Autor: dirtyfighting | 9.1.2024 | 2
Ruský car Ivan Hrozný (1530–1584) nechal na počest svých vítězství postavit stavbu, kterou zná i ten, kdo o Rusku neví jinak vůbec nic – Chrám Vasila Blaženého. Stavbou chrámu byl pověřen Postnik Jakovlev a podle legendy vydal Ivan Hrozný po dostavení chrámu příkaz k jeho oslepení, aby už nikdy tak krásnou stavbu nepostavil. O této legendě se v úvodu hry Katedrála nic nedozvíte, pouze vás láká, abyste se stali staviteli chrámu, získali prestiž a stali se vítězi. Nedozvíte se to dokonce ani v sólovém módu, kde měříte síly se samotným Jakovlevem. Za mě se jedná o největší chybu hry, protože temný podtón, byť zřejmě nepravdivé legendy, by hře ohromně slušel.
Design krabice dobře ilustruje, co ve hře děláte, ale chuť k hraní v nás úplně neprobouzel
Katedrála vás může zmást hned, co ji vezmete do ruky. Jde totiž o nestandardně malou krabici na to, že jde o docela hutné euro. Co se týče grafické stránky, autoři se inspirovali malířem Ivanem Bilibinem a stejně jako on oslavují tradiční ruský folklor, takže zde najdete typické Nasti v šátcích a Ivany s kladivy, jak ve volném čase orají pole a mají se hezky. V kontextu dnešního světa to někomu nemusí být příjemné, ale hra sama o sobě není politická, ruský folklór ani Chrám Vasila Blaženého se války neúčastní a peníze ze hry míří, jak samotní vydavatelé zdůrazňují, zcela jistě opačným směrem – na Západ.
Hra má v zásadě dvě části – jednou jsou karty představující jednotlivé části katedrály a druhou je deska tržiště, na níž získáváte zdroje pro stavbu katedrály. Ve svém tahu máte na výběr ze tří akcí: zamluvit si jednu část katedrály, poslat na svou část katedrály zdroje nebo si pořídit zdroje z tržiště.
Pro pochopení první akce je důležité vysvětlit, jak se hra na konci hodnotí. Katedrála je postavena z různého počtu věží a věže jsou i různě vysoké, rozložení záleží na počtu hráčů. Hráči si v průběhu hry zabírají jednotlivé části tak, že na ně umístí svou vlaječku, a kdo má na věži nejvíce vlaječek (a ozdob, k tomu se dostaneme), získává celou její hodnotu, druhý v pořadí polovinu atd. Jde tedy o jakýsi area control, kde se snažíte vymyslet, kde má smysl o body bojovat.
Jakmile si zamluvíte část katedrály a víte, jaké zdroje na ni potřebujete, můžete se vrhnout na jejich získávání. K tomu slouží deska, na které se nachází pro mě nejzábavnější mechanika hry. V kruhu je zde 8 políček se surovinami a 5 kostek různé barvy. Ve svém tahu si vyberete kostku a pohnete jí o tolik políček, jaké číslo ukazuje. To, kde kostka skončí, určuje, jaké suroviny získáte. Zábavné je, že pokud skončíte pohyb na poli, kde už nějaké kostky jsou, dostanete násobně víc surovin. Kromě toho máte možnost vykonat speciální akci daného místa, některé kostky vám dávají bonus a některým kostkám můžete za peníze zvyšovat hodnotu. Takže rozhodování (a AP potenciálu) je v této části skutečně požehnaně.
Počet zdrojů na hráčské desce je omezen, takže jakmile získáte zdroje, je třeba je poslat co nejdříve do katedrály. V této fázi můžete místo postavení části katedrály udělat druhou nejzábavnější věc ve hře – postavit ozdobu. Ozdobami jsou zdobené dveře, zdobená klenba a ozdobný kříž (oficiální terminologie, jinak dveře, okno a kříž). A podstatné na nich je (kromě zisku bodů) to, že je můžete umístit na JAKOUKOLI postavenou část katedrály. Takto můžete posouvat jazýček vah směrem ke své dominanci, respektive vrážet kudlu do zad ostatním.
Katedrála na mě neudělala dojem grafikou, což je hned ze startu velký hendikep. I pokud se přenesu přes ruské téma, existují eura hezčí a eura lépe propojená s tématem. Všechna, která mě napadají, jsou ale ve větších krabicích, za větší peníze a se složitějšími pravidly. V tomto kontextu na mě naopak Katedrála udělala dojem velký.
Díky ozdobám a omezení počtu zdrojů je ve hře i poměrně dost interakce a na rozdíl od jiných her, kde se na desku jiného hráče nepodívám za celou hru ani jednou, tady je to nutné. Jasně vidíte, kdy má někdo dost zdrojů na to, aby ohrozil vaši dominanci na dané věži. Navíc, pokud vás cizí fachmani předběhnou a dostaví nad vámi střechu, zatímco vy se ještě pořád drbete s fasádou, ztratíte body.
Matoucí je na hře rozdělení vítězných bodů na body uznání a body prestiže. Body uznání jsou „normální“ body, body prestiže umožňují skákat (takže se např. přesunem o 2 body prestiže posunete o 6 bodů uznání). Body prestiže se získávají hlavně stavbou ozdob a je bodově výhodnější je stavět v dřívějších fázích hry, jenže to ještě nevíte, kde se to hodí. Což je moc chytrý design, jen mi přijde pro hráče neintuitivně zpracován. Použít pro pojmenování bodů prakticky zaměnitelná slova „uznání“ a „prestiž“ nebylo zrovna šťastné rozhodnutí.
Znovuhratelnost se jeví relativně omezená v případě, že od hře očekáváte různé cesty k vítězství. V Katedrále můžete… no… stavět katedrálu. Nebo, pokud chcete být trochu rošťáci, zdobit jinými hráči postavené části katedrály… a pak taky stavět katedrálu. Pokud milujete stavění katedrál, pak tuto kritiku ignorujte.
Ideální je hra ve 3 hráčích. Ve 2 se boj o body za postavené věže mění v dost suchou a předvídatelnou záležitost, protože máte stejně ozdob a není nikdo další, kdo by rovnováhu mezi vámi narušil. Ve 4 hráčích se zase tržní rondel stává špatně předvídatelným a je obtížné plánovat vlastní tahy, když někdo neustále kostkami hýbe a přehazuje je. Ve 3 je boj o věže i o suroviny na trhu vyvážený tak akorát.
Celkově – hra nás bavila, byli jsme ohromeni tím, kolik se toho dá narvat do malé krabice, a mechanika kostkového rondelu je skvělá, originální a rádi bychom ji viděli v dalších hrách. Navíc boj o dominanci na věžích je zajímavou variací na klasický area control. Jedná se o povedený vstup do oblasti euro her pro někoho, kdo s nimi nemá moc zkušeností, protože ve svém tahu vlastně vybíráte jen ze 3 možných akcí. Navíc Katedrála nabízí oproti jiným euro hrám dost interakce.
Přesto už teď tušíme, že se v naší sbírce asi věčně neohřeje, protože přes všechny klady jí tak nějak… chybí duše. Rádi si ji občas zahrajeme, ale nemusíme ji mít doma. Částečně je to asi pro nás velice nudným grafickým designem, částečně tím, že je dost abstraktní a částečně tím, že průběh hry je pokaždé stejný – stavíte katedrálu. A pokud by od nás chtěl někdo doporučení na jednoduché euro, tak, byť se mechanicky jedná o velice solidní hru, tak asi spíše doporučíme nějakou tematicky atraktivnější hru.
+ originální rondel založený na pohybu kostkami
+ kvalitní komponenty
+ stavba věží jako zajímavá variace na area control
+ slušná míra interakce
+ skladná, ale docela komplexní hra
– grafický design je velice suchý a hra ve srovnání s jinými není atraktivní
– absence alternativních cest k vítězství
– obtížné strategizování vzhledem k proměnlivému charakteru rondelu
– herní mechaniky nejsou moc dobře propojené s tématem, hra zůstává extrémně abstraktní
Zatím nebyl přidán žádný komentář...
Kamigami Battles: Warriors of the Dawn
Akt. cena: 300 Kč
Končí za: 2 dny
