51st State: The New Era

hodnoceno 33x (Seznam vlastníků)

Nová éra začíná

Autor: Shark | 4.5.2012 | 6

Země vypadá, jako by se po ní prohnali čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy. Trosky kdysi majestátných měst se tyčí k potemnělé obloze jako připomínka zničující války. Ale člověk je tvor mimořádně houževnatý a přizpůsobivý, takže na troskách starého světa se pomalu rodí svět nový. Opět se osidluje, obchoduje a bojuje. Zkáza se nevyhnula ani Spojeným státům americkým. Na jejich někdejším území se utkává pět uskupení o konečnou nadvládu nad novým státem. Budete to vy, kdo stane v čele toho nejúspěšnějšího?

Herní prostředí

The New Era je samostatně hratelným rozšířením karetní hry 51st State polského nakladatelství Portal. Odehrává se v postkatastrofickém světě, jako vystřiženém z filmů o Šíleném Maxovi. Vžíváte se do role vůdce jedné z pěti frakcí, která se snaží vybudovat co nejsilnější stát. Jako prostředky vám k tomu poslouží především karty lokací, jejichž ilustrace skvěle dokreslují atmosféru hry a doslova vás vtáhnou do děje. Na tom, jakým způsobem dokážete využít potenciál svých karet, závisí do značné míry i vaše úspěšnost.

Herní materiál

Herní materiál je velmi kvalitně zpracovaný a vedle již zmiňovaných karet ho tvoří rovněž kartonové žetony kontaktů, vítězných bodů, jednotlivých frakcí a dalších ukazatelů, dřevěné žetony zdrojů (zbraně, palivo, stavební materiál a železný šrot) a dělníků a počítadlo bodů s přehledem základních pravidel. Každý hráč dostane na začátku hry kartu základny své frakce, kartu s jejími kontakty a žetony s příslušným symbolem.

Průběh hry

Hra samotná sestává z kol, která se dělí na několik fází, v nichž jednotliví hráči přichází postupně na řadu.

V první fázi – průzkumu – se získávají nové karty ve formě draftu, tj. hráči si vybírají ze stále  se zmenšující nabídky vyložených karet. Nakonec pak každý dostane ještě jednu náhodnou kartu z balíčku.

Následuje fáze produkce, v níž hráči získávají zdroje. Každá frakce sama o sobě poskytuje tři dělníky a jeden zdroj, další vyložené karty mohou produkci obohatit o dodatečné zdroje, dělníky, karty nebo dokonce přímo vítězné body.

Třetí fáze představuje hraní akcí jednotlivých hráčů. Každý postupně přichází na řadu a provádí jednu z možných operací. Tento koloběh se opakuje tak dlouho, dokud všichni nevyčerpají všechny možnosti, které chtěli/mohli realizovat.

Protože velká část zmiňovaných akcí se týká manipulace s kartami, zastavme se u nich na tomto místě podrobněji. Hrací karty jsou dvojího druhu: karty instantů a karty lokací. Instanty představují jednorázové efekty, které poskytnou hráči určité zdroje a po zahrání se tyto karty odhodí. Karty lokací zastupují nejrůznější místa, vybavení či postavy, jež zůstávají ve hře, ale hráči určují, v jaké podobě. Každá karta lokace se skládá ze tří částí a záleží na konkrétním rozhodnutí hráče, jaký kontakt s ní naváže – zda se bude jednat o dobytí, dohodu o spolupráci nebo začlenění do vlastní říše.

Kořist z dobývání je uvedena v červeném poli na horním okraji a představuje jednorázový zisk většího množství zdrojů (hráč si takovou kartu vyloží během akční fáze a v jedné následující produkční fázi ji může využít). Zisky z dohody o spolupráci jsou uvedeny v modrém poli na dolním okraji. Jsou výrazně nižší (1-2 zdroje) než v případě kořisti, ale zato produkují opakovaně v každém kole. V případě začlenění do vlastního území se využívá prostřední a největší pole karty lokace, přičemž vedle produkce zdrojů se zde objevují další zajímavé schopnosti, především co se týče zisku vítězných bodů.

Aby hráč mohl některou z výše uvedených akcí provést, potřebuje k tomu akce resp. žetony určitého typu: červené pro dobývání, modré pro dohody a béžové pro začlenění. Tyto akce resp. žetony lze získat díky základním schopnostem každé frakce, instantům nebo již vyloženým kartám lokací. S jejich pomocí je třeba překonat určitou hodnotu uvedenou na kartě lokace (v řeči pravidel „vzdálenost“) v rozsahu 0-3. Hráč jednoduše odevzdá počet žetonů v příslušné barvě a hodnotě či provede danou akci s patřičnou silou a kartu vyloží. Kořisti a dohody se umisťují pod kartu základny s tím, že mohou být dohromady nanejvýš tři, začleněné lokace pak přímo na hrací plochu. V případě dobývání a dohod je dokonce možné využívat i lokace jiných hráčů, pokud se prolomí jejich obrana. Postup je stejný jako při dobývání a dohodách s vlastními lokacemi, pouze hodnoty pro překonání jsou vyšší (3-5). Z dobyté protivníkovy lokace získá útočník zdroje uvedené jako kořist, původní majitel zdroje z dohody a příslušná karta se otočí lícem dolů. Od této chvíle se jedná o trosky, které nepřináší žádné body, dokud nejsou zrekonstruovány. Dohody se uzavírají se soupeřovými začleněnými lokacemi a hráč, který dohodu inicioval, získává při každé produkci zdroje uvedené na daných kartách jako dohoda (hráč může mít současně dohodu nanejvýš se třemi cizími lokacemi).

Další častou akci představuje používání dělníků. Některé karty lokací totiž nefungují samy od sebe, ale k jejich aktivaci jsou zapotřebí právě dělníci. Poznáte je podle symbolu dělníka ve spodní části obrázku. Tuto akci můžete za kolo provést v jedné lokaci až dvakrát, přičemž pro druhé použití jsou zapotřebí již dva dělníci. Dělníka můžete dokonce poslat i do soupeřovy lokace, jestliže má nad obrázkem symbol nepřeškrtnutého dělníka. Tím sice získáte výhody dané karty, ovšem její majitel pak může zase využít vašeho dělníka ke svým záměrům.

Akce, jež se rovněž vyplatí nepodceňovat, jsou přestavba a rekonstrukce. Přestavbu můžete provést standardně jednou za kolo (za jeden stavební materiál dostanete žeton přestavby), pokud získáte další příslušný žeton, pak i vícekrát. V jejím rámci nahradíte svou již začleněnou lokaci jinou ze své ruky, pokud si typově odpovídají (každá lokace je charakterizována zpravidla dvěma symboly; pro přestavbu je nutné, aby se stará i nová lokace alespoň jedním symbolem shodovaly). Výhody jsou minimálně dvě: nemusíte brát ohled na vzdálenost (a používat žetony pro začlenění) a přestavba samotná vám vynese automaticky 2 vítězné body. Rekonstrukce se používá na odstranění trosek po dobyvačných nájezdech soupeřů. Trosky (tj. napadenou kartu položenou lícem dolů) nahradíte za jeden stavební materiál kartou ze své ruky. Stejně jako u přestavby nehraje vzdálenost nové lokace roli, dále získáte automaticky 1 bod a na rozdíl od přestavby tentokrát nemusíte respektovat typ lokace.

Zbývající akce zahrnují dobrání jedné karty za odhození dvou z ruky a vyslání dvou dělníků pro libovolný zdroj, případně speciální akce poskytované samotnými lokacemi.

Jakmile všichni hráči prohlásí, že nic dalšího hrát nechtějí, přechází se k fázi „úklidu stolu“. Při ní se odstraní ze hry všechny nevyužité zdroje, dělníci a žetony (s výjimkou vítězných bodů). I zde existují karty, které vám umožňují ponechat si dělníky, žetony či zdroje do dalších kol.

Na závěr kola následuje počítání vítězných bodů. Každá začleněná lokace má hodnotu 1 bodu, další body se získávají díky jednotlivým kartám. Pokud někdo v této fází získá alespoň 33 vítězné body, hra končí a kdo má vítězných bodů nejvíce, stane se vítězem.

Dojmy a tipy

Jak už jsem uvedl na začátku, základním pilířem úspěchu při hraní je co nejefektivnější management dostupných karet. Dlouhodobá strategie zde zpravidla nemá místo, naopak žádoucí je rychlá reakce na nastalou situaci a schopnost improvizace. Vzhledem k charakteru hry hraje náhoda značnou roli a může se tak stát, že následky určitého rozhodnutí mohou vaši hru výrazně ovlivnit. (Například na začátku dostanete kartu dávající vítězné body za karty se symbolem paliva, všechny ostatní vaše karty vykazují jiné symboly. Rozhodnete se proto tuto kartu využít jako kořist či dohodu a jako na potvoru vám pak začnou chodit další palivové karty.) V takových chvílích je právě důležité strnule nelpět na původní představě či se litovat, ale okamžitě začít s novým plánováním.

Přestože by se mohlo zdát, že začleňování lokací je nejlepší a nejjistější strategie pro zisk bodů, nepodceňujte možnosti, které vám poskytují dobývání a dohody. Na základě mých poznatků se ukazuje, že z konečného skóre vítězných bodů tvoří zisk za začleněné lokace přibližně necelou třetinu – zbytek je třeba získat jinak. Při zvažování toho, jak s danou lokací naložit, se vyplatí zohlednit možnosti, jež vám nabízí vaše frakce. Každá má totiž pro navazování kontaktů jiné předpoklady (jsou uvedeny na kartách kontaktů). Například pro uzavírání dohod získáte od Obchodnické gildy za jedno palivo dohodový potenciál (v podobě akce či žetonu) s hodnotou 4 (a navíc máte jistou automatickou produkci jednoho paliva), u Hegemonie a Unie mutantů dostanete za jedno palivo dohodový potenciál pouze s hodnotou 1, u Apalačské federace a New Yorku získáte za 2 paliva dohodový potenciál 2. Nezapomeňte také, že máte na kořisti a dohody pouze 3 „sloty“.

Co se týče pořadí akcí, snažte se nejprve provádět ty, o kterých víte najisto, že se vám budou hodit. To platí hlavně pro akce zaměřené na ostatní hráče. Zde bych měl ještě připomenout pravidlo, že jakmile hráč v akční fázi prohlásí, že už nic podnikat nechce, znamená to také, že je „mimo“ i pro ostatní. U takového hráče proto není možné dobývat, uzavírat s jeho lokacemi dohody či do nich posílat své dělníky. Určitě proto nepotěší, když si pracně shromáždíte příslušné žetony a dotyčný vám pak jediným rozhodnutím celou operaci zmaří jen proto, že jste si dostatečně nepospíšili. Proto zkuste do své taktiky zahrnout i možnost vzdání se tahu, ať už u sebe nebo u druhých.

Podle mých zkušeností se míra interakce mezi hráči výrazně liší v každé konkrétní hře. Někdy na ni skoro nedojde, jindy může představovat zcela běžnou součást dění. U dobývání se zpravidla vyplatí útočit na lokace, jejichž kořist zahrnuje přímo vítězné body, případně takové, které mají bodovací potenciál pro budoucnost. (Například hráč si vyloží kartu, která mu bude dávat body za karty určitého typu.) Na druhou stranu trosky lokace dávají soupeři možnost provést rekonstrukci, což pro něj znamená automaticky body a ignorování vzdálenosti nutné při běžném začleňování.

A co dál?

Pokud vás The New Era zaujala a chtěli byste si herní zážitek obohatit, sáhněte po jejím předchůdci 51st State. Přestože z hlediska vydavatelské politiky by měla být The New Era de facto rozšířením, kloním se k názoru, že pokud jste začátečníci, sáhněte nejprve po ní jako po základu a berte 51st State jako rozšíření. Naleznete v něm řadu nových lokací se zajímavými vlastnostmi. Vedle dalších bodovacích karet například takové, jež vám poskytují další sloty na kořist a dohody či výhody při dobírání karet na začátku kola. Dále se zde nachází karty vůdců, kteří vám mohou vydělat další body a poskytnout potřebné zdroje. Jen je třeba dát si pozor na poněkud odlišnou grafiku, ale to vše je popsáno v pravidlech The New Ery.

Verdikt

The New Era si mě po prvních partiích získala a patří k těm, po nichž rád sáhnu. Někomu samozřejmě může vadit značný podíl náhody a nemožnost dlouhodobějšího plánování, ale já tyto věci beru jako součást daného typu hry, s nimiž se prostě musí počítat. Co by se hře dalo vytknout objektivně, jsou především nedostatečně pečlivě napsaná pravidla, která jednak obsahují faktické chyby, ale především řadu momentů vůbec nereflektují, takže jejich řešení je nutné hledat všude možně. V průběhu času byly rovněž objeveny chyby na některých kartách. Vedle toho byla zvolena nevhodná velikost žetonů frakcí v poměru k velikosti polí na počítadle bodů. To se dá však snadno napravit použitím žetonů z 51st State, které jsou menší a na pole se přesně hodí (žeton Hegemonie je třeba si vyrobit).  V konečném důsledku se každopádně jedná o hru zdařilou a hodnou pozornosti.