„Pošli holuba kardinálu Othonovi. Nejen, že si vezmu tu brécu Jeanne, kterou má za sestru, ale můj bratr pro něj dokonce bude hlasovat v konláve.“
O dva dny později.
„Pane Quentine, kardinál Othon vzkazuje, že máte přitvrdit. Král mu za jeho sestru nabídl titul hraběte ze Sigy a Vévody z L'Eperviére a Řím je prý daleko.“
„Já věděl, že toho starého lišáka nemám volit králem, to jeho nedochůdče, které se oženilo s mou neteří, zkapalo sotva uvidělo pořádnou bitvu... Pošli vzkaz mému bratru. Prý zná lidi, kteří se neštítí ničeho. Holt, když chce pán Othon moc, nebude mít nic. Uvidíme, jak si Jeanne povede v čele jeho vojsk...“
Ve hře Fief: France 1429 představují hráči šlechtické rody ve Francii v období vrcholného středověku. V té době ve Francii zuřila stoletá válka, celou Evropu sužovaly morové rány a došlo také k papežskému schizmatu. Všechny tyto zásadní události jsou ve hře více či méně zachyceny. Na herním plánu však nejsou zachycena skutečná panství, biskupství a vesnice, ale fiktivní.
Příprava hry
Na stole se rozloží hlavní plán, každý hráč si vezme svou desku, žetony ve své barvě, tři žetony diplomacie a pět denárů. Každý hráč si poté vezme kartu postavy a odpovídající figurku. V pořadí od začínajícího hráče postaví každý hráč pevnost, tři pěšáky, rytíře a figurku svého šlechtice do vesnice dle svého uvážení.
Průběh hry
Hra trvá předem neurčený počet kol, které se dělí na několik fází.
- Slyšte, slyšte! - V této fázi hráči oznamují sňatky, volí biskupy, papeže a krále.
- Karty - V této fázi hráči mohou odhodit karty, poté si dobrat dvě karty událostí nebo jednu kartu události a jednu kartu postavy. V balíčku událostí jsou zamíchány také karty pohrom s odlišným rubem. Pokud si hráč chce vzít kartu události, ale na vršku balíčku se nachází karta pohromy, připraví ji k vyhodnocení. V každém kole se vyhodnotí nejvýše tři pohromy. Ostatní jsou, pokud je to nutné, odhozeny. Poté hráči postupně vyhodnotí karty pohrom a nakonec mohou vykládat karty postav nebo některé karty událostí (dobré počasí, bohatá sklizeň, daně a desátky).
- Příjmy - V této fázi si hráči vezmou příjem za vesnice, které ovládají, a mlýny v nich a vyberou daně nebo desátky, pokud v předchozí fázi vyložili příslušnou kartu.
- Výdaje - V této fázi mohou hráči verbovat jednotky, stavět mlýny a pevnosti a získávat tituly baronů, hrabat či vévodů. Pokud má hráč některého ze svých šlechticů v zajetí musí jej, pokud na to má, nejprve vykoupit. Pravidla stanovují maximální cenu, na kterou musí věznitel přistoupit, ale povolují jednání.
- Přesun - V této fázi mohou hráči přesouvat své šlechtice a s nimi i jednotky, které mohou po cestě "trousit" i "sbírat". Každý šlechtic se může přesunout až o 2 vesnice.
- Bitvy - Pokud po předchozí fázi zůstaly v některé vesnici jednotky více hráčů, může dojít k bitvě. Útok může vyvolat jen šlechtic, jednotky bez šlechtice se mohou bránit, ale nikdy nezaútočí. Zaútočit na sebe mohou i hráči, kteří jsou svázaní sňatkovou aliancí a podobně mohou vedle sebe v míru pobývat i hráči nijak nespolčení.
Hráči si spočítají svou sílu (1 z pěšáka, 3 za rytíře, 1 za mužského šlechtice a 1 za titulovanou šlechtičnu) a podle toho získají určitý počet bojových kostek (1-3), na nichž jsou čísla 1-3. Padlé číslo značí zásah. Hráč musí rozdělit utrpěné zásahy tak, aby byly maximálně využity. Šlechtic může padnout, až když padly všechny jeho jednotky. Sám však nebojuje a může padnout do zajetí. - Závěrečná fáze - V této fázi hráči pouze ověří, zda někdo nevyhrál.
Konec hry
Hra končí v závěrečné fázi kola, v němž některý hráč, který není s nikým v alianci (stvrzené sňatkem), drží alespoň 3 vítězné body nebo v němž má aliance dvou hráčů v součtu alespoň 4 vítězné body. Tento hráč či aliance vítězí. V případě, že podmínku vítězství splňuje více hráčů nebo aliancí najednou, vítězí přednostně nespárovaný hráč nad aliancí, dále rozhoduje to, kdo drží titul krále, resp. papeže.