebe). Samozřejmě platí, že pokud se na artefakty nováčci vykašlou a zkušený hráč je do své strategie zahrne, získá mírnou výhodu, ale zároveň platí, že tyto karty jsou dost situační a někdy jsme je použili třeba jen 3× za celou hru.

Dojmy ze hry

Hra má za mě několik rovin. Na té první – seznamovací – je za mě jedním z nejpříjemnějších překvapení poslední doby (anglickou verzi jsem měl možnost hrát poprvé loni na podzim). Je poměrně svižná (dohraná zhruba za 45 minut, ale ten čas vám u toho opravdu uteče jako nic), i když jsem se přistihl, že v některých chvílích (zejména ke konci hry, kdy už je jasné, že třeba do dvou kol bude po všem) propočítávám trochu moc, jestli ještě stihnu spustit tohle kombo, nebo pořídit tu a tu kartu výpravy. Je snadná na vysvětlení – hráč má k dispozici vlastně jen dvě možnosti akce a obě jsou poměrně snadné. Zbývá jen zapamatovat si těch pár symbolů, ale ani to většinou není problém.

Líbí se mi čistý design, kdy k minimalistickým pravidlům ladí i karty, na nichž je zobrazeno pouze nutné minimum informací (barva/cena, okamžitá odměna, příp. odměna za náramky) a zbytek prostoru karty bylo možné vyplnit ilustracemi. Zároveň ani komponent není přehršel, navíc jsem si ještě trochu upravil hru v tom smyslu, že v originálu má mít každý hráč 3 žetony helem a 3 žetony náramků, které přesouvá mezi zásobou a svou lodí. Vzhledem k designu lodí (3 zářezy na žetony na každé straně) mi ale přišlo jednodušší posouvat jeden žeton mezi zářezy na pozicích 1–3 a počet zdrojů sledovat takto (příp. žeton odložit pod loď, když hráč zdroje zrovna nemá). Tím pádem se počet žetonků ještě snížil a urychlila se tím i příprava hry. Zároveň jsem (jak už jsem psal výše) fanouškem skladných krabic – v téhle kategorii by Knarr měl určitě jedničku (hvězdičku nedávám jen proto, že hra nepočítá s obalováním karet).

Atmosféru od hry příliš nečekejte. Jednotlivé druhy odměn z karet posádky jsou velmi abstraktní a poplatné mechanismům hry, členové posádky jsou generičtí, bezejmenní a nijak se s nimi nesžijete. Jednotlivé výpravy nejsou nijak pojmenovány ani neodkazují na reálná místa (aspoň, co bych si všiml). Hra jako taková je pouze líbivě zabalený (ovšem velmi dobře fungující!) mix tableau buildingu a set collection.

Po opakovaném hraní jsem trochu na vážkách ohledně vyváženosti hry. Pořád mi totiž připadá, že strategie zaměřená na lyry je poměrně silnější než orientace na výpravy, protože nasbírat zdroje (karty a helmy) na výpravu může trvat, a hlavně po jejich utracení hráč většinou přijde o část svého enginu (zejména v případě dražších výprav, které nelze zcela uplatit helmami). Navíc je potřeba pak bonusy z výprav „ždímat“ pomocí náramků, které hráč získá opět jen tím, že má ve své posádce karty s touto odměnou (nebo jednorázově tím, že získá kartu výpravy). Naopak pokud se hráč o výpravy zas tak nestará (hlavně ze začátku), buduje svou posádku (ideálně se zaměřením na lyry), dokud nedojdou karty v balíčku, a třeba ještě ždímá své silné sady karet i chvíli potom za cenu toho, že o pár z nich přijde, má pak náskok a v závěrečné fázi hry už může jen odhazovat karty/helmy za jednotlivé výpravy a tím došplhat ke 40bodové hranici. Asi by se to takhle mělo hrát, já měl většinou mentální problém s tím, že bych měl přicházet o karty posádky po dobrání balíčku, takže jsem radši výpravy kupoval už dřív. Tím jsem ale (zejména ve hře dvou hráčů) soupeře zbavoval té stejné povinnosti, a ti tak díky tomu mohli beztrestně vykládat další karty do posádky, protože odkládací balíček jsem jim plnil já. Jednou z teoretických možností, jak toto změnit, je použít rubovou stranu desek, která nabízí jiné počáteční odměny (konkrétně místo helmy nabízí bod a náramek). Nemám ale pocit, že by tahle změna měla tak zásadní vliv na výhodnost výprav (opět nebudu zabíhat do analýzy detailů, abych recenzi nenatahoval zbytečně moc :) ).

Rozhodně je potřeba uvědomit si, že Knarr je závodní hrou. Přestože interakce se soupeři není příliš mnoho, vyplácí se po očku sledovat, jak jsou na tom se stupnicí pověsti (a kolik lyr mohou získat z karet na stole), a také, kolik výprav (a jaké) mohou splnit, případně které mohou vyfouknout přímo vám. Hra umožňuje do určité míry se přeorientovat v tempu (např. začít sbírat přednostně karty posádky se symboly vítězných bodů – není problém mít na stole třeba tři tyto karty v jedné barvě a přikládáním dalších karet pak „rýžovat“ body každé kolo). Zajímavým prvkem je i možnost blokování určitých barev – pokud budete karty jedné barvy sbírat přednostně a následně je nebudete ze stolu odhazovat, ostatní je nebudou moci využívat. Tento nedostatek barvy se ale samozřejmě může obrátit proti vám a tuto barvu pak nebudete mít jak aktivovat.

Důležitým varováním je, že ač je krabička cestovní, hra samotná rozhodně není – tedy v tom smyslu, že by ji šlo hrát např. ve vlaku. I když herní deska se stupnicemi je tak malá, jak to jen šlo, musíte ji obestavět 11 dalšími kartami, třemi dobíracími a jedním odhazovacím balíčkem. Každý hráč také potřebuje prostor na svou desku lodi (včetně získaných karet výprav, které se pokládají do sloupce nad ni) a své vyložené karty posádky. Na to, jak jednoduchá a krátká zábava to je, pak vyžaduje poměrně velký stůl.

Shrnutí

Knarr je jednoduchým a přístupným fillerem, který vtipně svazuje minimální počet herních komponent do mixu, který zavaří mozky. Zároveň je potřeba pospíchat do cíle – není čas budovat svůj engine moc dlouho. Hra je designově hezky zpracovaná a věřím, že jako chytrá variace na set collection nezapadne a bude se dostávat na stůl i po odeznění počátečního hypu.