Vzhůru k budování karetního imperia!

Autor: Azz | 4.3.2024 | 7

V dávných dobách byl svět plný rozličných národů, které směřovaly ke slávě. Některé upadly v zapomnění, z jiných se staly legendy přetrvávající do dnešních dní. Který z těchto národů se ale stane legendou, jež uvrhne v zapomnění všechny ostatní?

V karetní hře Imperium: Legendy se hráči ujmou jednoho z národů opředeného legendami a povedou jej ke slávě a vítězství nad ostatními. Jedná se o komplexní karetní civilizační hru, která využívá mechaniky deck-building a engine building.

Co najdeme v krabici

Jedná se primárně o karetní hru, tedy není velkým překvapením, že hlavním obsahem krabice jsou karty. Ty jsou rozděleny do průhledného pořadače, který pomáhá v třídění, jelikož na dně krabice je napsáno, co kam patří. Toto je velice příjemný detail pomáhající v orientaci mezi kartami a při přípravě/úklidu hry.

Krom různých balíčků karet je k dispozici ještě několik druhů žetonů surovin, akcí a vítězných bodů a také tři delší žetony, ze kterých se skládá lišta, okolo které se vykládají karty nabídky.

Pravidla, aneb jak se hra hraje

Imperium: Legendy disponuje zajímavostí v podobě univerzálních pravidel pro krabici Legendy i Dějiny. Je to díky tomu, že jsou hry kombinovatelné a pravidlově stejné. Liší se v obsažených národech.

Hra má dva samostatné sešity pravidel. Jeden pro sólovou hru a druhý pro hru až 4 hráčů. Nejsem úplně sólový hráč, tak se zaměřím na hru více hráčů. Ale pro oba dva sešity každopádně platí, že pravidla jsou napsána hutně (nezaměňovat se špatně!). Informace jsou předávány intenzivně a je jich hodně, ale jsou srozumitelné. Upřímně mohu říci, že už mi dlouho nedalo takhle zabrat samotné přečtení pravidel a potřeboval jsem si hru rozložit podle návodu, abych vůbec správně pochopil, co a jak. To se mi už pár let nestalo. Ale jakmile jsem si takto hru jednou připravil nanečisto, a šlo to podle pravidel dobře, zorientoval jsem se a bylo to mnohem lepší.

Takovým potěšujícím detailem, který mne alespoň lehce ubezpečil, že mi ještě úplně neměkne mozek, je poznámka autorů, že po přečtení mohou pravidla připadat čtenáři poněkud nepřehledná, ale že kvůli tomu popsali autoři v pravidlech modelové kolo, které má pomoci s pochopením hry. A opravdu to pomohlo. 

Každopádně k pravidlům se dá říct, že hra je v principu opravdu celkem jednoduchá, jen má několik posloupností, které se musí dodržovat a zažít. Pochopitelně se bavíme o mechanikách a ne o tom, jak hru vyhrát.

Hráči mají na výběr ze 3 možností, co ve svém tahu dělat. První je vykládání a aktivace karet. Druhá je odhození karet z ruky a pořízení nové karty z nabídky. Třetí je vrácení všech karet nepokojů z ruky do dobíracího balíčku nepokojů. 

Poté provede hráč úklid. Nejprve přidá jeden vítězný bod na některou z karet v nabídce, následně obnoví své žetony a poté se dobere karty. Hru celkem zrychluje fakt, že jakmile je přidán vítězný bod do nabídky, může začít hrát další hráč. Autoři na toto pamatovali i v pravidlech, kde to uvádějí, což oceňuji jako dobrý tip. 

Takto se odehraje celé kolo, které je zakončené slunovratem. Ten spouští zvláštní schopnosti některých karet, a může tak přinést hráči další zajímavé bonusy, ale někdy i postihy.

Hra není omezena počtem kol, tudíž se hráči střídají až do naplnění jedné z podmínek konce hry. Ke spuštění konce hry může dojít několika způsoby, tudíž si můžete vybrat, kterou se budete snažit naplnit v závislosti na zvoleném národu v kombinaci se získanými kartami nabídky.

Po spuštění konce hry se dohraje ještě jedno celé kolo a následně se sečtou vítězné body. 

Jaká hra je

Ještě něco k pravidlům

Na začátek svého zhodnocení se vrátím k pravidlům. Už dlouho mi nedala žádná pravidla takto zabrat. Většinou čtu pravidla po cestě z/do práce. Během pár cest je překoušu a v průběhu první hry doladím detaily a nejasnosti. Tady jsem si musel doma sám nachystat hru dvou hráčů, abych se zorientoval, protože bez toho jsem nebyl schopen se pořádně chytit. Ale pak už to bylo mnohem lepší, a ačkoliv jsem z časových důvodů nestihl zahrát simulovaná kola, má orientace v samotném nachystání hry mi vrátila trochu důvěry v sebe sama. Pravidla jsou těžší na zapamatování/přečtení, ale nelekněte se toho!

Jak jsem popsal výše, hra je v principu celkem jednoduchá. Složitější je určitě uhlídat si, hlavně na začátku, posloupnost dodržování mechaniky při úklidu a obnovení dobíracího balíčku, to musí prostě přejít do krve s pár hrami. Další trošku hůř stravitelnou záležitostí je specifické názvosloví na kartách, které si musí hráči zažít. Je to otázka hlavně několika prvních partií, než si člověk hru osahá, ale musíte se smířit s tím, že ze začátku budete trochu více listovat pravidly. Nicméně názvosloví má v pravidlech samostatnou sekci a dobře se v ní orientuje.

Mechaniky a strategie

Ve hře je spousta věcí, na které si musí hráči dávat pozor. Ať už je to správný úklid a míchání balíčků, tedy čistě mechanické záležitosti, tak zvolení vhodné strategie v závislosti na národu, za který hráč hraje. Důležité jsou nejen schopnosti jednotlivých karet, ale pochopitelně i to, za co vám přináší body. Tady je to trochu ošemetné, jelikož mám sklony se zaměřovat na schopnosti karet, které pořizuji, aby mi balíček co nejlépe fungoval, ale opomíjel jsem často jejich bodovací schopnosti. Ty jsou opět na kartách různé, takže některá karta vám přinese rovnou určitý počet bodů, jiná ale přináší body pouze, pokud se na konci hry nachází v určitém balíčku/vyložená. Jiné karty mají na sobě multiplikátory a získáte například body za počet vlastněných karet určitého typu. Možností je tedy spousta a rozhodně neplatí, že hráč, který spustí konec hry, je kandidátem na vítěze. Trochu nešťastné mi přijde umístění bodových vlastností karty v pravém dolním rohu. Je to poměrně málo viditelné a hráči si tak musí karty prohlížet zblízka, aby věděli, co která karta dělá. V tomto směru bych uvítal menší ilustraci na kartě a výranější sekci s body.

Zajímavá je i mechanika, kdy obnovují hráči svůj dobírací balíček. Nejde o prosté zamíchání, ale přidáváte i jednu ze svých karet národa, v pozdější fázi pak karet budování. Je to mechanika, kdy hráči pro získání lepších karet svých národů musí točit balíček a hra tak vytváří tlak na jeho efektivní sestavení. Pokud tedy chce hráč získávat karty své civilizace a následně budov, snaží se co nejrychleji protáčet svůj balíček. Nemusí se tak vyplatit nabírat moc karet ze společné nabídky. Ale je to opět dost závislé na strategii, kterou hráč zvolí, a na schopnostech jeho národa. Při vhodně zvolené strategii a volbě všeobecných karet není nutné nabírat tolik karet svého národa a může se dojít k vítězství i touto cestou. Způsobů, jak se dobrat k vítězství, je tak opravdu celá řada.

Je potřeba si říci, že se přeci jen bavíme o hře od vydavatelství Fox in the Box. Toto vydavatelství není známé zrovna jednoduchými rodinnými párty hrami, takže nutno k této hře přistupovat zrovna tak. V první hře se hráč vlastně tak nějak rozkoukává a zhruba v půlce partie mu začne být aspoň trochu jasné, jak hru hrát a kam směřovat. U druhé už se nejspíš chytí lépe hned na začátku, akce mu začnou dávat smysl a je schopen určit směřování. A od třetí partie dále už hra poskytuje poměrně luxusní zážitek z budování balíčku a enginu. 

Národy

Imperium: Legendy disponují v základu osmi samostatnými národy. Každý má svůj balíček a krátký popis v pravidlech, jak zhruba za daný národ hrát. Zároveň je v pravidlech uvedena jeho obtížnost/komplexita. V Impérium: Legendy je v popisu napsáno, že obsahuje komplexnější/těžší národy než ve variantě Dějiny. Bohužel nemám srovnání, ale v pravidlech je komplexita uvedena v hvězdičkách (1– 5). Respektive, v Legendách začínají ty jednoduché národy rovnou na 2 hvězdičkách a máte k dispozici celkem tři národy s 5 hvězdičkami. Nicméně ani u pětihvězdičkového národa to neznamená, že je nemožné vyhrát, jen že je rozhodování poněkud složitější a strategie náročnější než u těch se 2 hvězdičkami. Spíše je to tedy o tom, jak moc máte hru nahranou.

Národy jsou opravdu hodně odlišné a záleží, jaký styl komu sedne. Mě se například hrál lépe národ s komplexitou 4 hvězdiček než ten který měl 2. Každopádně tato obrovská rozdílnost dává hře velkou variabilitu a osobně si ji užiji za kterýkoliv národ. Zároveň se díky možnosti kombinovat hru ještě s národy z verze Dějiny dostáváme na opravdu velkou variabilitu, pokud se vám hra zalíbí a pořídíte i druhou krabici.

Interakce

Ve hře jde primárně o body a ve svém principu je spíše budovatelská, než konfliktní. Nicméně se nejedná o čistý soliter, v němž by si hráči jeli na svém písečku a s ostatnim neměli žádnou interakci. První vzájemná interakce, kdy musíte brát ohled na ostatní hráče nastává vlastně po odehrání každého hráče, kdy musí přidat jeden vítězný bod na kartu v nabídce. Je tak na zvážení, jestli si zkusit „ocukrovat“ nějakou nepříliš zajímavou kartu pár body a doufat, že si ji následně i s těmito body vezmete, nebo nebo naopak budete odvádět pozornost od karty, kterou v dalším kole chcete pro sebe.

Další možností interakce přináší přímo některé karty. Nejedná se většinou o interakci nijak zásadní, ale některé karty mohou vašim protihráčům trochu zamotat plány – například pokud vám musí dát své suroviny nebo odhodit některou ze svých vyložených karet. Jindy jim ale zase může vzájemná interakce pomoct, když například mohou vrátit z ruky kartu nepokojů. Za takovou službičku sice získáte pár vítězných bodů, ale to už je vedlejší efekt, který se jich zas tak moc netýká, krom závěrečného bodování :-) 

Ačkoliv tedy interakce není úplně stěžejní stránkou hry, občas k nějaké dojde a je to takové zpestření partie.

Průběh partie

Hra je určena pro 1–4 hráče, já testoval primárně ve 3 hráčích, přičemž herní doba se pohybovala kolem 2 hodin. Při hře 4 hráčů se natahuje někdy až ke 3 hodinám, ve dvou se dá stihnout kolem hodiny a půl. 

Hra pocitově docela odsýpá, ale primárně bych ji pro 4 hráče nedoporučil. Nastávají pak chvílemi prostoje, například když hráč ví, že ve svém příštím tahu jen potřebuje odhodit karty nepokojů z ruky. Vlastně pak čeká celé kolo, aby provedl akci na 5 vteřin a následně čeká celé další kolo. V takových chvílích je to trochu nuda. Ve třech hráčích se také podobným situacím nevyhnete, ale přeci jen je to o něco rychlejší.

Imperium: Legendy představují rozhodně hru z těžšího soudku, ale pokud se do ní pustíte, určitě nebudete litovat. Dostanete krásný funkční deck building a engine building s civilizačním tématem, který si užijete!

Sdílet s přáteli: