Sbal prachy a vypadni

Autor: Slouha | 15.6.2020 | 12

K Munchkinovi jsem se dostal před cca 12 lety, kdy jsme s kámošema jeli na střídačku Magic: The Gathering a Dračák. Na Černým rytířovi jsem tenkrát zahlédl tuhle hru, která se prezentovala jako „parodie her na hrdiny“. Jako náctiletému si mi rozzářily oči a téměř okamžitě jsem hru objednal.

Následovalo několik let, kdy jsem se Munchkina pokoušel hrát. Říkám pokoušel, protože téměř každá hra byla nějakým způsobem divná. Stokrát jsem prolítával pravidla, jestli jsem náhodou něco nepřehlédl, ale zdálo se, že ne. Neustále jsem přemýšlel, čím to je. Vždyť je to skvělej nápad, kartičky jsou vtipný a spoustu lidí tu hru má rádo! Tak to přece musí fungovat!

Upřímně řečeno jsem se do hraní Munchkina trochu nutil. Odměnou mi ale nebyla zábava, ale jen otrávené výrazy kamarádů. Upozorňuju, že téměř všichni, se kterými jsem Munchkina kdy hrál, byli fanoušci erpégéček, takže vlastně cílovka Munchkina, nebo ne?

Až o mnoho času později, kdy jsem se rozhodl celou sadu Munchkina prodat a zároveň jsem začal trávit mnohem víc času hraním jiných deskovek a karetek, jsem přišel na to, co je s Munchkinem špatně. O Munchkinovi se píše jako o „parodií na hry na hrdiny bez zbytečného hraní rolí.“ To už samo o sobě by mělo každého upozornit, o co se zde jedná. Hra na hrdiny bez roleplaye je trochu jako káva bez kofeinu – pít se dá, ale nemá to ten kick.

Roleplay je taky dobrý způsob, jak rozehrávat téma hry. A tady Munchkin opět naráží do dveří. Munchkinovo téma je zkrátka „parodie“. S narůstajícím počtem variant hry a rozšíření se taky dostal do situace, kdy už nejde ani o „parodii her na hrdiny“, ale vlastně vtípky ve volném stylu. Některé jsou lepší, většina je lehce trapná. A rozhodně u nich nejde ocenit „krásné grafické zpracování“, jak jsem tady někde četl. Každopádně, parodie musí vždy odkazovat na původní dílo, jinak se vytrácí smysl ji jako parodii označovat. Zkrátka i parodie by měla mít určité meze. Munchkin ale mele pátý přes devátý, až si pak říkáte, proč paroduje zrovna tohle.

Další součástí ne-tématu Munchkina se to, že hrajete za opravdového „mančkina“ – hráče, který hraje hru původně nesoutěživou hru na hrdiny agresivně soutěživým způsobem. Soutěživost by se měla projevovat tím, že si navzájem škodíte. Mechanismus tohohle škození ale vůbec nefunguje. Není totiž založen třeba na hand-managementu, ale čistě na náhodě. Navíc technicky nikdy nechcete, aby protihráč level získal. Neexistuje tudíž kritérium, které by umožňovalo volit, kdy se karty vyplatí zahrát. Jedno tu vlastně je: zahrajte je tak, abyste mu co nejvíce uškodili. Jenže konsekvence prohry v boji s většinou příšer jsou docela nízké. Ztratíte brnění. Hmm, bezva, nemám brnění, takže klídek. Navíc ještě furt můžete utéct! Takže jaký je smysl vyplácat si karty.

Roli zde hraje i složení hlavního balíčku, který je těžce nevybalancovaný, čemuž četná rozšíření fakt nepomáhají. Většinu hry budete tedy otáčet karty z balíčku (such fun) a zkrátka si je brát do ruky nebo dávat před sebe. U občasné příšery se na moment zaseknete a rozhlédnete se okolo stolu na to, jak všichni krčí rameny.

S tím souvisí i to, že se hra docela vleče – k čemuž přispívají i ty občasné momenty, kdy se škození povede. U her, co se táhnou, by člověk většinou čekal, že budou mít alespoň strhující finiš. No jen si to představte: všichni jsou na 8.-9. úrovni, plné ruce škodících karet a způsobů, jak vyhrát jakoukoliv bitvu. Ale tak to v Munchkinovi není. Většina z mých desítek her končila tím, že dva lidé byli na páté úrovni, třetí na druhé, ten čtvrtý vyhrál a nikdo s tím nemohl nic udělat.

Munchkin zkrátka nefunguje na mnoha různých úrovních. Jasně, dokážu si představit, že správná skupina lidí, se u něj může docela pobavit. To ale i u Člověče, nezlob se. A to si alespoň nesnaží hrát na něco, co není.

Vlastně jsem původně ani nechtěl psát takovejhle iritovanej výkřik, ohledně toho, jak je Munchkin špatnej. Jenže na Zatrolených hrách sbírá tahle hra převážně chválu. A i ve světě je úplně nepatřičně populární – jen to hodnocení na BGG je trochu blíž realitě. Stejně ale je velká spousta lidí, kteří asi propadli dojmu, že se jedná o opravdovou hru. Jestli něco totiž Munchkin je, tak „cash grab“. Je to vtípek, na který se chytlo hodně lidí, protože jim to přišlo jako hahaha nápad a bavila je představa toho, že by takováhle hra mohla ve skutečnosti fungovat. Nemohla. Ale stejně na ní navázaly desítky spin-offů a rozšíření, v jejichž jádru byla většinou pořád ta samá špatná hra. Čas a peníze, které můžete investovat do Munchkina, bych doporučoval vložit do něčeho jinýho, ať v téhle jeskyni neztvrdnete tak dlouho jako já.

Sdílet s přáteli: