KABO

hodnoceno 222x (Seznam vlastníků)

Jednorožec v novém kabátě! Jak se nám líbí?

Autor: martinsun | 7.5.2024 | 4

Slyšeli jste legendu o jednorožci? Prý je pravdivá… Kdesi daleko na tajemné hoře ještě jeden přebývá. Najít k němu cestu není vůbec snadné, ale ten kdo je vytrvalý a naučí se hledat cestu s pomocí hvězd, nakonec uspěje. Budeš tím úspěšným hledačem právě ty?

Kabo, o kterém se budeme bavit, je další vydání původní hry v novém grafickém kabátě. Pravidla zůstávají stejná. 

Cílem hry je získat karty s co nejnižší hodnotou a pokud možno uzavřít dané kolo hry. Hra končí pokud někdo překročí 100 bodů, které získává za karty, které mu zůstávají v jeho herní oblasti na konci kola. 

Tajemné stopy – příprava hry

Na začátku hry si před sebe položíte čtyři karty a na dvě z nich se podíváte. Zbylé dvě pro Vás zůstávají prozatím utajeny. Jakmile to takto udělají všichni hráči, hra může začít.

Pátrání – průběh hry

V průběhu kola si hráč dobere jednu kartu a to buď z dobíracího balíčku nebo z odhazovacího. Následně odhodí jednu z karet. Pokud si kartu dobral z dobíracího balíčku a následně ji odhodil, tak může zahrát akci, která je na ní uvedena.

Jakmile si bude myslet, že má nejméně bodů, může zvolat: „Kabo!“ Každý z hráčů pak ještě odehraje jedno kolo a spočítají se body. 

Skvěle původní hru rozebírá kolega Bluda v recenzi na předchozí verzi hry. Takže pokud se chcete dozvědět víc o zakladnich mechanismech hry, doporučuji si ji přečíst. 

Já se budu zaobírat hlavně tím, co nám přináší nový reprint v líbivém grafickém kabátě. 

Legenda o jednorožci – téma

Stejně jako v původní hře je ústředním tématem hledání jednorožce. Na první dobrou zde však téma nevycítíte. Hra je abstraktní a místo hledání jednorožce byste mohli klidně snižovat napětí rozzuřeného davu nebo sklízet jablka ze stromů. Na druhou dobrou jsem se zeptal své dcery, jak je to s příběhem, a ta mi ho odvyprávěla. Od začátku cesty hledání až po nalezení jednorožce na jeho hoře. Takže jak je vidět, je to pouze úhlem pohledu a kdo chce, příběh si zde najde. Stačí jen zapojit trochu kreativity a dětské fantazie.

Vyleštěný jednorožec – nová grafika

Obrázky ve hře jsou velmi pěkné. V porovnání s původní verzí jsou uhlazenější líbivější a barevnější. Nová verze vypadá určitě lépe.

Na zadní straně karet je motiv s malými kačenkami, který na tmavém pozadí pěkně vynikne. 

Rozdíly na detektivní cestě – další rozdíly

Drobným rozdílem je mírně zmenšený rozměr krabičky i karet. Pokud si ale obě krabičky/karty nedáte vedle sebe, ani si toho nevšimnete. Původní verzi mám obalenou, novější zatím obalovat nebudu, takže si ani nejsem jistý, jaký typ obalu bude ten pravý. Nicméně menší velikost na samotnou hru nemá sebemenší dopad. 

Cesta za jednorožcem – ohodnocení hry jako takové (obě verze)

Protože rozdílů mezi jednotlivými verzemi her není tolik, podívejme se ještě na to, jaký dojem ve mě celá hra zanechává. A to bez ohledu na to, o jakou verzi se jedná.

Když si vzpomínám, jak jsem se hru před pár lety učil, vybavím si, že mi nebylo v prvních kolech jasné, co vlastně dělám a proč. Tato zmatenost trvala jen první hru a pak se hra rázem stala mou oblíbenou. Její oblíbenost ještě vzrostla, když jsem ji začal hrát i s dětmi a stala se stálicí v našem rodinném hraní. 

Kombinace toho, kdy se snažíte zjistit, jaké karty máte před sebou, a vzápětí (když už to víte) to stihnete zapomenout, jsou prostě nezapomenutelné ;-) To mi hodně připomíná paměťové cvičení při hře To (ne)chceš?, kdy taky přesně víte, co za kartu máte před sebou a vzápětí zjistíte, že si to fakt nepamatujete a nic na tom nemění ani to, že to to bylo jen pár okamžiků zpět, když jste se na kartu dívali. 

Ve dvou hráčích se hra umí natáhnout a většinou končíte s velmi nízkými hodnotami v jednotlivých kolech. O to větší je zde šance zahrát kamikaze, kdy naopak potřebujete dosáhnout co nejvyššího skóre. A když se nám to podařilo, byla to sranda ještě větší než když netrefíte Kabo, protože nemáte nejmíň bodů. 

Ve více hráčích kolo končí spíše dobráním balíčku nebo tím, že někdo riskuje, zvolá „KABO!“ a doufá, že má nejmenší skóre. A co si budeme povídat, to je málokdy, ale o to větší zábava pak panuje okolo stolu, obzvlášť když si spoluhráči připisují ohromné body, protože se jim nepodařilo získat karty, které chtěli. 

Závěrem

Pokud máte původní verzi, tak novou s největší pravděpodobností nepotřebujete. Pokud, ale původní verzi nemáte, tak vám novou verzi rozhodně doporučím – už jen proto, že původní verze je vyprodaná a nová vypadá o něco lépe. Koupí získáte skvělou hru, která dobře vyniká ve 3 a 4 hráčích a baví zejména mladší populaci, která ji pak chce hrát stále dokola. Ale zahrajete si ji také jako filler po nebo před hraním větších her.