Autor: CzechWin | 31.1.2024 | 9
„Je září roku 1939. Velitel kapesní bitevní lodi Admiral Graf Spee Hans Langsdorff dostává rozkaz potopit v jižním Atlantiku co největší počet britských obchodních plavidel. Jeho úkolem je stíhat lodě plující přes oceán a zabránit přísunu zásob směřujících do Spojeného království i jinam.
První tři měsíce se zdá, že německý plán funguje. Admiral Graf Spee potápí během několika týdnů 9 nákladních lodí a ke dnu posílá téměř 50 000 BRT. Velení ozbrojených sil v londýnském Whitehallu se v důsledku těchto gigantických ztrát dostává pod značný tlak a britská admiralita, která chce obchodní lodě co nejlépe ochránit, vysílá několik pátracích skupin, aby Admiral Graf Spee našly a zničily.“
Štvanice je přístupná asymetrická desková hra se skrytým pohybem pro dva hráče z období druhé světové války. Jeden hráč se ujme role britských pátracích skupin, které se snaží ochránit obchodní lodě a vypátrat německou loď Admiral Graf Spee s cílem ji zničit, druhá hráč se pak chopí velení Grafa Spee. Herní partie trvá přibližně 45 minut. Osobně bych řekl, že hra bude bavit starší děti od deseti až jedenácti let – pokud je zároveň zajímá téma.
V průběhu celé hry se hráči střídají v tazích, přičemž vždy hráč, který je na řadě, zahraje jednu kartu. Hráč může buď zahráním karty použít operační body k vykonání několika slabších akcí, nebo využít efekt uvedený na kartě. Některé karty mohou být efektem na kartě vyřazeny ze hry – jedná se obvykle o karty se silným efektem a velkým počtem operačních bodů. Hráči mohou některé karty také zahrát jako reakci na karty protihráče.
Díky asymetrii hry se jednotlivé tahy Němců a Britů trochu odlišují:
Hráč hraje za dvě lodě – Admiral Graf Spee, která se pohybuje skrytě (Britové se ji snaží vypátrat), a zásobovací loď Altmark, která má vliv na to, kolik si hráč dobere karet do ruky na konci svého tahu.
Němec vyhraje tak, že potopí pět obchodních lodí nebo vyhraje v bitvě s britskou pátrací skupinou.
Nemalým prvkem hry za Němce je blafování, kdy například může říct protihráči, že využívá X operačních bodů k posunu Admiral Graf Spee, ale ve skutečnosti jím posune o méně polí než použil operačních bodů.
Hráč hraje za britské pátrací skupiny a snaží se potopit Admiral Graf Spee nebo bezpečně dopravit pět obchodních lodí do jejich cílových přístavů. Průběh každého jeho tahu je následující:
Bitva probíhá tak, že si hráči doberou do pěti karet. Následně oba vyberou, kterou kartu chtějí zahrát, a společně ji odhalí. Pokud karta obsahuje efekt bitevní události, vyhodnotí se. Následně si hráči porovnají hodnotu operačních bodů na kartě – případně se k tomu přičtou další body, kterými například disponuje loď britské pátrací skupiny, která bojuje. Hráč s vyšší hodnotou si přičte jeden úspěšný zásah soupeře. Při remíze není zasažen nikdo.
Toto se opakuje pětkrát (a přitom hráčům ubývá karet v ruce). Brit vyhrává hru, pokud má stejný počet úspěšných zásahů jako Němec či více. Pokud má Němec více zásahů než Brit, naopak vyhrává hru on. Bitva může také skončit vítězstvím Britů v pátém kole, když Němec zahraje kartu „Montevideo“ a Brit reaguje kartou „Potopení v Montevideu“, což představuje skutečný historický konec této známé bitvy.
Tuto hru jsem si vybral na recenzi mimo jiné proto, že mě (stejně jako hra Vzdor! od stejného původního vydavatele) neskutečně uchvátila svým grafickým zpracováním. Ilustrace jsou tedy opět bezchybné a nemám jim co vytknout.
Ikonografie ve hře je vcelku intuitivní a logická. Jediný menší problém mám s použitím ikony dalekohledu pro efekt „+1 k výsledku hodu kostkou“. Kdyby součástí ikony dalekohledu bylo i „+1“, osobně by se mi to zdálo o něco intuitivnější.
Jen dodám, že tato výtka je pouhá drobnost, co se týče jinak perfektního grafického designu.
Čtení pravidel mi zabralo jen chvíli. Struktura pravidel je bezproblémová jako u hry Vzdor!, osobně se mi ale zdá, že na to, jak je hra snadná, jsou občas formulace pravidel trochu zmatečné. Ocenil bych, kdyby byla pravidla rozepsána podrobněji, než jak tomu je ve verzi, kterou recenzuji. Prvních pár partií jsme museli hru objevovat a dohledávat v pravidlech, než se nám dostala pod kůži. Nakonec jsme to ale rozchodili do bezchybné hry.
Když jsem dozvěděl o plánovaném vydání Štvanice, cítil jsem opatrné nadšení, že by se mohla zařadit do takové té řady velkých her v malých krabicích, jako je například Watergate, kterou také připravíte na stůl i odehrajete během chvilky. Přitom vám hra ale nabídne hluboký zážitek. Níže bych rád rozebral pár aspektů hry, které si myslím, že by stálo za to zmínit.
V prvních partiích se nám zdálo, že vyváženost nemá hra zrovna nejlepší, protože procentuální výhernost byla zpočátku více nakloněna Němcům. To mimo jiné také odráželo to, že jsme nejdříve za Brity hledali Admiral Graf Spee všude po moři a až postupem času jsme zjistili, že je lepší se držet u obchodních lodí. Následně se poměr výher srovnal, takže k tomuto nic nemám, jen jsem chtěl na to upozornit, ať to ihned nevzdáváte.
Zdá se mi fér, že Britové, tak i Němci, mají vždy jeden způsob výhry, který snadněji splní jedna strana než druhá. Je vidět, že nad tím designéři přemýšleli a důkladně otestovali, aby obtížnost výhry byla vybalancovaná.
Mezi blízkými jsem známý tím, že opravdu miluji hry se skrytým pohybem. Proto jsem se na tuto hru těšil a zajímalo mě, jak se do ní tuto mechaniku povedlo zapracovat. V prvních hrách jsem si myslel, že za britského hráče je prakticky nemožné najít německý Admiral Graf Spee a zaútočit na něj. V dalších hrách mi ale došlo, že pokud chce Brit úspěšně najít a zaútočit na německou loď, je výhodné se zdržovat u obchodních lodí, které mimo jiné musí chránit, vyčkávat, až na ně Němec zaútočí a následně zasáhnout.
Plout jako Brit slepě po moři a snažit se protihráče najít se ukázalo jako nefunkční strategie. Mechanika skrytého pohybu mi v této hře nepřipadá špatná, ale očekával jsem ještě nějaký „twist“, který by dal britskému hráči alespoň jednu další možnost, jak Admiral Graf Spee najít. Na druhou stranu zase chápu, že hra nebyla vyvíjena jako příliš komplexní.
Na hře se mi líbí intuitivnost hraní jednotlivých akcí pomocí karet. Obdivuji, jak Salt & Pepper Games dokážou využít hraní karet, díky jejichž speciálním efektům můžete provádět tak diametrálně odlišné akce, a přitom nemusíte studovat další dlouhé stránky pravidel s jednotlivými akcemi. To samé se jim povedlo u her Vzdor! a Čarodějnice!. Jsem rád, že Foxíci objevili mezi vydavatelstvími takový klenot.
Správné zasazení do skutečných historických reálií se vskutku povedlo. Velmi oceňuji, že designéři dokázali pomocí málo náročné hry převyprávět hráčům zajímavou část naší evropské historie. To samé se mi líbí u hry Watergate, Vzdor! a dalších „malých velkých“ her.
Navíc každá karta, kterou hrajete, má své vlastní pozadí se skutečným příběhem, o kterém si můžete přečíst v pravidlech hry. Mohu potvrdit, že Foxíci si opět s láskou vyhráli s překladem textů, které hráčům čtivě přinášejí střípky naší historie!
Variabilitu hry vidím zejména v asymetrii jednotlivých stran, v náhodném míchání balíčku karet a rozestavění lodí – ať už při přípravě nebo v průběhu samotné hry, kdy se objevují nové obchodní lodě v náhodných startovních přístavech s různými cíli jejich plavby. Z mého pohledu se ale průběh hry mění mezi jednotlivými partiemi pouze povrchně. Dokážu si představit, že tuto hru hráči nebudou chtít hrát vícekrát za sebou – maximálně si budou chtít vyměnit strany, za které hrají.
Líbilo by se mi, kdyby do hry bylo možné přidávat další pravidla (moduly), díky kterým by bylo možné jednotlivé partie ozvláštnit. Například se mi líbí možnost výběru scénářů ve hře Odhodlaní – ta je také přístupná a zábavná, ale každý scénář je v ní odlišný.
Téma hry je zajímavější spíše pro chlapce. Dokážu si představit, že desetileté/jedenáctileté dítě, které má už něco odehráno v oblasti deskových her, by hra mohla bavit. Je pravda, že tématem hry s historickým pozadím je hra určena spíše pro starší. Poslední dobou doplňuji sbírku her o menší hry a přístupnější hry s velkou hloubkou, ve kterých hráči mohou díky málo pravidlům, ale i hodně vymyslet. A tato hra to splňuje!
Celkově lze říci, že Štvanice je hra, která nabízí zajímavou kombinaci historického kontextu, strategického myšlení a skrytého pohybu, to vše v kvalitním designu a s intuitivní ikonografií. Je to hra, která hráče vtáhne do období druhé světové války a nabídne jim nejen zábavu, ale také nové poznatky o její historii, kterou Foxíci opět v překladu skvěle vylíčili. Bez ohledu na některé drobné nedostatky (méně podrobná pravidla omezenější znovuhratelnost) je Štvanice hrou, kterou stojí za to vyzkoušet.
+ Hra má silný historický kontext a je dobře zasazena do skutečných historických reálií.
+ Vyváženost jednotlivých stran je skvělá.
+ Grafický design je bezchybný a ikonografie je většinou intuitivní.
+ Pravidla jsou dobře strukturovaná a mají výbornou posloupnost.
– Pravidla by mohla být podrobnější pro lepší pochopení hry.
– Časem mohou hráči pocítit repetitivnost, protože se jednotlivé partie od sebe liší jen povrchně. V tomto ohledu by podle mě hře pomohlo např. přidání scénářů.
– Hra může být pro britského hráče obtížná, dokud si neosvojí správnou strategii.
– Absence nějakého „twistu“ ve skrytém pohybu při britském pátrání po Admiral Graf Spee.
Zatím nebyl přidán žádný komentář...
Neoprenový playmat Utopia Planitia
Akt. cena: 650 Kč
Končí za: 14 dnů