Zatímco například ve Stuttgartu obchod s fazolemi jenom kvete a za pořádnou sklizeň můžete dostat i pět fazolarů, v Durlesbachu jako by lidé ztratili o fazole zájem. Fazolová burza zde krachuje a i za nejhodnotnější druhy se platí maximálně třemi fazolary.
Fazole ve velmi zajímavém rozšíření Auf der schwäb'schen Eisenbohn vyrážejí na železnici. Jde o jedno z velmi vzácných rozšíření, které vyšlo v nákladu pouhých dvou a půl tisíc kusů, a tak je dnes téměř nesehnatelné.
Základ hry tvoří karta s vlakem, který se pohybuje mezi pěti městy (Stuttgart, Biberach, Ulm, Meckenburen a Durlesbach) a v každém z těchto měst jsou pro fazole nastaveny jiné fazolometry. O tom, které město bude fazolometry určovat, rozhodují tzv. cestovní fazole (pět modrých, tři nalomené, tři sójové, tři flekaté, čtyři svinské a čtyři ohnivé). Ty mají normální fazolometr a také se vykládají na stejné pole s normálními fazolemi. Rozdílné jsou pouze v tom, že mají na sobě název jednoho z pěti dříve zmíněných měst a ve chvíli, kdy si jednu z cestovních fazolí hráč vyloží na své pole, přesune se vlak do daného města a tím se změní fazolometry.
Cestovní fazole mají ještě jednu důležitou funkci na konci hry, kdy můžou hráči, který je nashromáždil mezi své fazolary, přinést další bonusové zisky. Jediné karty, o kterých jsem se zatím nezmínil, jsou nádraží. Nádraží si může hráč za dva fazolary postavit ve městě, kde zrovna stojí vlak a pokud zde v dalším průběhu hry bude jeden z jeho protihráčů sklízet, musí mu zadarmo nabídnout kartu ze své ruky.
