Vítejte v džungli!

Autor: Azz | 20.5.2024 | 9

Krásná a nespoutaná amazonská džungle je domovem mnohých nesčetných druhů různých živočichů. Tvoří křehký ekosystém, ve kterém má každý tvor své místo. Od nejmenšího brouka až po velké šelmy jako jsou jaguáři a kajmani či obrovská anakonda. 

Divoká Amazonie je hrou na body, ve které si 1–4 hráči budují svůj kousek džungle a osídlují jej rozmanitými organismy tak, aby získali co nejvíce vítězných bodů. Hra využívá princip bag-bulidingu, tedy postupného vylepšování hráčova pytlíku, který slouží k produkci zdrojů, za které hráči rozšiřují svoji džungli.

Co najdete v krabici

Divoká Amazonie je plná různých komponent, převážně z kartonu. Krom mapových dílků a žetonů zdrojů najdete v krabici i kartonové krabičky, které slouží jako insert/úložiště na další žetony zdrojů a také kartonové lodičky, sloužící jako odkladiště pro použité žetony. Z lodiček se dají žetony dobře nasypat zpět do pytlíku, a loďky tak tvoří příjemnou vychytávku pro lepší herní prožitek. 

Dále v krabici naleznete i kartonový vodopád života, který je třeba před každou hrou sestavit. Obdobně jako například v Divukraji je zde otázkou jeho životnost, jelikož karton se častým sestavováním opotřebovává. Nicméně není problém využít desku vodopádu na plocho bez nutnosti stavění. Vizuálně to sice nepůsobí až tak dobře, ale jinak to ničemu nevadí. 

Co se týče sestavování kartonových dílků, vyloupávání částí, které se mají skládat do sebe, je trochu náročnější. Přeci jen, jsou v nich malé oblasti, kde se díly sesazují, takže hlavně třeba u kartonových stromů jsem docela prskal (rozuměj „nadával jak špaček“). Ale je to jednorázová akce a na stole působí stromy lépe než jen žeton, takže práce se vyplatí. Jen to chce trochu více opatrnosti a pečlivosti, aby se žetony nepotrhaly. Obdobně je to u sestavování krabiček a lodiček.

Co se vyloženě povedlo, jsou dřevěné figurky zvířat. Barevní meeplové působí opravdu pěkně a jsou moc hezky vyvedení. Jsem opravdu rád, že zde nejsou plastové figurky, protože barevné dřevo do Divoké Amazonie zapadá mnohem lépe.

Příprava hry a její varianty

Příprava hry je celkem jednoduchá, každý hráč dostane pytlík s počátečními žetony, základní dílek mapy, lodičku na odkládání žetonů a jedno unikátní zvíře dle své volby. Do společné nabídky je umístěno 8 karet základních zvířat s počtem figurek daných počtem hráčů. Vytvoří se nabídka karet přírody a hmyzu, které přináší různé bonusy a na vodopád života jsou umístěny ukazatele postupu jednotlivých hráčů. 

Divoká Amazonie nabízí hned čtyři varianty pro různě pokročilé hráče. Zatímco v základní sadě schopností zvířat je zisk bodů celkem jednoduchý, v pokročilejších variantách je splnění podmínek náročnější a přináší větší výzvu. Ale podmínky jsou pro všechny stejné, takže záleží hlavně na zvolené strategii každého hráče. 

Nicméně možnost výběru úrovní obtížnosti zajišťuje hře poměrně pěknou životnost a nové výzvy. Jakmile si v herní skupině hráči dostatečně obehrají jednu variantu, mohou směle pokročit k další.

Jak se hra hraje

Princip Divoké Amazonie je založený na budování pytlíku se zdroji. Je to princip velice jednoduchý a rychlý. Hráč si vytáhne z pytlíku 5 žetonů zdrojů pro dané kolo. S těmi může provádět hned několik akcí, které se vesměs dají rozdělit na zisk lepších zdrojů (tedy nákup lepších žetonů) a rozvoj džungle (ať již umístěním dalšího dílku mapy nebo organismu – zvíře/strom/květina). Případně jsou k dispozici nějaké podpůrné akce jako např. možnost uschovat více žetonů do dalšího kola nebo čištění pytlíku od nepotřebných žetonů. 

Poté co hráč provede všechny akce, které chtěl provést, a zaplatil za ně zdroje, následuje úklid, kdy si může nechat jeden žeton do dalšího kola (nebo více, pokud splní patřičné podmínky) a vytáhne 5 nových žetonů. Pokud má pytlík prázdný, nasype do něj zpět všechny dříve použité žetony ze své lodičky. Následně hraje další hráč. 

Každý z hráčů si takto buduje svůj kousek amazonské džungle, kterou postupně rozšiřuje, a umísťuje do ní zvířata ze společné nabídky. 

Jakmile je umístěno poslední zvíře z páté karty ve společné nabídce (z celkem 8 druhů zvířat v nabídce), dohrají ostatní hráči poslední tah a dojde k vyhodnocení bodů. Body přináší primárně umístěná zvířata, postup hráčů na vodopádu života a karty přírody.

Jaká hra je

Princip a strategie

Divoká Amazonie je jednoduchá v principu, ale rozsáhlá, co se týče hráčských možností. Pravidla vysvětlíte relativně rychle, ačkoliv při čtení jsem měl pocit, že to zvládnu za tři minuty, ale reálně to trvalo o něco déle, tak nějak standardně. Možností na začátku je opravdu dost, nicméně pro většinu z nás fungoval vzorec budování ekonomiky v začátku, tedy nákupu žetonů peněz s vyšší hodnotou, a její postupné opouštění a přechod na přírodní zdroje v pokročilé fázi. Za žetony peněz nakupují hráči lepší žetony přírodních zdrojů, tudíž je důležité jich mít dostatek, zatímco za žetony přírodních zdrojů se nakupují organismy, karty i mapové dílky. Zároveň musí hráč rozvažovat, jaké žetony nakoupí, protože voda slouží spíše k rozvoji mapy a nákup karet, zatímco žetony lesa a plodů spíše k nákupu zvířat. Je tak celkem přínosné si na začátku určit cestu, kterou chce hráč jít (například snaha získávat vodní živočichy a rostliny) a tomu přizpůsobovat stavbu mapy i pořizované zdroje.

Jelikož se jedná o bag-building princip, bez získávání lepších zdrojů se prostě neobejdete. Důležité je pak načasování, kdy začne hráč zahazovat žetony peněz, aby si vyčistil pytlík, a chodily mu už hlavně přírodní zdroje na nákup organismů nebo rozšiřování mapy. Toto budování ekonomického modelu je zábavné a rozhodně nosným prvkem hry. Na správném načasování hodně záleží a prospat pár kol a začít čistit později může být osudné… i když ne nevyhnutelně.

Vše záleží na vhodně zvolené kombinaci mapových dílků, rostlin a hlavně zvířat. Obecně bych řekl, že platí princip, že džungle je rozmanitá a cesta k vítězství také. Profilace primárně na jeden druh zvířat se mi moc neosvědčila a lepší mi přijde diverzifikovanější džungle s jedním dominantním druhem. Ale to je teorie a protihráči jsou schopni vám pěkně překazit plány, pokud si chystáte prostředí pro nějaký dominantní druh a ostatní ho začnou vykupovat. Pak je nutné přehodnotit strategii a co nejrychleji se adaptovat.

Znovuhratelnost

Rozmanitost hry je další významnou stránkou, kterou bych rád zmínil. Díky čtyřem úrovním a možnostem kombinace s unikátními zvířaty se hra určitě jen tak neohraje. Je v tom její velká síla. Jen co se hráči zvládnou naučit jednu obtížnost karet, mohou směle postoupit na další – až do úrovně 4. S každou úrovní se pracuje jinak a je potřeba zvolit trochu jinou strategii, aby vaše džungle fungovala maximálně efektivně. Se zvyšující se úrovní karet roste komplexnost pro bodování jednotlivých zvířat. Ne vždy je to vyloženě těžší, ale dá se s podmínkami více pracovat. Takový vhodný příklad je datel, který v základní úrovni přinese 4 body za každou dvojici datel a strom. Všechny figurky se dají započítat jen jednou, tudíž jeden strom sousedící s dvěma datly je pořád jen jedna dvojice. Nicméně na třetí úrovni již přinese datel body podle počtu stromů, se kterými sousedí a jeden storm může být obodován i více datly… a to je datel spíše takové jednodušší zvíře (bez urážky k datlům). Takové vydry nebo jaguáři mají podmínky ještě o něco komplexnější, ale přidávají více bodů.

Ale neznamená to, že si první úroveň neužijí ani zkušenější hráči a jakmile jednou dosáhnete té čtvrté, tak už jinou hrát nebudete. Je to spíše o možnosti volby a ohledu na spoluhráče. I zkušený hráč si užije první úroveň a může ji využít jako vstupní pro méně zkušené hráče. Pochopitelně jako u skoro každé hry platí, že ten, kdo ji umí, nejspíše vyhraje nad těmi, kteří ne, ale nevidím v tom problém. Budování bodově efektivní džungle je prostě fajn.

Nicméně jde říci, že první úroveň je spíše úvodní a nevyžaduje takovou kombinatoriku, zatímco od druhé úrovně výše už je kombinatorika o něco složitější a bodování jednotlivých zvířat vyžaduje větší přemýšlení. Nicméně jsme zkoušeli začínat na druhé úrovni i s novými hráči a šlo to dobře. První úroveň tak hráče spíše navnadí na hru a od druhé výše začíná pořádná hra.

Plynulost hry

Pominu-li první hru, vše funguje poměrně svižně a rychle. Řekl bych, že ani hloubavější hráči zde netrpí přílišnou paralýzou. Je to dáno především principem tažení zdrojů na další tah hned na konci tahu hráče. Díky tomu mohou hráči předem rozmýšlet svůj tah. Není zde příliš prostor pro vzájemnou interakci, tudíž pokud se nestane, že některý z protihráčů vykoupí kýžený typ zvířat nebo kartu, hráči mají většinou rozmyšleno dopředu a ve svém tahu pak rychle provedou své akce. Hra je tak velice svižná i ve čtyřech hráčích. Neznamená to, že je krátká, ale rozhodně to není tak, že by si ostatní mohli jít dát svačinu, zatímco jeden přemýšlí. Ve čtyřech hráčích jsme se pohybovali někde kolem 2,5 hodiny na hru. Plynulost a rychlost tahů je tak určitě velkým plus, které Divoká Amazonie nabízí.

Podíl náhody

Samotný princip hry je o náhodě, ale to k bag-buildingu patří a hra je na tomto principu postavena dobře. Díky možnosti nechat si až tři žetony (po vylepšení) do dalšího kola se dá s náhodou dobře pracovat. Tah, kdy hráči přijde nepoužitelná kombinace žetonů, je sice rychlý, ale vesměs se dá využít jako příprava na další tah, kdy zpravidla hráč dožene akce, které mu v předchozím kole unikly. Zároveň přináší velkou znovuhratelnost, protože každá hra je prostě jiná. Hráči zároveň musí dobře pracovat s obsahem svého pytlíku a průběžně jej čistit od žetonů, které již nejsou potřeba, aby jim zbytečně nechodily do ruky.

Nepovedené tažení žetonů nejvíce zabolí v závěrečné fázi hry, kdy se snaží hráči urvat poslední body a tah, kdy se jim z pytlíku podaří vytáhnout kombinaci nepoužitelnou vůbec na nic, docela zabolí. V posledních kolech tato náhoda může rozhodnout o vítězi. To ovšem k hrám typu bag-building, případně deck-building neodmyslitelně patří.

Celkové hodnocení

Sdílet s přáteli: