Karak: Regent

hodnoceno 240x (Seznam vlastníků)

Recenze základní hry i s rozšířením

Autor: pivokrevnik | 3.4.2023 | 1

Máme základní hru i rozšíření Regent + rozšíření o tři postavy, hráli jsme zhruba 15-20 her v základu a 6 her s Regentem. Hodnotím rovnou dohromady.

Než uvedu konkrétní plusy a mínusy, musím říct, že celkově hru hodnotím hodně pozitivně, má pár much, ale už jen ten počet odehraných her za cca. 3 měsíce hovoří sám za sebe - i kdybychom to už nikdy nehráli (jakože budeme), tak se to za ty peníze vyplatilo. 

Plusy:

+ Solidní zpracování: všechno je poctivě, přehledně udělané.

+ Krásná grafika: roztomile nakreslené (hlavně klíčník :-)).

+ Velmi srozumitelný návod bez nejasností (u Regenta už bych dodal slůvko „téměř“, tam už přece jen bylo pár sporných nebo hůř vysvětlených věcí).

+ I když má každá postava jen dvě schopnosti, jsou pestře namíchané a skoro všechny jsou nějak zajímavé (trochu „meh“ mi přišel snad jen alchymista). Líbí se mi, že každá postava má nějaký příběh.

+ Převtělení v pána Karaku (aka „Karak Obama“) je zajímavý koncept, oživuje to hru.

++ Tak akorát obtížnost na rodinnou hru – dítě to zvládne, dospělý z toho nemá pocit jak po lobotomii. Není to primitivní, není to ani překombinované, není tam miliarda druhů žetonů a příprava hry nezabírá půl hodiny (něco, co u deskovek nesnáším). Náhoda hraje velkou roli, ale není to jen o ní. Je potřeba trochu přemýšlet, taktizovat, pamatovat si a používat schopnosti. Je tam mimochodem zajímavý „aha moment“, když si člověk uvědomí, že léčebné kouzlo a léčebná schopnost jedné z postav vlastně nejsou primárně o léčení, ale o rychlých teleportech přes herní plán.

Minusy:

– Nepředvídatelná délka hry: hráli jsme 20 minut, ale taky se nám stalo, že jsme draka našli až jako předposlední žeton a byla z toho dvouhodinová kalvárie.

– Ze začátku mi přišlo trochu matoucí, že to vlastně není kooperativní hra. Postavy se společně vydají do dungeonu… a pak jde každá jinam a hraje sama na sebe.

– Je trochu otravné udržovat herní plán v celku a dávat pozor, aby někdo loktem všechny žetony nerozhrnul (to mimochodem dobře řeší 3D tištěné podložky).

– Nechápu, proč ve hře není druhý sáček, když se losují dva druhy žetonů. Používáme kulicha. :-) Není to velká vada, ale… proč?

– Je to sice prkotina, ale celou dobu mi přijde jako hrozná blbost, že z krysy vypadnou dýky. Jak je drží? Vždyť je to jak z Muže z Acapulca :-D  („Ta krysa má zuby napuštěné prudkým jedem… ne, to je blbost, vždyť by chcípla!“). Proč to probůh není nějaký permoník, skřet, goblin, cokoliv…

– V Regentovi mi přijde trochu nešťastný koncept arény. Umožňuje vyloženě šikanovat slabší hráče, kteří nemají dost zbraní, sebrat jim klíč nebo jejich jediný poklad, a ještě víc zesílit náskok nejsilnějšího hráče. Uvažuji o house rule, že se v aréně nebudou smět používat zbraně, jen schopnosti a kouzla, nebo možná jen schopnosti… Anebo že v ní nepůjde krást poklady.

–– Za mě největší minus je to, že hra absolutně nijak nenutí hráče sledovat tahy soupeřů (maximálně tak pro zajímavost) a neumožňuje do nich zasahovat. Vlastně jediná možnost nějak hrát mimo svůj tah, a to ještě ne aktivně, je právě ta aréna. I u pitomých Dostihů a sázek je aspoň potřeba celou dobu dávat pozor, jestli vám někdo třeba nešlápl na vaše políčko. U Karaku, když se hraje v 4–5 hráčích, může být interval mezi tahy pro dítě dlouhý, odehraje svoje, a pak se nudí a zlobí. Děti Karak hodně baví… ale jen když jsou samy na tahu.