Autor: Ellenar | 20.5.2021 | 2
Eiffel 65: „Poslechněte si příběh malého chlapíka, který žije v modrém světě. Má modrou krávu, modrého psa, jeho kočka je modrá, i prase a dokonce i on sám. A pořád si jen zpívá:"
chlapík: „I'm blue, dabadý, dabadý, da ba…"
Modrá kráva je párty hra od Albi s velice jednoduchým principem – každý hráč postupně otočí kartu barevného zvířete v balíčku a musí všem ostatním sdělit, které zvíře na kartě je a jakou má barvu. Pokud hráč udělá chybu, přijde o jeden ze svých 5 životů. Ten z hráčů, který zůstane ve hře jako poslední, vyhrál. Zní to jednoduše, že? Ze začátku hry možná ano, avšak v průběhu přichází do hry více a více pravidel, která můžou barvu nebo i samotné zvíře změnit na jiné. A to už dovede všem hráčům u stolu zamotat hlavu.
Pro potřeby recenze budu v textu typograficky odlišovat samotná pravidla hry (běžný text), která vysvětlují, jak se hra hraje a Pravidla (velké písmeno, kurzívou) jako herní pojem upravující správnou odpověď.
Hlavní roli zde hraje balíček karet, který obsahuje 4 druhy zvířat (krávu, psa, kočku, prase), každé v jedné ze čtyř možných barev (modrá, červená, zelená, fialová). Další z hlavních elementů jsou vyložená Pravidla, která mění správnou odpověď na každou z otočených karet. Na začátku hry jsou ve hře pouze dvě, balíček karet však obsahuje i karty, které instruují hráče k přidání dalších Pravidel. Takto jich ke konci může být ve hře až deset. Pravidla jsou jednoduchá, losují se náhodně a skládají se vždy z kombinace barev, zvířat nebo barvy a zvířete. Takto se mohou ve hře objevit 4 typy Pravidel:
A tady se to již začíná celé pěkně zamotávat, především, když je vě hře Pravidel více a hráči si musí uvědomovat, která z nich mění odpověď na danou kartu a která ne.
Hra je dodávána v krabici o něco větší, než jsou rozměry formátu A5. Krabice obsahuje pouze pravidla v češině a slovenštině, balíček 52 karet a několik plat s nevyloupanými žetony životů, počítadlem kol a značkami k vytvoření upravujících pravidel. První, co mne při otevření hry napadlo, bylo, že by se celá hra vešla do krabice poloviční velikosti – třeba podobné jako mají herní série Tiny Epic od Gamelyn Games (resp. REXHer v české distribuci). Odzkoušel jsem, že se tam skutečně bez problémů vejde. Uvědomuji si, že výrobci používají rozměry krabic a plat žetonů svých standardů a jiný formát by mohl navýšit cenu hry, ale na druhou stranu u párty her by se, dle mého, mělo počítat s její maximální přenositelností. Samozřejmě, hru lze na akce přepravovat v menší krabičce nebo např. plátěném pytlíku, ale mně osobně tato nutnost při každém přenášení přijde obtěžující. Alespoň, že je krabice dostatečně pevná.
Tloušťka kartonu žetonů a značek je sice menší, než na co jsem u většiny her zvyklý, avšak pro potřeby Modré krávy naprosto dostačující. Karty jsou standardní velikosti, takže jejich případné obalení nebude problém. Illustrace celé hry jsou velice vydařené a vtipně podané.
Produkční kvalita: 8/10
Vizuální stránka: 9/10
Pravidla jsou krátká a stručná, jak bývá u her tohoto typu zvykem. Obsah, princip hry, vysvětlení mechanik a příklady ze hry, včetně další varianty zaberou jen čtyři strany A5 (čili oboustranně jedna přeložená A4ka). Na první přečtení mi přišla jasná a srozumitelná. Objevuje se v nich několik volných formulací jako např. „…hráč otočí kartu a okamžitě prohlásí…“, což v praxi úplně okamžitě nejde, protože je potřeba alespoň v rychlosti očima zkontrolovat všechna aktivní Pravidla, takže finální odpověď může zaznít až po 2–4 vteřinách, ne hned s otočením karty. Nebo při změně Pravidel: „Hráč musí provést alespoň jednu změnu!", což klidně může vést k tomu, že si aktivní hráč s Pravidly dvě minuty hraje a přehází úplně vše. Nezmiňuji to jako nějaký problém, protože párty hry mají především bavit než mít naprosto striktní pravidla.
Ovšem především v první hře (ale i druhé či třetí) se nám často stávalo za přítomnosti více Pravidel, že si aktivní hráč ani ostatní, kteří odpověď kontrolují, nebyli v daném případě jisti správností odpovědi. To vyústilo v nahlédnutí do pravidel a chvilkové přerušení hry, což narušovalo její plynulost. Toto se nám paradoxně stávalo hlavně v základní verzi hry bez řetězení Pravidel. V pravidlech je totiž sice napsáno, že se Pravidla neřetězí a vyhodnocují se odshora dolů, ale popravdě nám chvíli trvalo (i když jsme zvyklí na náročné hry a komplexní pravidla) uvědomit si, že to ve skutečnosti znamená jen:
Kdyby to takto explicitně bylo popsáno v pravidlech rovnou, ušetřilo by to některé nejasnosti. V pokročilé verzi už bylo potom vše jasné – je potřeba prostě projít Pravidla odshora dolů a postupně aplikovat všechny případné změny. V druhém případě už je to spíš zátěž pro mozek v rámci hry, a to v pozitivním slova smyslu.
Věc, která mi ve hře vadila opravdu hodně, je označení značek k vytváření Pravidel. Všechny mají stejný tvar a odlišené jsou pouze barvou rubové strany. Pokud se vytváří nové Pravidlo, zásadní problém to není (pořadí barev je nakresleno na kartě pro přidání Pravidla). Pokud se však hráč rozhodne při změně Pravidel udělat více než dvě změny, často se stávalo díky chybějícímu označení lícové strany nebo alespoň jiného tvaru počátečního a koncového dílu, že se dílky promíchaly a bylo třeba je otáčet a kontrolovat, který kde může být. Jejich prohození asi požitek ze hry nijakým zásadním způsobem neovlivní, ale v tomto ohledu by neškodilo mít dílky nějak odlišené.
Srozumitelnost pravidel: 7/10
Ve hře se objevují i tzv. Speciální pravidla, která místo změny barvy či zvířete samotného přikazují určitý úkon nebo upravují pořadí hráčů. Ve hře jsou celkem čtyři:
Tato Pravidla hru vskutku oživují a jejich přítomnost hodnotím velice pozitivně. I když já konkrétně nejsem příznivcem prvních dvou (skákání kolem stolu při deskové hře mě nikdy nelákalo), věřím, že pro plno ostatních to může být onen zábavný prvek. První dvě zmiňovaná mají bohužel velkou nevýhodu v tom, že záleží, jak sedí hráči u stolu. Při otáčení karty ji totiž někteří vidí nepatrně dříve a jsou schopní rychleji zareagovat. Konkrétně u potlesku v drtivé většině případů přijde o život hráč, který kartu otáčí a když ji ještě drží v jedné ruce, ostatní už mu vesele tleskají. Přesto je škoda, že se na tato Pravidla dostane spíše méně – statisticky každé páté až šesté Pravidlo. Taktéž bych si dokázal představit, kdyby jich ve hře bylo alespoň jednou tolik. Namátkou mě napadají např. tyto možnosti:
Všeobecně za ne úplně vhodný mechanismus párty her (především těch, které trvají 30 minut a déle, kam Modrá kráva patří) považuji eliminaci hráčů. Takto se může stát, že vypadnete po prvních deseti minutách a více než polovinu partie čekáte, než ostatní dohrají. Především v případě dvou schopných soků takto ke konci partie čeká na dohrání většina osazenstva u stolu. Částečně je to sice vyřešeno limitem kol, ale i tak se nevyhnete tomu, že někteří hráči, zejména ti méně úspěšní, budou část hry jen čekat na její konec.
V konečném důsledku musím konstatovat, že ačkoli jsme netrpělivě čekali na to, kdy se dostaví napětí u stolu a zábavný element, bohužel se nic takového neudálo, a to se žádnou ze třech testovacích skupin. Hru jsme vždy poctivě odehráli, někdo zvítězil a to je vše. Žádné nečekané zvraty, souboje o prvenství, zdravá rivalita, závist vítězi a převracení stolů, prostě nic. Vítěz většinou oslavil triumf polohlasným „hmm". Možná zkrátka jen nejsme cílová skupina. Ačkoli párty hry nehrajeme primárně, určitě mají v našem repertoáru své zastoupení, ale tato nás bohužel příliš neoslovila.
Herní mechaniky: 5/10
Zábavnost: 4/10
Hra má určitě velice originální nápad – nevybavuju si hru, která by byla založena na podobném konceptu. Mám však pocit, že celý tento výborný návrh padá na nedomyšlenosti a jeho potenciál není dotažený do konce, což je obrovská škoda. Když jsem na Modrou krávu poprvé narazil a četl, co je jejím principem, říkal jsem si, že by to nemuselo být vůbec špatné. Po několika zahráních ale můj pocit ze hry vystihuje známá fráze „neurazí, ale ani nenadchne“. Takže jsem ze hry vlastně i trochu zklamaný a pokud bych měl sáhnout po nějaké párty hře, určitě mě napadne spousta jiných, které si zahraju raději. Možná opravdu jen žádná z testovacích skupin nebyla cílovým spotřebitelem. Primárním účelem párty her je ovšem zabavit a pokud se žádná zábava nedostaví, je něco špatně. Věřím ale, že pokud někdy vyjde Modrá kráva 2.0, v níž bude prvotní nápad lépe zpracován, bude přidána interakce hráčů a případně nějaký další prvek, výsledná hra by nemusela být špatná a rád bych si ji vyzkoušel.
Klady:
+ originální nápad
+ ilustrace
+ cena
Zápory:
– párty hra, které ale chybí zábavný prvek
– chvilku trvá přijít na to, co po vás hra vlastně chce
– téměř žádná interakce hráčů
– neodlišené počáteční a koncové dílky Pravidel
Inflace číselného hodnocení
Fajn text. Jen nechápu jednu věc: metodiku číselného hodnocení. Z textu jsem pochopil, že vás to nebavilo (což chápu). V závěru je celkem jasně shrnuto proč tomu tak bylo. Ale přesto je uděleno zjevně podprůměrné hře průměrné hodnocení. Proč?
Pěkná recenze, líbí se mi i fakt, že hodnotíš i jednotlivé prvky zvlášť.
@PJ souhlas, také nechápu ono nadhodnocování všeho. Obecně vzato mi přijde, že za průměrnou hru se považuje taková, která tě prostě nebaví, a když hodnotícího hra baví jen trošku, tak hned to musí být 7 - 8 z deseti. A není to jen u her, ale obecně u jakékoliv formy zábavy, každá má sice své určité zákonitosti v hodnocení, ale všechny jsou nadhodnocovány.
U her jako jedním z faktorů beru možná to, že se to srovnává kompletně s celkovou nabídkou (včetně aktivit a monopol) a hodnotící tak nějak automaticky předpokládá, že na světě bude mnoho horších her, než tak kterou hodnotí, tak jí zasadí do průměru nebo mírného nadprůměru. A přitom, kdyby to srovnával jen s vlastními zkušenostmi (což by imho měl), tak z průměrné hry by rázem byla hra vysoce podprůměrná. Ale asi to bude tím, že se hodnotící musí přizpůsobit většině a tím pádem všichni tak nějak automaticky navyšují hodnocení, tak aby se srovnali s nastaveným metrem v dané komunitě. Pardon za delší zamyšlení.
@PJ - naprosto chápu tvou připomínku. Všeobecně něco objektivně negativně zkritizovat je často složitější než naopak. Zrovna u této hry jsem celkem přemýšlel, jaké finální hodnocení mám dát. Nakonec to bylo 5/10 z vícero důvodů:
1) První naprosto vystihl @matewr84 - jde o komunitní korelaci, vzhledem k ZH i BGG. Přiznávám, že i když má pomyslná stupnice 10 bodů, její reálná škála má bodů 7-8 přičemž úplný odpad by dostal hodnocení 2/10 nebo 3/10 (ještě je potřeba nechat si nějakou rezervu, kdyby se objevilo něco horšího :-). Navíc pokud bych vše hodnotil daleko níže, cca o 1-2 body, vypadalo by to, že se mi jako recenzentovi vzhledem k hodnocením ostatních žádná hra moc nelíbí a nebo jsem opravdu přísný.
2) Ten text možná vyznívá celkově dost negativně, ale je to tím, že pokud něco skutečně funguje a je to dobré, stačí krátký pozitivní komentář. Pokud je to naopak, myslím se, že je důležité tu kritiku nějakým způsobem obhájit a rozvést. Vím, že jako pisatel mám tendenci více rozepisovat ty negativní výtky.
3) V předchozí recenzi jsem zmiňoval, že závěrečné hodnocení není průměrem průběžných hodnocení, protože každé má jinou váhu (pro zajímavost, zde by byl čistý průměr 6,6). K tomu zohledňuji i nehodnocené faktory - tady např. cenu a skutečně originální nápad.
4) Asi nejméně podstatný faktor je ten, že hru zase nechci úplně zatracovat nebo od ní ostatní odrazovat. Rozhodně bych si ji cíleně zahrát nešel a kdyby bylo na výběr, volím určitě něco jiného. Ale kdyby ji náhodou někdo vyložil na stůl a řekl, “pojďme si to zahrát”, spíše bych tomu zkusil dát ještě nějakou šanci, než že bych striktně odmítl a za každou cenu se hry neúčastnil.
Každopádně vám oběma děkuji za reakci.
@matewr84 @Ellenar
Díky za reakce a zajímavě se rozjíždějící debatu a dobré argumenty (ostatně to máme podobné - na základě Tvých slov jsem si uvědomil, že mám také sklony se více hrabat v negativech než v pozitivních charakteristikách).
Osobně jsem na jakákoliv číselná hodnocení z mnoha důvodů zanevřel už před mnoha lety, ve svých recenzích jej neudílím a právě z hlediska inflace na něj ani moc nehledím - zde mně ale přišlo, že natolik nekoreluje s textem, že se na to pozeptám.
Pokud by někoho zajímaly některé důvody, proč nemám rád číselná hodnocení, a jakou lze místo něj zavést alternativu, něco jsem o tom napsal tady:
http://www.riseher.cz/hlaseni-mistniho-rozhlasu-aneb-dulezite-diky-a-novinky-na-rise-her/
@PJ - jojo, tento článek jsem četl hned jak vyšel. Tu ideu určitě chápu. Já tam to průběžné hodnocení a závěrečné číslo (které ale, pravda, nedokáže jednou hodnotou komplexně vyjádřit hodnocení hry), stejně jako plusy a mínusy na konci dávám především pro ty, co chtějí nějaké stručné zhodnocení, ale nechce se jim pročítat celý článek. A pokud někoho u průběžného hodnocení zajímá víc, hned to vidí a může si přečíst jen tu část k němu.
Mars teraformace-expedice Ares
Akt. cena: 300 Kč
Končí za: 11 dnů
