Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat!

Autor: Meeshab | 9.8.2024 | 3

Městečka na dlani jsou hrou, kterou na náš trh přinesly REXhry. Už to není úplně novinka – k vydání vyšlo už v roce 2019, ale myslím, že tahle hra rozhodně stojí za zmínku.

V této hře si každý buduje své vlastní město, a to na čtvercové mřížce o rozměrech 4×4. Zahrát si na architekty můžete v jednom až šesti hráčích od čtrnácti let a jedna partie vám zabere přibližně 30–45 minut (v sólovariantě jste hotovi do 20 minut).

Co najdete uvnitř

V krabici se hrou najdete v dobře provedeném insertu 6 desek městeček o velikosti 4×4 pole, 25 karet s plány budov (1 domek a 4 budovy od každého ze 6 dalších druhů), 15 karet s plány památek, 15 karet stavebního materiálu pro sólovou hru nebo variantu hry „starosta“, různobarevné dřevěné kostičky materiálu (dřevo, obilí, cihly, sklo a kámen), dřevěné žetony budov a památek, dřevěné kladívko pro aktivního hráče – hlavního stavitele, bodovací blok a pravidla.

Jak se to hraje

Na začátku hry si každý hráč vezme svou desku hráče, vylosujete po jedné budově ze šesti různých druhů a spolu se základní budovou – domkem, je umístíte doprostřed stolu. Poté si každý hráč vezme dvě karty památek, z nich si jednu vybere a tu si skrytě přidá ke své herní desce. V dosahu hráčů umístíte i dřevěné kostičky materiálu a žetony budov a hra může začít.

Hráči se střídají na tahu ve směru hodinových ručiček. Aktivní hráč určí materiál, ze kterého se toto kolo bude stavět. Všichni hráči si vezmou kostičku tohoto materiálu a umístí ji do svého městečka – na svůj herní plán.

Na kartách budov jsou znázorněny vzory, které se hráči snaží na své desce postavit. Nezáleží přitom na orientaci – vzory mohou být jakýmkoliv směrem natočené a to i zrcadlově. Pokud se hráči podaří na své desce postavit vzor odpovídající některé z budov, může tuto budovu postavit. Vezme odpovídající žeton budovy, odstraní materiál, který na stavbu použil a poté postaví budovu na jedno z uvolněných míst, kde před tím ležel materiál. Pokud hráč postaví vzor, který má na kartě své památky, může postavit speciální budovu památky. Tu může mít ve svém městě každý jen jednu a tato památka kromě bodů přináší většinou hráči i nějakou novou podmínku bodování nebo pro něj mírně upravuje pravidla hry.

V okamžiku, kdy hráč nemůže na svou desku umístit žádný další materiál, pro něj hra končí. Pro ostatní ovšem může stále pokračovat až do chvíle, kdy ani poslední hráč již není schopen na svou desku umístit materiál. V tuto chvíli končí hra pro všechny a nastává závěrečné bodování.

Nejprve všichni ze svých plánů odstraní kostky materiálu, které se jim nepodařilo proměnit v budovy (zbydou tak po nich prázdná místa). Poté obodují jednotlivé stavby ve svém městečku. Různé budovy bodují různými způsoby. U některých záleží na jejich počtu, u jiných na tom, kde jsou umístěny. Domky pak proto, aby bodovaly, musí být nasyceny (pro jejich nasycenost musíte postavit některou z hospodářských budov). Nakonec si hráč odečte jeden bod za každé prázdné místo ve svém městečku. Kdo má nejvíce bodů, vyhrává.

Varianty hry

V jedné z variant hry můžete ke stavbě přizvat starostu. S ním do hry přichází větší podíl náhody a karty stavebního materiálu. Těch je ve hře 15 a na každé z nich je vyobrazen jeden z pěti materiálů. Na začátku hry určí hráči starostu, který z balíčku materiálu otáčí karty materiálu a hráči staví do svých městeček na základě těchto karet. Každé třetí kolo si pak každý hráč sám určí, ze kterého materiálu bude stavět.

Další možností je vyzkoušet si sólo variantu. I zde přichází ke slovu karty materiálu. Hráč si z balíčku vytáhne tři karty materiálu, jednu si vybere, daný materiál umístí do svého městečka, použitou kartu materiálu vrátí dospod balíčku a vytáhne novou kartu, aby mohl opět vybírat ze tří. Zbytek pravidel zůstává stejný a svoji úspěšnost může stavitel-sólista na závěr porovnat s tabulkou, která mu na základě získaných bodů ukáže, jestli je jen neúspěšným aspirantem nebo snad samotným mistrem stavitelem.

Jak se nám to hrálo

Hra Městečka na dlani je ve své podstatě tetrisovou hrou, ve které se snažíte na velmi omezeném prostoru vybudovat městečko tak, aby vám přineslo co nejvíce bodů. Zatímco některé budovy jsou na stavbu nenáročné a k jejich postavení vám stačí třeba jen dvě kostičky materiálu, jiné vyžadují až šest kostiček, které vám už na plánu zaberou docela dost vzácného místa a navíc získat na ně požadovaný materiál trvá nemálo kol.

Rozhodně doporučuji stanovit si hned v počátku nějakou strategii. Zásadní je vybrat si už na začátku správnou památku, která vám určí, jakým směrem bude dobré se ubírat. Není vždy nejlepší stavět všechny dostupné budovy, prospěje spíš zaměřit se jen na některé. Kromě samotného možného bodového zisku je třeba vzít v potaz i druh materiálu, který je ke stavbě potřeba. Pokud se například zaměříte na budovy, jejichž převážnou část tvoří kámen, může se stát, že soupeři budou ke stavbě využívat například obilí, a vám se tak za chvíli vaše městečko zaplní materiálem, který nemůžete využít a skončíte dřív, než pořádně začnete.

V této hře hodně záleží na počtu hráčů. Zatímco při hře ve dvou vybíráte polovinu veškerého použitého materiálu, a tak se ke kostičkám, které potřebujete, dostáváte celkem pravidelně, pokud vás hraje šest, dostáváte se k dřevěnému kladívku prvního hráče podstatně méně často, a tak se vám může častěji stávat, že se vám deska plní materiálem, o který vůbec nemáte zájem.

Právě ve hře více hráčů se hodně vyplatí nehrát si jen na vlastním písečku, ale sledovat i to, co budují soupeři, abyste odtušili, který materiál vám nejspíš přinesou a naopak který materiál jim nechcete poskytnout vy. Ve hře více hráčů bývá také účelné postavit si některou z černých budov, které vám umožní pracovat i s nepotřebným materiálem (například do skladiště můžete umístit až tři kostičky materiálu, který nechcete, a vybrat si je třeba později).

Zatímco na začátku hry vám stavění budov nebude činit větší problém, čím zaplněnější vaše městečko je, tím zapeklitější situace vznikají. Někdy tak budete rádi, když se vám podaří vybudovat alespoň něco, abyste si uvolnili místo na ploše, a nevypadli tak zbytečně dříve. Na konci hry se totiž počítá každý bodík.

Líbí se mi, že při této hře je potřeba uvažovat ve více vrstvách. Musíte myslet nejen na to, jaké budovy postavíte, ale i z jakého jsou materiálu, kam na desce je umístíte, aby se vám tam pak vlezlo něco dalšího, co stavět dříve a co později a ještě u toho po očku sledovat soupeře, abyste optimálně volili materiál, když jste zrovna hlavním stavitelem.

Rozdílnost hry s ohledem na počtu hráčů je dalším plusem – zážitek ze hry dvou a šesti hráčů je dosti rozdílný. Zde se hodí krátce zabrousit i do sólo varianty. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v okamžiku, kdy si sami volíte materiál ke stavbě, bude stavění snadnější, není tomu tak. I když máte na výběr ze tří materiálů, většinou se vám stane, že vyzobete ty chtěné a ve výběru vám zůstane materiál, o který nestojíte. I zde je tedy nutné již dopředu stanovit, které budovy budete ve městečku chtít a vyplatí se vybrat budovy z různých materiálů. Na druhou stranu – použitou kartu dáváte dospodu balíčku, který se nemíchá, takže se vám po projetí prvních 12 karet začnou objevovat stejné vzorce. I s tím lze počítat a přizpůsobit tomu svou strategii.

Zmiňujeme-li karty materiálů, můžeme se kouknout i na variantu „starosta“. Jak jsem již psala, jsou při této variantě postupně odhaleny dvě karty z balíčku materiálů, ve třetím kole si pak každý hráč volí materiál dle svého uvážení. Tahle varianta nám vyhovovala právě při hře více hráčů, kdy se díky ní dalo častěji dostávat k materiálu, který si hráč mohl vybrat sám. Zejména při hře šesti hráčů dovolovala tato varianta postavit více budov, než kolik jsme jich průměrně postavili při běžné hře.

Závěrečné hodnocení

Hra Městečka na dlani nás příjemně překvapila svou rozmanitostí. Tím, že pokaždé nalosujete jiné kombinace budov, budete muset volit rozdílné strategie. Vliv počtu hráčů je také nezanedbatelným prvkem, který hru oživuje. Trošku bojuji se sólovariantou, protože zatímco někdy se daří, do hry přichází materiál, který potřebujete a v kombinaci s vhodnou památkou si tak můžete nahrabat bodů, že vám z toho jde hlava kolem, jindy se prostě nedaří a vy skončíte s tak tristním skóre, že se vám z toho chce skoro brečet. Nicméně i tak mě baví přicházet na vhodné kombinace. Hru bych doporučila obzvláště hráčům, které baví tetrisové hry – přece jen vymyslet, jak to všechno v tom malém prostoru poskládat, je gros celé hry. Pravidlově je hra velmi přístupná méně zkušeným hráčům, takže se jí určitě nebojte a dejte Městečkům na dlani šanci.

Sdílet s přáteli: