Za vlády Karla Velikého (latinsky Carolus Magnus), dosáhla franská říše největšího územního rozmachu. Postupným dobýváním dalších regionů a anektováním dalších území, se postupně stala Franská říše Karlovců stala rozhodující mocností v západní Evropě a protiváhou byzantské říše na východě...
Hráči se stávající vojevůdci Karla Velikého. Postupným podmaňováním rytířů znesvářených šlechtických rodů, budují na malých částech území hrady a získávají pro svého vládce další a další území. Zvítězí ten, kdo pro krále dobude největší kus území.
Carolus Magnus je taktickou převahovou hrou určenou pro 2-3 hráče (v počtu 4 hráčů hrají proti sobě dvě dvojice). Na počátku hry představuje nesjednocenou říši patnáct izolovaných území, každý s jedním rytířem. Císaře symbolizuje oranžová figurka.
Hráči mají k dispozici disky s čísly 1-5. Před každým kolem nastává přípravná fáze: oba hráči vyloží jeden číselný žeton (nejprve hráč, který v předcházejícím tahu zvolil nižší číslo). Tím je jednak určeno pořadí - začíná hráč s nejnižším číslem - a jednak maximální počet území, přes která smí hráč projít s císařem.
Po přípravné fázi nastává samotná herní fáze skládající se ze tří částí:
- zapojení tří rytířů - hráč může jednak ze své rezervy přesunout až tři rytíře do svého dvora a zajistit si tak prostou většinou rytířů podporu šlechtického rodu dané barvy nebo může rytíře umístit na libovolné území a změnit tak přímo na něm poměr sil;
- pohyb císařem - hráč pohne figurkou císaře po směru hodinových ručiček; smí ale přejít nejvýše tolik území, jaké číslo udává jeho žeton zahraný během přípravné fáze. Na území, kde císař skončí svůj pohyb, bude postaven nový hrad. Hrad bude patřit hráči, budou-li mít na tomto území mít většinu rytíři, které hráč kontroluje (tj. má jich oproti protivníkovi většinu ve svém dvoře). V opačném případě staví na území hrad protivník. Pokud se stane, že vedle území s právě postaveným hradem již leží jiné s hradem stejné barvy, jsou tato území spojena v jedno (a vznikají tak větší a větší celky s mnoha hrady);
- doplnění rezervy rytířů na sedm kostiček. Dle standardních pravidel se tak činí náhodným hodem kostkou; pokročilejším hráčům se doporučuje herní varianta, kde je minimalizován vliv náhody a hra se tak stává více strategičtější.
Hra končí buď v okamžiku, kdy nějaký hráč postaví desátý hrad (tento hráč se pak stává vítězem) nebo v okamžiku, kdy zůstanou na stole méně než 4 území. Pak vítězí hráč, který stihl postavit více hradů.
