Více než tisíc slov!

Autor: dirtyfighting | 12.9.2023 | 3

„Myšlenka je květ, jazyk je poupě a čin je plod.”

– Ralph Waldo Emerson (americký filozof, esejista a básník)

Vydavatelství Button Shy je ve světě zavedená značka proslulá svými malými hrami (tradičně o 18 kartách), ale na český trh se jejich hry podívaly poprvé až nedávno ve formě Velkoměsta: Rozšířeného vydání od REXher. Nyní se díky MindOKu dostanete k dalším třem: Guláši, Kostnici Sedlec a Řekni to květinou. Za nevelkou cenu jednoho obědového meníčka (zhruba 150 Kč) si tak můžete koupit jednu z těchto minimalistických, ale na svou velikost komplexních her. V této recenzi se podíváme na Řekni to květinou od Elizabeth Hargrave, která je známá hlavně díky hře Na křídlech. Jde o hru pro dva až čtyři hráče, přičemž herní doba je zhruba 5 minut na hráče.

Obsah hry — Kromě karet v krabičce najdete už jen krátký návod

Spočiňte zrakem

Tématem hry je květomluva (tedy umění vyjádřit květinami své city a myšlenky druhému člověku), proto na všech 18 kartách naleznete květiny celkem pěti různých barev (bílé, žluté, červené, růžové a modré). Téma samotné hře propůjčuje hezké ilustrace květin a mírně edukativní nádech (možná se příště zamyslíte nad tím, jaké květiny kupujete, a co tím vlastně říkáte), ale v zásadě by na herní mechaniky šlo naroubovat i téměř jakékoliv jiné téma.

Vaším úkolem je sestavit pomyslnou kytici o 4 kartách, za kterou nasbíráte více bodů než vaši soupeři. Hráči sdílejí dobírací balíček, ze kterého ve svém tahu doberete dvě karty, prohlédnete si je a nabídnete je soupeři – jednu kartu odhalenou, druhou skrytou. Protihráč pak čelí volbě – je pro něj vystavená karta dost atraktivní nebo bude riskovat a vezme si skrytou? Volba je důležitá, protože zvolenou kartu okamžitě vyloží do své kytice a tu zbývající zase dostanete vy. Pak zase on vytváří nabídku pro dalšího hráče.

Poté, co všichni hráči vyloží 4 karty, končí první kolo a nastává bodování. Některé květiny vám přinášejí body samy o sobě, což značí srdíčka na dané kartě. Hlavní jsou ale unikátní efekty karet, které vám mohou například přinášet body navíc za květiny určité barvy, za každou skrytou květinu nebo pokud nemáte žádnou květinu se srdíčky. Některé květiny mají aktivní efekt, který vyhodnotíte těsně před samotným bodováním – například můžete ze své kytice jednu kartu odstranit nebo nějakou nahradit. Podstatné je také pořadí, ve kterém karty vyložíte, protože některé květiny dávají body dle toho, s jakými dalšími květinami sousedí. Po bodování se karty znovu zamíchají a stejným způsobem se odehrají ještě další dvě kola, přičemž konečného vítěze určí součet bodů za všechna tři.

Přivoňte si…

Při hraní jsem si nemohl nevzpomenout na dvě jiné karetní hry, které jsem v poslední době hrál – Amazonie a Zákon ulice. Ve všech třech hrách jde o to, že se snažíte nadraftovat co nejlepší kombinaci karet a ideálně také podsouvat soupeři karty, které jsou pro něj nevýhodné, protože mu nějakým způsobem naruší jeho bodování. Finální rozhodnutí při výběru karet je ve všech těchto hrách sice na soupeři, ale můžete ho tím, jak hrajete, trochu (v Amazonii), docela (v Řekni to květinou) nebo zásadně (v Zákonu ulice) ovlivnit. Zatímco v Zákonu ulice k manipulaci se soupeřem používáte primárně karty bonusových nebo negativních bodů a v Amazonii modlitby, aby ta hromádka špatných karet zbyla na něj, Řekni to květinou zlehka koketuje s blafováním a skrytými informacemi.

Potenciál blafování je na papíře slušný, ale ve skutečnosti žádné velké pasti na soupeře nenarafičíte. Vzhledem k tomu, že je hra tak krátká (takže vlastně o moc nejde), finální bodové rozdíly nejsou tak velké, a lidi mají sklony se vyhýbat riziku, většinou soupeř prostě sáhne po bezpečné odkryté variantě. Dobrá karta je prostě dobrá karta a nemá smysl riskovat. Skrytou kartu bere typicky až v případě, kdy je ta vystavená pro něj extrémně špatná. Rozhodně musím říct, že nastaly i výborné situace, kdy se podařilo spoluhráči podsunout nějakou opravdu bolestivou kartu, ale bylo jich mnohem méně, než jsem si při čtení pravidel představoval. Zpočátku se nám tak stávalo, že hráč tvořící nabídku usilovně přemýšlel, kterou kartu skrýt, jen aby draftující hráč následně téměř bez rozmyslu sáhnul po jedné nebo druhé.

Nedostatek komplexního blafování ale není něco, co bychom hře měli, vzhledem k jejímu rozsahu, vyčítat – v zásadě je Řekni to květinou chytrou, minimalistickou a zábavnou hrou, která to, co dělá, dělá velmi dobře. Nejpodstatnější část hry – samotný draft – funguje hezky, efekty vyložených karet (vašich i soupeřů) formují vaši strategii a nutí vás ji za pochodu měnit. Hru odehrajete za 10–20 minut prakticky kdekoliv. Karet je tak málo, že je klidně můžete držet v ruce, položit si na nohy nebo odložit na jakýkoliv prostor o rozměrech mobilního telefonu. Celá hra se vejde do kapsy u kalhot (a na rozdíl od Citrusů vás ani nebude tlačit do zadku) nebo ji můžete vměstnat do prakticky jakékoliv krabičky k jiné hře (kromě Citrusů). Po dohrání partie jsme často měli chuť si zahrát ještě jednou, protože je to zábava a protože dalších deset patnáct minut člověk k dispozici skoro vždycky má. Pravidla vysvětlíte za chviličku, krásně vyplníte prostor mezi dvěma velkými hrami a nějakou dobu, i když ne dlouhou, trvá, než se vám hra ohraje. A když se to stane, tak můžete sáhnout po některém z rozšíření, která jsou k dispozici ve formátu Print-and-Play (ale třeba se dočkáme také oficiálního českého vydání?).

Bonus: Udělejte radost sami sobě (aneb sólo)

Sólová varianta Řekni to květinou (v originále Tussie Mussie: Flower Shoppe) není součástí krabičky, ale můžete si ji (v anglickém jazyce) pořídit zde za cenu 1 dolaru. Rozšíření obsahuje 6 karet a pravidla, takže se nemusíte bát, že by vám nějak výrazně zvětšilo balíček. Pravidla hry se nijak zásadně nemění, pouze na začátku kola otáčíte jednu z 6 karet, která udává, jak bude vypadat nabídka a pak se rozhodujete, co položíte před sebe a co před virtuálního soupeře. Porazit soupeře přitom není vůbec jednoduché, protože si, narozdíl od vás, vždy jednu kartu květin přenáší do dalšího kola, což mu umožňuje získat více bodů. Sólová verze je velice chytře vyřešená a zážitkem srovnatelná s běžnou hrou. Ze sólových her by se dala přirovnat k již zmíněným Citrusům nebo Velkoměstu, není ale tak komplexní, což může být i výhodou.