Výbuch bude v pět

Autor: Technorocker | 16.12.2024 | 10

Když jsem se před deseti lety dostal ke hře Alchymisté, byl jsem ohromen. Jednak šlo o moji první zkušenost s hrou využívající aplikaci, za druhé po mně žádná dosud nechtěla dedukci a za třetí mě ještě nikdy na konci partie tak nebolela hlava. Ve sbírce jsem ji ale nikdy neměl, neb pro ni nemám spoluhráčů. Naštěstí jsem nebyl sám. Stejným trápením procházeli i mnozí v týmu Czech Games Edition, a to včetně samotného autora Matúše Kotryho. Spolupráce CGE a MINDOKu tak pokračuje dalším báječným titulem Malí alchymisté, ke kterému jej nepřímo dovedla jeho malá dcerka. Zatímco zmiňovaný původní titul kombinuje umisťování dělníků s dedukcí, tento je hrou pouze dedukční. Slovo „pouze“ však berte s rezervou. Nabízí dostatek rodinné zábavy na mnoho večerů, během nichž se stanete dětmi trávícími léto u dědečka. Představte si, jak objevujete tajemství ukrytá v jeho sklepě, nacházíte vybavení z dob, kdy byl alchymistou, a pouštíte se do vašich prvních chemických pokusů.

Před první hrou naleznete v poměrně těžké krabici po čtyřech zástěnách, záznamových arších, držácích na přísady a lahvičkách, dále plán trhu, dílky přísad, žetony lektvarů, mince a destičky zákazníků a zavřeného trhu. Vše v robustním kartonovém provedení, což kvituji, protože s věcmi se neustále manipuluje a za druhé se s nimi manipuluje dobře, ať už máte ruce velké nebo malé. Skvělou práci odvedla Michaela Zaoralová. Ilustrace jsou vtipné a roztomilé, nikoliv však infantilní, a některými prvky navazují na původní hru. Obzvlášť se mi líbí zástěny, které jsou každá jiná. Naopak problém mám s dětskými obličeji, ale to může být proto, že se na ně dívám dospěláckýma očima.

Co se týče obsahu, to ale samozřejmě není všechno. Na dně leží sedm úhledně vyrovnaných krabiček různých velikostí. Jejich obsah nebudu prozrazovat, sám bych nechtěl, aby mi to překvapení někdo vyslepičil. Pravidla jsou v praktickém sešitovém formátu A5. Pro první úroveň vám stačí pouhých devět stran, a to i s přehledem komponent a přípravy hry. Pro případ, kdy by někdo neudržel zvědavost na uzdě, jsou k sobě zbylé stránky přilepeny pečetěmi, které budete postupně odstraňovat s odemčením té dané úrovně.

Základy alchymie

Doprostřed stolu položíte plán trhu, na který připravíte lícem nahoru pět přísad ke koupi. Tři přísady si vezme každý hráč do své zásoby a zbylé se umístí lícem dolů na připravené destičky zákazníků. Ty leží lícem nahoru, pod nimi pak destička zavřeného trhu. Někde na dosah ještě vytvořte zásobu žetonů lektvarů a mincí. Z té si každý do začátku vezme dvě. Zatímco vaše jmění je veřejnou informací, přísady máte ukryté za zástěnou stejně jako záznamový trojúhelník. Nakonec stačí jen spustit aplikaci.

Jakmile jste na tahu, smíte ze dvou vašich ingrediencí uvařit lektvar. Přísady umístěte do připevněného držáku za vaší zástěnou a naskenujte je. Apka vám záhy ukáže, jaký lektvar jste vyrobili. Vy si vezměte žeton příslušné barvy a vložte jej do průsečíku použitých ingrediencí na vašem záznamovém trojúhelníku. Vaše poznatky nikomu nesdělujte! Použité přísady odhoďte a doberte dvě nové.

Může se stát, že se vám na ruce sejdou dvě stejné přísady. Z toho pochopitelně nic neuvaříte. V tu chvíli máte možnost namísto přípravy lektvaru tyto dvě zamíchat do dobíracího komínku a vzít si libovolnou přísadu z nabídky na trhu. Získat potřebnou ingredienci smíte ještě jedním způsobem, a to nákupem za jeden peníz před přípravou lektvaru.

Pod dobíracím sloupečkem leží lícem vzhůru karta zákazníka, takže všichni vidí, jaký lektvar bude potřeba vyzkoumat, abyste mohli prodávat a získali nějaké peníze. Ty jsou totiž zároveň vítěznými body. Prvních pár kol máte na to, abyste prozkoumali kombinace různých přísad a v lepším případě se připravili na příchod prvního zákazníka. Ten se na trhu objeví, jakmile poprvé dojde dobírací hromádka, a zůstane tam, dokud se znovu nedobere. Poté ho vystřídá zákazník nový. Vždy předem víte, který to bude. Důležité je, že zákazníci mají zájem pouze o čerstvě namíchané lektvary. Jimi požadovaný tedy musíte vyrobit v tom kole, kdy jej chcete prodat. Podaří-li se vám to, vezmete si z banku obnos vyznačený na destičce zákazníka a na plán položíte svoji lahvičku na znamení toho, že tohoto zákazníka jste již obsloužili. Jednomu tedy nemůžete prodat více lektvarů. V prvním levelu hra končí, jakmile dojdou zákazníci a objeví se destička zavřeného trhu. Kdo má největší obnos peněz, vítězí.

Poznatky z laboratoře

Jak vidíte, pravidla základní úrovně jsou vážně jednoduchá a máte je vysvětlena raz dva. Jsou vážně dobře napsaná. Vysvětlují systematicky a obsahují mnoho obrázkových příkladů, schémata či přehledy. Žádný prostor pro nejasnosti. Učit se můžete i bez nich, poněvadž videoúvod ke každé úrovni obsahuje i aplikace. Ta navíc během hry připomíná některé úkony. Všechno je tak do detailu promyšlené a ušité na míru dětem, které pak mají pocit, že prakticky samy ovládají velkou hru.

Malé také potěší příběh vinoucí se celou kampaní. S každým postupem si z něj něco přečtete v pravidlech, radost udělá i krátký animovaný medailonek v aplikaci. Ti nejmenší se tak mohou lépe vžít do příběhu a třeba se i ztotožnit s některou postavou. Mimochodem moje děti mě upozornily na zajímavý fun fact – jednomu z dětských hrdinů nikdy není vidět obličej. Ano, je to ten v oblaku dýmu na krabici.

Aplikace jako taková funguje skvěle. Problémy jsme měli jen se snímáním přísad při umělém osvětlení. To lze naštěstí obejít ručním zadáváním, které, jak jsme zjistili, bylo nakonec rychlejší. Každopádně byla radost pozorovat napětí malých spoluhráčů, zda se na displeji ukáže jimi právě vytoužený lektvar. Co může těm nejmladším trvat déle, je pochopení práce se záznamovým trojúhelníkem, i když i ten je vymyšlen skvěle. Kromě úvodního výkladu doporučuji, aby alespoň první partii odehráli s dospělým. Správné záznamy jsou klíčem k úspěchu.

Jak už bylo řečeno, Malí alchymisté nechávají hráče projít si kampaní, nesou nepatrné legacy prvky. Nelekejte se, nic se neničí (nepočítám-li samolepky, jimiž jsou slepeny stránky jednotlivých úrovní v pravidlech), pouze se na zámky na krabičkách lepí klíče. Jakmile jsou všechny zámky takto odemčené, můžete krabičku otevřít. Úžasné je, že ačkoli je každá hra kompetitivní, pro získávání klíčů k odemčení další krabičky je potřeba spolupráce všech hráčů. K některým se dopracujete dříve, u jiných to několik partií zabere. Každopádně radost z postupu mají všichni, i když se jim zrovna třeba herně nedařilo. Přiznám se, že i já se vždy těšil, co nového ve sklepě objevíme. S každou novou úrovní hra roste, prohlubuje se a zvyšuje se obtížnost. A spolu s ní rostou i hráči. Důležité je vyzdvihnout, že se tak děje po smysluplných pozvolných krůčcích. Někdy kromě herního materiálu přidá mechaniku, jindy jen rozšíří tu stávající. První dvě úrovně v pohodě zvládnou ti nejmladší hráči kolem šesti let, od třetí, kdy se objevují nějaké nové prvky, už je dedukce o něco náročnější. Vyjma posledních dvou kapitol navíc není třeba žádných čtenářských dovedností.

A kde je vlastně ta dedukce, o které pořád mluvím? Kromě vaření lektvarů se budete zabývat formulací teorií. To znamená na základě vlastních poznatků odvozovat, jaké lektvary je možné připravit z určité ingredience. Úspěšné sdílení teorie pochopitelně přinese vítězné body, chyba naopak znamená postih. Nemusíte se bát, že po odemčení všech krabiček už byste neměli co hrát. Přijdete sice o hnací motor a ono těšení se na nové součásti, ale vařit a mísit můžete do aleluja. Navíc není problém vrátit se na jakoukoli úroveň, přizpůsobit se hráčům. Fakt, že se u nás stále vrací na stůl i po dokončení kampaně, je toho důkazem. Aktuálně máme odehráno dvaadvacet partií, což je na naše poměry celkem dost. Kouzlo spočívá v tom, že děti si více než deskovku, byť se pochopitelně snaží vyhrát, v podstatě hrají na alchymisty, na práci v laboratoři. Až pro ty starší je lákavé nacházení teorií a samozřejmě fakt, že po nich nikdo nevyžaduje, aby „odložili ten telefon“. Aplikace pochopitelně s každou hrou mění kombinace, takže teoretická znovuhratelnost je obrovská.

Za dokonale nastavenou považuji herní dobu. Na první úrovni jsme se pohybovali do čtvrt hodinky, s přibývajícím obsahem se nám partie ve čtyřech protáhla maximálně na pětatřicet minut. Záleží samozřejmě na vašich dedukčních schopnostech. V případě jednodušších úrovní je to přesně ta doba, po kterou jsou ti nejmladší schopni se plně soustředit. Výhodou je i svižné tempo. Během tahů ostatních si v klidu stihnete připravit přísady nebo promyslet teorii, takže když přijdete na řadu jen pomocí aplikace, uvedete svůj plán ve skutečnost. Žádné prostoje. Hrát s vámi navíc mohou i ti úplně nejmenší, kterým postačí sedět vám na klíně, obsluhovat aplikaci, podávat žetonky a přitom mít pocit, že jsou součástí hry.

Óda na flakóny

Adjektiva s předponou „nej“ často nepoužívám, nicméně Malí alchymisté jsou jednou z nejlepších dětských/rodinných her, které jsem kdy hrál. Ať už máte rádi dedukční hry, ale nikdo je s vámi doma nehraje, nebo jen chcete smysluplnou věkově takřka neomezenou aktivitu pro celou rodinu, vězte, že tohle je hra pro vás. Zatímco v původních Alchymistech jste se museli po přísadách shánět, zde vám samy chodí na ruku, takže se můžete soustředit víceméně na jednu věc. Jedná se o dokonalý odvar originální hry skvěle nastavený pro rodinné hraní.  Navíc je tu ono odemykání nových prvků smysluplně propojené příběhem a roztomilé ilustrace, obojí na děti skvěle funguje. A to, jakým způsobem podporuje logické myšlení a jak malí hráči rostou spolu s hrou, je prostě úžasné.

Sdílet s přáteli: