Infidel

hodnoceno 10x (Seznam vlastníků)

Křižákova dobrodružství - Askalon

Autor: speedy | 2 hodiny 0 minut | 8.12.2012 | 1

Hra: Infidel

Hráči: speedy

Deník Filipa z Evreux:

„12. srpna – Dorazili jsme k Askalonu, před kterým tábořilo nepřátelské vojsko táhnoucí k Jeruzalému. Dlouho jsme nečekali a zaútočili jsme, dokud byl nepřítel nepřipraven…“

Po nějaké době jsem zase vytáhl Infidel. Hrávám solitérně a jelikož dneska jsem neměl výjimečně co víc dělat, rozhodl jsem se trochu provětrat zbroj a seřezat pár nevěřících. Po dlouhém váhání jsem si vybral bitvu u Askalonu, tu jsem ještě nezkoušel a jelikož to je jedna z menších bitev, doufal jsem že bude i svižnější (než třeba monstrózní Dorylaeum, což je bitva tak na tři dny :-D ). Po docela rychlém rozmístění vojsk a seznámení s historií bitvy jsem byl připraven hrát.

„Jak jsme se blížili k městu, všiml jsem si shonu a kvapného zbrjení těch nevěřících psů“

Bitvu začali Fátimovci, nenápadným ale důležitým tahem – rozhodli se okamžitě informovat mameluky o hrozícím nebezpečí a ti se tak počali chystat k boji. Francouzští křižáci na pravém křídle pod vedením Raymonda IV. z Toulouse a Saint-Gilles zatím na nic nečekali a vrhli se proti egyptské pěchotě. Ovšem, Egypťané si vedli skvěle a útok se jim podařilo odvrátit prakticky beze ztrát. Súdánci i Arménští lučištníci poté provedli smělý výpad do středu křižáckého vojska a podařilo se jim pobít dosti flanderských i normanských neurozených mužů Roberta Normanského. Ovšem jeho urození rytíři ukázali svou sílu a projeli súdánskými řadami jako nůž máslem. Godefroy z Bouillonu zatím na levém křídle vyčkával a jeho mužové z Burgund a Lotrinska do boje nezasáhli.

„Stáli jsme tam, na pláni Ašdod a ve zmatku jsme se snažili utvořit jakés takés obranné postavení – protože jsme již viděli prach vzdýmající se pod kopyty nepřátelských koní“

Al-Afdal osobně dohlédl na vyzbrojení a organizaci mameluků, a vedl je co nejrychleji do již probíhajícího boje. Tu se naskytla oku diváka scéna jako z hollywoodského filmu – těžká mamelucká jízda se řítí na pěší křižáky, kteří právě odrazili útok súdánské pěchoty, jsou roztroušení po bojišti, zabraní v šarvátkách., podaří se jim včas zaujmout obranné postavení?

„Mamluci se o nás rozbili jako vlny o skálu… Tehdy jsme mysleli, že Bůh je opravdu s námi… Ukázalo se ale, že to není pravda.“

Zásluhou skvělého velení Raymonda i Roberta se křižáci z celé Francie, od Flander až po Provence sešikovali do řad a ustáli nájezd mameluků. Křižáci nyní měli šíp na své straně hřiště, ale nedokázali toho využít. Raymond a jeho rytíři stále nenašli recept na proražení egyptských řad, a čím více se Robert snažil probít se skrz mameluky, tím více se stahovala smyčka kolem jeho mužů. Godefroy stále držel pozice – ač by rád šel na pomoc svým bratrům křižákům, nemohli se jeho lidé ani hnout, protože by se okamžitě ocitli pod útokem nepřátelské lehké jízdy, čekající na jakýkoli chybný křižákův krok.

„Boj se táhl. Cítili jsme že vítězíme, ale za každého zabitého vždy nastoupil další. Mamlůci si stále nevedli nijak skvěle, ale muži byli vyčerpaní, a po několika dalších nájezdech už začali jeden po druhém odcházet k našemu Pánu.“

Normanské řady se prolomily, rytíři stáli obklíčeni.. Robertovi  spolubojovníci byli napadeni z boku. Godefroy se pokusil něco podniknout, ale ona zmiňovaná lehká jízda vjela do průlomu v křižáckých řadách a Normany od Godefroye odřízla. Robert sám padl a křižáci začínali tušit, že bitva bude prohraná…

„Mým očím se naskytl hrůzný pohled. Roberta, bojujícího s jedním ze Súdánců napadl zezadu mamluk. Snažil jsem se se svými věrnými na poslední chvíli zasáhnout, ale bylo již pozdě. Saracénův meč dopadl a náš skvělý velitel, syn samotného Viléma Bastarda, podmanitele Anglie, se v krvi skácel z koně a jeho život skončil.“

Al-Afdalovi jezdci pak už neměli moc práce s rozcupováním zbylých Normanů. Raymond se rázem ocitl obklíčen a jen Godefroyovi muži stále drželi formaci a snažili se s bitvou ještě něco udělat. To se ovšem nepovedlo a Godefroy byl nucen i se zbytkem armády ustoupit. Fátimovci bitvu vyhráli

„Je to strašná porážka, ale my se vrátíme! Godefroy se vrátí! Tentokrád i s Bohemundem a jeho synovcem Tankredem. Pomstíme Robertovu smrt, i smrt všech ostatních chrabrých mužů!“

Ano, křižáci se vrátí… Snad už zítra, aby napravili své pošramocené skóre. Nevím, jestli je to výběry bitev nebo čím, ale Muslimové zatím nad Křižáky vedou. Ti dokázali zvítězit jen několikrát u Montgisardu a jednou u Antiochie, ale to je vše. Nevím, mám už od naturelu raději křižáky, a raději bych byl, kdyby vyhrávali oni ale… Něco na muslimech je prostě… Zábavnější? Mají více možností, a jak bitva dopadne záleží hlavně na dvou věcech: Jak se jim podaří využít všechny dostupné zdroje, a jestli se jim chytrým manévrováním podaří odříznout některé rytíře od zbytku vojsk. Protože jakmile se dva odloučí od skupiny, či je jejich skupina jako v dnešní bitvě udolána, proti moři muslimských vojáků nemají šanci. A tak si prostě daleko více lámu hlavu nad tahy Saracénů…

Odehráno v: Frenštát pod Radhoštěm (Okres: Nový Jičín)