Ďábelský profesor a Citadela času

hodnoceno 45x (Seznam vlastníků)

Příjemná rodinná hra

Autor: Morgwath | 11.5.2019 | 0

Kooperativní desková hra s pochopitelnými pravidly a herní dobou okolo 1/2h - tak bych v kostce charakterizoval Citadelu času.

Ďábelský profesor ukryl ve svém zámku různé slavné světové artefakty (Mona Lisa, Excallibur atd) a parta dobrodruhů se je snaží zachránit (přesněji řečeno ukrást zpět :) ). Hra se odehrává v prostorách profesorova zámku, kde v různých místnostech dobrodruzi při snaze odnést poklady musí překonávat zamčené dveře, vypínat pasti střežící jednotlivé poklady a také se vyhýbat profesorovi, který je při přistižení nemilosrdně vyhodí ven ze zámku.

Design hry:

Mapa zámku, kartičky schopnosti postav a celkový design hry je moc hezky vyveden ve steampunkovém stylu, což celé hře dodává na atraktivitě.

Počet hráčů:

K dispozici máte na výběr z pěti postav dobrodruhů s rozličnými schopnostmi a specializacemi (např. rychlost, posouvání času, manipulace s pastmi atd.). Ačkoliv je v návodu i popisu hry uvedeno, že se jedná o hru pro 2-4 hráče, je bez problémů a jakéhokoliv ohýbání pravidel hratelná s 1-5 hráči. Pouze při hře jednotlivce musíte počítat s tím, že občas některá na spoluhráče cílící schopnost nepůjde použít. Čím více hráčů, tím větší bude bude prodleva, než si každý z nich zahraje, takže nevýhodou je pouze větší nuda - jak tomu u her bývá.

Ze své zkušenosti musím říci, že nejvíce jsme si užili hru ve dvou, která již poskytovala jakousi variabilitu schopností postav a současně měla hra rychlý spád (hráč nečeká dlouho, než na něj zase přijde řada).

Mechanizmus hry:

Princip je dost podobný jako u většiny kooperativních her. Hraje se proti mechanizmu hry. Hráči se ve svých tazích střídají a vždy po odehrání své postavy ještě hážou kostkami za profesora, a tak náhodně určí jeho tahy. Pokud jste hráli např. Zakázaný ostrov či The Dwarves, tento princip velmi dobře znáte.

Každá hráčem ovládaná postava má na své kolo 3 akce, což může být:

• Vniknutí do zámku (v případě, že začínáte či vás profesor objevil a vyhodil ven na mráz)
• Pohyb (přesun do sousední místnosti přes odemčené dveře)
• Odemčení dveří (pokud je za potřebí odemknout uzamčené dveře)
• Deaktivování pasti, u které právě stojí
• Záchrana pokladu, u kterého právě stojí (pokud jsou deaktivovány všechny pasti poklad chránící)

Kromě toho má každá postava svůj balíček karet se schopnostmi, z nějž si na začátku svého tahu dobírá dvě karty a z těchto dvou může jednu kdykoliv během svého tahu použít (což se nepočítá jako akce). Do dává možnostem postavy solidní variabilitu a hra tak nikdy není nudná. Pro ještě větší variabilitu je možné v průběhu času u každé postavy odhalit jednu ultimátní zvláštní schopnost, kterou může zahrát během svého tahu navíc.

Jak název hry napovídá, problémem hry je čas a profesor :-) . Na vyzvednutí každého pokladu máte omezený čas daný počtem kol, za které profesora přestane bavit daný poklad vystavovat a nenávratně jej ukryje pryč. Do toho se profesor náhodně (dle hodů jeho kostkami) prochází po zámku a snahu hráčů sabotuje opětovným uzamykáním dveří či aktivací pastí, pŕes které projde, případně zkracováním časového limitu pro jednotlivé poklady. Profesor navíc vetřelce ve svém zámku nestrpí, takže není možné do mistnosti s ním vstoupit a když na pochůzkách po svém sídle někoho potká, tak jej bez milosti vyhodí ze zámku ven.

Ty správné nervy nastávají, když potřebujete deaktivovat poslední past pro vyzvednutí pokladu, čas se zoufale krátí a profesor se tvrdošíjně nechce z dané místnosti s touto pastí již několik kol pohnout :-)

Cíl hry:

Cílem hry je stihnout profesorovi vyfouknout ze zámku čtyři poklady dříve, než jim dojde čas. Pokud stihne profesor naopak dříve čtyři poklady ukrýt, hra končí jeho vítězstvím.

Co zde musím vyzdvihnout a hodnotím jako velké pozitivum, je naprostá nenásilnost hry. Nikdo nikoho nevraždí, hra nekončí smrtí postav či profesora. I v případě, že profesor některého z hráčů odhalí, jej pouze vyhodí ze zámku a dotyčná postava může ve svém dalším kole vesele oknem zpět. Takovýto detail dělá hru opravdu milou a rodinnou.

Složitost pravidel:

Pozitivně hodnotím také přehlednost a relativně malou složitost pravidel. Možná nejsou tak jednoduchá jako u Zakázaného ostrova, díky celkovému konkrétmímu designu hry (zloději ve steampunkovém zámku) však dávají smysl. Veškeré akce jsou velmi konkrétní a snadnou představitelné, tudíž i pochopitelné. Pouze při první hře jsme trochu tápali, poté již bylo vše jasné a přímočaré. S komplexitou pravidel Dwarves nebo Spirit Island se to vůbec nedá srovnat.

Díky tomu nemělo s pravidly problém ani osmileté dítě.

Doba přípravy hry a herní doba:

Na přípravu hry je zapotřebí cca 10 minut, během kterých rozložíte herní plán, umístíte tyčky představující uzamčené dveře, nalosujete pasti (6 aktivovaných a 6 deaktivovaných, po 1 v každé místnosti) a nalosujete umístění prvních trojice pokladů.

Herní doba se dle počtu hráčů příliš neliší a je cca 30 - 45 minut. Na delší dobu se hra protáhnout nemůže, protože do té doby nezávisle na počtu hráčů buď hráči či profesor nastřádají 4 poklady.

Hodnocení a závěr:

Citadela času je příjemnou rodinnou hrou, ve které se hráči snaží společnými silami zachránit ukradené poklady ze zámku zlého profesora. Musejí při tom překonávat pasti, závodit s časem a profesorem, který jejich snahu hatí. Celkově se nám hra velice líbila - má smysluplná pravidla, atraktivní design, nehraje se dlouho a pro svou nenásilnou povahu je ideální do rodiny.

+ kooperativní hra, hraje se proti mechanizmu hry

+ smysluplná pravidla

+ hezký steampunkový design

+ krátká herní doba

+ variabilita akcí

- delší doba potřebná pro setup hry (10 min setup vs. cca 30 min doba hry)

- po čase se jednotlivé postavy ohrají, chtělo by to další postavy na výběr