Farmička

hodnoceno 1x (Seznam vlastníků)

Starý Donald farmu měl

Autor: Technorocker | 10.12.2024 | 5

Ať už máte ambice vychovávat si budoucí spoluhráče nebo jen vést ratolest ke smysluplnému trávení volného času ve společnosti dobrých lidí, v katalogu Dino Toys máte pro takovou bohulibou aktivitu na výběr z mnoha užitečných produktů. Ono najít hru, myslím jako vážně HRU, pro ty skutečně nejmenší totiž není jen tak. Už nechcete takové, kde se bezhlavě hází kostkou, ťapká po plánu a v lepším případě i hledá či pojmenovává. Na druhou stranu potřebujete něco bez textu a jen s několika snadno uchopitelnými pravidly. A přesně taková je Farmička.

Graficky sice nijak nevyčnívá, ale malé hráče na první pohled zaujme a zvířátka jsou dostatečně roztomilá, aby je hned každý do své farmy chtěl. Uvítáte minimalistické provedení – v malé krabičce naleznete spolu s čtyřiapadesáti kartami jen patnáct žetonků zvířat a pravidla. Samotná krabička, jejíž vnitřek je vymalován jako dvorek, během hry plní funkci zásobníku žetonů, což je super. Neutíkají vám po stole, nemusíte je do ničeho sesypávat. V podstatě perfektní záležitost na dovolenou. A přestože se na první dojem tváří jako tuctová dětská hra s kartičkami, ve skutečnosti šikovně vede k soustředění a strategickému myšlení. Kromě draftu využívá nejen u dětí oblíbeného mechanismu vykládání karet, pomocí nichž něco budujete. Ano, všem hned naskočí Carcassonne. A já dodám, že Farmička je vhodný předskokan.

Vidle do ruky

Farmářská soutěž se hraje na body a jejím cílem je rozšířit statek o kukuřičná pole a hospodářská zvířata. Činit tak musíte chytře, aby vám nespásla úrodu a aby vám je nevyplašil vlk.

Na začátku hry si každý vezme jednu startovní kartu farmy a vyloží ji před sebe. Doprostřed stolu se vedle sebe lícem vzhůru vyloží čtyři počáteční kartičky (poznáte je podle odlišného rubu). Všech ostatních padesát kartiček se zamíchá a položí lícem dolů poblíž nabídky. Žetony zvířat prozatím zůstanou na dvorečku, tedy v krabici.

Ve svém tahu vyberete jednu z kartiček v nabídce a podle toho, co jste si vybrali, buď kartu přiložíte k nějaké své již vyložené nebo získáte žeton zvířete. Není-li možné kartičku umístit nebo ji umístit nechcete, musíte ji odhodit. Poté doplníte nabídku a tímto způsobem se střídáte ve směru hodinových ručiček, dokud nedojdou karty v dobíracím balíčku i na stole. To mimochodem nefunguje ve třech hráčích, kdy na posledního nezbyde karta.

Že nově přikládaná karta musí sousedit s již dříve umístěnou celou svou stranou, zdůrazňovat nemusím. Je tu však ještě jedna podmínka – okraje na sebe musí navzájem navazovat, tedy pastvina na pastvinu, plot na plot. A navíc když bude na konci hry uprostřed vaší ohraničené farmy volné místo bez karty, za každé takové si odečtete jeden bod.

Kromě pastvin najdete na některých kartičkách s ohradou kukuřičné pole. Pokud se vám podaří oplotit, přinese vám na konci hry bod. Ale pozor, bude-li v téže ohradě nějaké zvířátko, kukuřici sežere a vám zbydou oči pro pláč. Rozumějte bez bodu.

Vyberete-li si kartičku se zvířetem (nebo se dvěma), vezmete si příslušný žeton (nebo dva) z dvorku a ihned jej položíte na prázdné žluté políčko kdekoli na své farmě. Kartu poté odhodíte. Za každé zvířátko na konci hry dostanete jeden bod.

Jakmile při doplňování nabídky otočíte kartu s vlkem, hra se na chvíli pozastaví a následující dění se týká všech hráčů. Všechna zvířátka toho druhu, jenž je u vlka vyobrazen, se totiž zaleknou, a nejsou-li zavřená v bezpečí v ohradě, ve strachu o holý život se rozutečou. Jejich žetony můžete odhodit.

Z poznámek rančera

Na začátek to vypadá jako hromada podmínek. Stačí ale jedna dvě partie a prckové si je i vzhledem k jejich logičnosti osvojí. Jakkoli to zní přehnaně, Farmička človíčkům nenásilně představuje některé zásadní herní dovednosti. Jednou z nich je sledování odehraných karet. Vyplatí se pamatovat, jací vlci už kolem farmy kroužili a jaká zvířátka je bezpečnější pořizovat. Řečí čísel mohu prozradit, že v balíčku se nachází dvanáct karet se zvířaty (čtyři od každého, třikrát s jedním a jednou se dvěma kusy) a šest karet vlků, dvakrát pro každý druh zvířete. To je celkem přísné. Na druhou stranu vlci jsou to nejzajímavější, co se ve hře děje. Párkrát se nám stalo, že jsme je vyčerpali v první půli hry a zbytek partie už neměl takovou šťávu. Přijdou-li dvakrát vlci lační po slepicích hned ze začátku a záhy karta se dvěma kvočnami, jen blázen by ji tam nechali ležet.

Chcete-li hrát na jistotu, budete v ohradách pěstovat lány kukuřice. Většinu děcek ale přemůže touha po zvířátku, takže si jej na svou farmu pořídí a doufá, že dokončí ohradu dříve, než přijde vlk. Ti, co už mají s vlkem zkušenost, nejprve pro zvířátka postaví ohradu. Obrovskou roli tady samozřejmě hraje štěstí a na to zprvu malí hráči spoléhají. Alespoň do chvíle, než přijde zkušenost v podobě nulového konta na konci hry. I to je to možné. Slabší povahy to odradí, druzí se zamyslí nad tím, proč se tak stalo a co příště udělat lépe. Aby byly body, musí zvážit možnosti, najít strategii. Máme tu tedy také nějaké to plánování i špetku rozhodování – chci si uzavřít či rozšířit pole s kukuřicí nebo budovat ohradu pro zvířata? V neposlední řadě hraní podporuje orientaci v prostoru – když si beru kartu s plotem, musím si být jistý, že mi bude pasovat tam, kam potřebuji.

Znáte tu nechuť, když vás junioři nutí hrát něco, co vás ukrutně nebaví? V tomhle případě jsem ji ale rád překousl, protože mě vážně bavilo sledovat, jak se dcera zdokonaluje. Jakmile do hry proniknete, uvítáte možnost pokročilé varianty. Spočívá v pečlivějším uspořádání farmy. Za každou ohradu, ve které chováte jen zvířata jednoho druhu, totiž obdržíte dvojnásobný počet bodů. I přes možnost ztížení pravidel však přišla chvíle, kdy začal zájem o hraní opadat. Ačkoli žádná partie není stejná, stávají se časem velmi podobnými. Životnost Farmičky vidím v porovnání s některými dalšími hrami, ke kterým se děti pravidelně vracejí, jako krátkodobou. Nicméně za cenu něco málo přes dvě stovky svoji službu vykoná.

A světe div se, pravidla nabízejí i hru pro jednoho hráče. Na rovinu říkám, že k té jsem nikoho nepřemluvil. Hraje se stejně jako běžná hra s výjimkou toho, že jakmile se objeví vlk, vyplaší téměř všechna zvířátka. Pokud se v nabídce vyskytuje kartička se zvířátkem, na které má vlk spadeno, ihned ji odstraníte. Na zadní straně pravidel je pak tabulka, jež vám řekne, jak jste si coby farmář samotář vedli.

Dožínky

Závěrem je třeba říci, že je úplně jedno, co si o hře myslím já. Můj mozek je dospělý a Farmička je určena hráčům od pěti let, tudíž je důležité, jak se líbí a hraje jim. Testoval jsem na šestileté dceři, která mi jinak nadšeně asistuje při všech možných sezeních, obsluhuje automu a neúnavně prohrává v partiích se staršími sourozenci, a jí se líbila. Byla nadšená, že konečně po nějaké době zase přišel balíček s hrou jen pro ni. Časem ji naučila prarodiče i kamarádky a hráčský duch se tak šířil dál.

Farmička je ten správný titul pro malé začínající hráče. Líbí se, má chytlavé téma, snadná pravidla, krátkou herní dobu a při tom všem dává i jistý hráčský základ.