Vůdcem eskymáků z pohodlí domova

Autor: Longerin | 1.11.2020 | 8

Jak to asi vypadalo v Grónsku kolem roku 1200? Také by vás to zajímalo? Inu, jednoduchá rada, zahrajte si Greenland. Tato hra od Phila Eklunda vás vrátí zpět v čase do těchto dob, kdy každý nástroj, zvíře a jakýkoli jiný zdroj musel být maximálně využit pro přežití. V této hře pro až čtyři hráče s průměrnou herní dobou 2 hodiny se staráte o jeden z dostupných kmenů, jimiž jsou Seveřané, Thulané, Tuniité a Mořští Sámové. Snažíte se, aby váš kmen přežil nástrahy tohoto zamrzlého ostrova a zároveň byl ten nejúspěšnější.

DĚTI BOHŮ aneb základ hry

Po náhodném rozlosování dostáváte svůj kmen, tedy oboustrannou desku hráče, dcery, případně startovní domestikovaná zvířata. Ihned na začátku se potkáte s asymetrií ve hře, karty dcer a zvířat jsou totiž unikátní a každá má jiný efekt. Zatímco dcera Tuniitů umí rybařit, ta od Thulanů vám přinese výhodu při dražbě. Zvíře vám zase pomáhá rozšiřovat kmen nebo dává možnost lépe cestovat.

Asymetrie je také vidět na deskách hráčů (ve 4. fázi herního kola). U Thulanů, Tuniitů a Mořských Sámů je pouze na jejich polyteistické straně a u Seveřanů na obou stranách. Cože? Polyteismus? Ano, v této hře bezvěrce nenajdete. Začínáte jako polyteista – věříte ve vícero bohů, ale v průběhu hry se může stát, že se z vás stane monoteista – v tomto případě křesťan jako řemen. No a aby toho nebylo málo, tak kmeny, které již vyznávají křesťanství, mohou poslat své Cyrily a Metoděje, aby se váš mnohobožný kmen pokusili obrátit na křesťanství. K čemu proboha rozlišovat ta náboženství? Zatímco polyteisté vítězí díky bodům za trofeje ulovených zvířat a vynálezy, kapitalisté ehm... ehm... tedy monoteisté dostanou vítězné body podle počtu ukořistěných vzácných surovin (železo a mrožovina). Může se tedy stát, že jako polyteista sbíráte jednu trofej za druhou a mnete si ruce nad vítěznými body, poté přijde Cyril s Metodějem, váš kmen sice Cyrila vyžene, ale Metoděj nakonec přesvědčí váš národ ke konverzi a rázem jste bez bodů.

JAK TO VYPADÁ NA STOLE

Herní příprava je celkem jednoduchá. Nachystáte balíček událostí (jedno kolo zde reprezentuje jednu generaci kmene), Severní a Jižní řadu Grónska, a podle počtu hráčů vyložíte počet karet biomů. Vše doplníte o karty Nového Světa – Marklandu a Vínlandu.

Pokud jste zvědaví a zadáte do vyhledávače „Markland“, jako první se vám ukáže odkaz na Polský eshop s užitkovou elektronikou. No ... tohle nebude náš případ. Markland reprezentuje sever Kanady a Vínland je údajná severní oblast kanadského ostrova Newfoundland (od toho označení Nová Země / Nový Svět). Ve svých poznámkách autor hry uvádí, že Nové Světy reprezentují dle důkazů Vikingy jako první objevitele Ameriky už 500 let před Kolumbem.

Ale zpět ke hře, zbývá ještě vylosovat desku hráče, přiřadit stařešiny, nafasovat kmenové příslušníky, počáteční zdroje a může se začít hrát. Jak vše nachystat vám řekne dokonce i jeden z několika přehledů/mini-návodů vytištěných z boku herní krabice, což je skvělé využití obvykle prázdného místa. Na stole hra působí velmi kompaktním dojmem a osobně ji řadím do kategorie typu malé/velké. Nepořebujete k ní totiž nikterak velký stůl a v poměrně malé krabici s málo komponenty se skrývá obsahově velká a komplexní hra. Základní nabídka biomů tvoří pomyslný herní plán, který má malou nevýhodu, protože by měl být dobře čitelný pro všechny hráče a umístěný viditelně přede všemi. Ve hře tří hráčů to celkem není problém. Jeden hráč hraje v čele stolu, další dva z boku a nabídka biomů je viditelná pro všechny velmi dobře. Ve čtyřech už ale jeden z vás ostrouhá a bude se dívat na karty vzhůru nohama, což není během hraní moc příjemné. Pro využití plného potenciálu hry je také nutné nastudovat schopnosti dcer/zvířat jednotlivých hráčů předem. Pokud je v průběhu hry neznáte, můžete se ochudit o taktiku (nevyužijete je) a nebo se budete zbytečně doptávat protihráčů, čímž zcela jistě zpomalíte a rozkouskujete hru.

JAK SE TO HRAJE

Jestli jste hráli Neaderthal, herní kolo vás ničím nepřekvapí. Základem herního kola je tažení karty události, která může způsobit různé neduhy, jako vymírání starších, bouře, globální oteplování, epidemie atd. klasika, znáte to. Vaším úkolem je se s těmito následky vypořádat. Někdy ale v rámci události připluje obchodní loď a hráči můžou za disky mrožoviny dražit předmět, který doveze. Herní kolo se skládá z šesti fází, ve kterých budete přiřazovat lovce na výpravy, udržovat populaci, krmit zvířata, provdávat dcery,  obchodovat s jinými kmeny a provádět akce stařešinů, pro dosažení nejvíce vítězných bodů.

Jednou z důležitých součástí hry má být vyjednávání s jinými kmeny. Bude se vám totiž stávat, že se potkáte s cizím kmenem na stejném biomu. Můžete s cizími lovci vyjednávat o přenechání loviště, ale to vás bude jistě něco stát. Obchodovat se dá v podstatě s čímkoliv, se zdroji, zvířaty, vynálezy a dokonce i s dcerami. Pokud se nedomluvíte, dojde k boji mezi lovci a až přeživší se mohou vydat na lov.

Ve hře má každé vaše rozhodutí vliv na to, co si budete moci dovolit v dalším kole. To mi přišlo strašně zábavné, ale někdy i kruté. Jedno velmi špatné rozhodnutí totiž může pohřbít vaše šance na výhru.

Je hra konfliktní? Ano i ne. Můžete být mírumilovní a chránit si svůj kmen, nebo můžete bojovat o biomy a snažit se eliminovat svého nepřítele a zároveň ukořistit trofeje, nebo můžete být skvělý vyjednavač jako Samuel L. Jackson ve filmu Vyjednavač. Je to jen na vás, tady bojujete o přežití kmene. Pokaždé když Greenland začnete hrát, každá hra bude jiná, unikátní, a bude psát jiný příběh vašeho kmene. Někdy se vám podaří vyslat obří výpravu na velerybu, ale přijdete domů s prázdnou, jindy se vám podaří chytit psa, kterého si následně ochočíte. Příběhy kmenů a vzájemná interakce hráčů je hlavním jádrem a tím, na čem Greenland staví. Obecně platí, že čím více hráčů hraje, tím je hra záživnější. Biomy vzhledem k zalednění postupně zanikají, načež mají hráči méně herního prostoru a musí tak více interagovat a komunikovat. Problémy nastávají ve hře dvou hráčů, kdy je počet biomů tak velký, že zkrátka nemusíte bojovat o loviště, hra tak ztrácí svůj původní záměr a pro každého hráče se vlastně může stát sólovou.

JAK VYPADAJÍ KOMPONENTY

Pokud neznáte, nebo jste se ještě nesetkali s žádnou hrou od Phila Eklunda, zřejmě vás totálně zmate obrovský počet ikon na kartách a deskách hráče. I když se zdá, že je to jeden obrovský chaos, je tomu úplně naopak. Vše má jasný řád a ikonografie patří rozhodně k velkým pozitivům této hry. Je totiž velmi komplexní a na bez mála 30 stranách pravidel je vysvětleno detailně všech šest fází herního kola. Právě pravidla jsou podle mě největším problémem Eklundových her. Pro to, abyste se seznámili se všemi aspekty hry a dokázali hru rozehrát je totiž musíte přečíst úplně celá (a to nejlépe několikrát). Spousta maličkých dodatkových pravidel vám neusnandí hraní, ani život. Nejednou se nám stalo, že jsme v polovině hry zjistili, že něco velmi zásadního hrajeme špatně. Ikonografie v tomto směru značně ulehčuje vnímání a pravidla si lze lehce vybavit, jenže 32 ikon a jejich kombinace s doplňkovými pravidly vám ze začátku budou dělat problémy. Naštěstí najdete na zadní straně pravidel přehled všech symbolů, který vám hru alespoň o něco usnadní.

Oproti druhé edici došlo k lehkému redesignu karet, ale celkově povedenému. Karty jsou teď ještě přehlednější. Klasickou eklundovskou přidanou hodnotou jsou popisky na kartách, které mají edukativní hodnotu a pokud se chcete pořádně ponořit do hry, můžete se z nich dozvědět něco o technologii, zvířeti nebo událostech spjatých s tímto obdobím.

V českém vydání třetí edice najdeme komponenty, které nijak zvlášť nenadchnou, ale ani neurazí. Zřejmě kvůli rozpočtu tisku byla zvolena menší gramáž karet i hráčských desek a trochu lesklejší papír. Minimálně desky hráčů doporučuji zalaminovat, zpevní se tak karta a vyniknou na ní dokonale barvy. Co se týče ostatních karet, po nich se často přesouvají kostky lovců, takže může dojít časem k ošoupání. Jejich obalení už je na individuálním rozhodnutí majitele krabice. Mějte ale na paměti, že karty jsou atypického rozměru 55x88 mm. Žetony surovin jsou běžné kvality, stejně tak jako dřevěné kostičky příslušníků kmene a hrací kostky. Je škoda, že se do české edice nepodařilo dostat kickstarterové bonusy, jako jsou prémiové žetony zdrojů s prolisy a také pro každý kmen unikátní meeply v různých tvarech jako náhradu dřevěných kostiček, což by hru zcela jistě vyšperkovalo.

JAKÉ JE TO V JEDNOM

Standardem všech eklundovek je i sólo varianta a Greenland není žádnou výjimkou. Tématicky je zasazena do období pomyslné emancipace žen již ve 13. století. Vaším úkolem je vést kmen tak, aby právě ženy byly hlavními stařešinami, tzv. matronami. Pro vítězství jich na konci hry musíte mít nejméně tři, ale hra se vám to bude snažit znepříjemnit, jak to jen půjde. Herní design je zde stavěn na speciální úpravě pravidel, která spočívá v omezovaní schopností kmene a vysoké energetické náročnosti (oranžové disky) při nenadálých událostech. Pokud nemáte za matrony lovkyni a stopařku, dokonce nemůžete vybírat biom určený k lovu a bude vám přidělen náhodně. Omezení je vícero a opatrnost při výběru akcí je na místě. Díky krutým postihům na kartách herních událostí si budete místy připadat, že je úkol nesplnitelný, proto je nutné zvolit vhodnou strategii už od začátku. Když vás například kolo před koncem postihne epidemie, celkem vám to sníží šance na výhru. Pokud znáte pravidla, průměrná herní doba je kolem 40 minut, což je vpravdě skvělý čas na tak velké dobrodrůžo. Můžu sólo doporučit? Můžu. Bavil jsem se? Bavil. A varianta je to opravdu zajímavá.

To, co je na sólo variantě nepříjemné, jsou opět pravidla. Jejich úprava je pouze dvoustránková, avšak změny jsou tak divoké a místy nejasné, že první hru se v nich zcela jistě budete plácat. Například „První událost přeskočte, pokud jde karta vydražit, proveďte aukci“. První aukci nelze provést nikdy, neboť hráč začíná s jedním diskem mrožoviny a v pravidlech je jasně dáno, že jakákoli dražba v sólo variantě stojí 2 disky mrožoviny. Pravidla jsou tak v rozporu a mohl bych pokračovat dál. Jedinou šancí na úplné pochopení je tak zeptat se přímo Phila Eklunda na serveru Boardgamegeek, neb tam je ve fórech u svých her nebývale aktivní. Pravidla jsou ve formě „living rules“ s možností updatu dostupná na stránkách ION Games. I tak lze ale s menší dávkou trpělivosti hru celkem v pohodě rozjet.

NACISTÉ V GRÓNSKU? – NE, RADĚJI KNIHU

Phil Eklund chce ze svých her vždy vyždímat maximum, proto přidává další varianty a jednou z nich je kooperativní varianta Nacistické Grónsko. Zní vám to taky tak šíleně? Ono to totiž svým způsobem šílené je. Nacisté totiž opravdu v Grónsku byli, i když tam v podstatě neměli co dobývat. Ze začátku musím říct, že ač už je celý Greenland z části abstraktní hrou, v této variantě je abstrakce dotažena do maxima. Hráči, kteří reprezentují klanové pobřežní hlídky, bojují s nacisty až do vyčerpání karet událostí. Poté se spustí speciální událost která určí konec hry. Nebudu zde zabíhat do detailů pravidel, pouze vám chci nastínit o jak velkou abstrakci se jedná. Lze si jen těžko představit, že karty dcer reprezentují vesnice ovládané nacisty. Samotné nacisty pak symbolizují oranžové disky, které ale v prostoru hráče nejsou nacisty, nýbrž klasickou energií. Ještě bych si dovedl představit boj za pomoci zbraní, kdy má hráč možnost utratit disk železa a zvýšit svou šanci na úspěch, ale představovat si zabíjení/vyhánění nacistů za pomoci biskupa, to se mi to už nepodařilo. Snad jen kdyby místo biskupa byli Svědkové Jehovovi to by nacisté z Grónska utíkali asi tak jako já, když je potkám na parkovišti před supermarketem.

ZÁVĚR

Tak jako každá hra i Greenland má své mouchy a přednosti. Doufám, že vám tato recenze přinesla alespoň základní náhled na to, jestli je hra právě pro vás. Rozhodně bych Greenland nedoporučil pro začínající hráče. Ostatně, Phil Eklund je specialista na obtížné a hůře přístupné  hry. Pořád si ale myslím, že Greenland je jednou z těch přístupnějších. Při dostatečné přípravě a vysvětlení pravidel by ji měl zvládnout každý středně pokročilý hráč. Ve skupině je téměř nutné, aby zde byl také hráč, který bude ovládat pravidla dokonale. Jsou totiž poměrně obtížně uchopitelná a dovysvětlování zde bude pravidelným jevem.

Pokud se přenesete přes komplexnost pravidel, čeká vás skvělá kompetitivní tematická survival hra s výjimečnými mechanismy a notnou dávkou rozhodování. Čím více vás v herní partě bude, tím lépe. Zažijete spoustu zajímavých situací, někdy i hodně vtipných. Potěší také sólo hráče. Právě její sólo variantu hodnotím jako velmi povedenou. Kooperativní varianta ale potřebuje daleko větší dávku hráčské představivosti.

Někteří z vás určitě čekáte, jak bych Greenland porovnal s Neanderthalem, jenže to já nechci. Obě hry sice staví na stejném jádru – tažení karty události a následné herní fáze – ale hraní samotné je úplně o něčem jiném. Doporučit mohu obě dvě, podle mě jsou skvělé. Každý si může vybrat téma které mu je bližší a myslím, že žádná z těchto her vás rozhodně nezklame. Pro moji sbírku je Greenland (i Neanderthal) must have záležitostí.

Na rozloučenou pro zajímavost uvedu, že Grónsko je 27x větší než Česká republika a počet obyvatel je stejný jako v Opavě. Je tam strašná kosa a jazyk tak obtížný že ho ani google translator neumí! :-D Šťastný lov!

Sdílet s přáteli: