Super článek
Jen poznámka - chybí obrázek č. 7

Výborné, ale ostávam pri automate :-)
U mňa hraje aj úlohu, či sa mi vytvorený obrázok na pohľad páči - a automat to v 99% prípadoch rieši uspokojivo. Chápem, že na uverejnenie by to nestačilo ani zďaleka, ale venovať foteniu niečo navyše by som už neakceptoval :-)

Naprosto vynikající článek s přesahem i mimo desko
Díky.

Super článek
...kdybych mohl palec nahoru :D

Skvělé, oba palce nahoru
Základní vysvětlení je naprosto jasné. Sice na obrázku s vysokým ISO nevidím šum, ale dovedu si ho představit.

Jen malý podotek. Čas je na některých foťácích označen písmenem S (Shutter). Protože jsem si v začátcích furt beznadějně pletl Shutter a Aperture, udělal jsem si malou mnemotechnickou pomůcku pro poloautomatické režimy Av a Sv (zde označeno jako Tv). Pomohlo mi poslední písmenko v českém názvu:
čaS = Sv - nastavuji čas a zbytek se dopočítá
clonA = Av - nastavuji clonu a zbytek se dopočítá

a ještě jedna mnemotechnická :-)
Někde jsem četl nádhernou mnemotechnickou pomůcku pro zapamatování chování clony. Obrazové informace jsou jako včely letící do foťáku s kouskem obrazu. Když je clonové číslo velké, je clona hodně otevřená a proto hodně včeliček dorazí do foťáku v ten správný okamžik. Tudíž velká část obrazu je ostrá.

Naproti tomu, když je clonové číslo malé, tak se tou miniaturní škvírkou protlačí jen několik včeliček. Tudíž jen několik z nich dorazí do foťáku včas a ostrá je tedy jen malá část obrazu.

super
bezva článek, si to hned jdu zkusit naštelovat :)

a jak negativne cernobile??
jeden by uvital navod jak fotit na Olympus OM-1n za pouziti Fujifilm Neopan 400CN (e;

děkuju
pořádně nastuduju a snad i ty moje fotky budou lepší

trocha pochvalne ktritiky
nektere formulace jsou nestastne, zavadejici a nepresne, ale v dnesni digipopulaci vic nez dostacujici

to ndru
Konkrétně, můžeš klidně na mě soukromě ať nezaplevelujeme tady tu diskuzi. Dost by mne zajímaly formulace, které považuješ za nešťastné, zavádějící a nepřesné :-).

ndru, kren
Já bych to docela rád slyšel od ndru tady v diskuzi, co mu tak nevoní.

ad PJ
Klidně mě by to nevadilo. Když jsem mu psal ať mi to napíše soukromě, tak to nebylo proto, že bych se bál kritiky, ale spíš aby se tady nerozvinula nějaká odborná debata, která by byla stejně většině lidí na nic. Já jsem se to snažil maximálně zjednodušit a zestručnit a i tak se mi to zdá moc dlouhé a odborné.

Super clanek...
... jdu si koupit novej fotak:D Parada, fakt moc pekne napsano.

PJ
to bylo minene jako oceneni (e;

ovsem jak chcete
oki. pokusim se to drzet vecne (nejspis se to i tak nepodari). neco bude technicke k foceni (opravdu jsem ale amater s minimalni praktickou zkusenosti v digitalni fotografii), neco k logicke strukture textu a vet (mozna se podari i nejaka ta poststrukturalni/postmoderni dekonstrukce)

takze: v prvnim odstavci velikost obrazku (resp. rozliseni v pixelech) a format jsou ruzne veci. cos napsal jde pochopit, ze nemuze byt jpeg ve velikosti 5616x3744px. na tohle asi v ruznych formach narazime casteji

----

ad expozice: v podstate neexistuje spravna expozice. tady jsou dva uskali. prvni je az filosoficke a zni (zjednodusene, jelikoz se nesnazim obejit pomerne nepruznou vlastnost soucasne lidske mysli delit skutecnost na modality, nejlepe na dve protichudne modality): je fotografie zaznamem reality nebo zamerem autora? o tom ce je to realita se zas a opet tvrde diskutuje i ve vede a ty smysluplnejsi vedecke nazory za poslednich padesat sedesat let dosly k tomu, ze nejsme moc schopni rict, co presne ta realita je. krom toho osobne se priklanim k stanovisku autorova zameru (coz za sebou nese celou radu ukolu pro fotografa se souhrnym nazvem 'mit fotografovanou situaci maximalne pod kontrolou')
druhym uskalim je format/kvalita/velikost. o spravne expozici lze hovorit u foceni do raw formatu nebo na negativ. v tehletech situacich jde o ziskani maximalniho mnozstvi informaci (zachycenych v raw souboru nabo na policku filmu) a potazmo zvyseni moznosti zpracovani. jinymi slovy s dobre exponovaneho rawka udelam nekolik ruznych a porad kvalitnich fotek
krom toho ja osobne kazdym okem vidim jinak barevne, coz je u foceni pres hledacek docela sranda

dale je zavadejici, ze si to automat nastavi sam. casto pod- a pre- expozice jsou vysledkem automatu, ktery jen ruzne 'tupe pocita' to, co ma pred objektivem, a 'nezna' celou scenu a vsechny podminky. coz ovsem dokladas v zaveru

----

ad iso: pocitam, ze to bude jako u filmu. nektere dnesni filmy i pri vysokych iso (a naslednem dobrem zpracovani) maji jemne zrno. takze kvalitni cip (pripadne soustava cipu) bude mit i pouzitelnejsi rozsah iso. a zas pak otazka formatu (raw, tiff, velkokapacitni jpeg nebo 'jen' 640x480?).

svetlo ma poslednich sto let udajne korpuskularne-ondulacni charakter s tendencemi ke kvantovym skokum (e; svetelna energie je tak trochu technomagie. dal pouzivas pojem mnozstvi svetla, coz je asi vymluvnejsi

----

ad cas: vzdy lze fotit z ruky (e; jde o autoruv zamer. pro ucely foceni deskovych her bych to videl na 'neni vhodne fotit z ruky'. krom toho digitaly ted maji tolik vylepseni (ruzne redukce otresu apod.) pro telefoto a foceni z ruky, ze zakladni poucky pro film uz vetsinou neplati

osobne mi obrazek 6a prijde okouzlujici a plny pohybu (e;

----

ad clona: technicky jde o mnozstvi prochazejiciho svetla, ale zaroven jde o pruchod 'nejkvalitnejsimi' castmi cocek objektivu
objektiv je vzdy zaostren jen na jeden bod (resp. jednu rovinu). zbytek je tzv. oblast prijatelne ostrosti. v podstate to pises, ale u pripravy kompozice, kdy chci mit ostre jeden bod (najdrive zaostrim, vetsinou 'stredem objektivu') v urcite kompozici (pak upravim kompozici v hledacku presunutim 'stredu objektivu'),'proplouvam' rovinami zaostreni a ve vysledku muzu mit ten predtim zasotreny bod mimo prijatelnou rovinu

asi by nebylo na skodu zminit se o tzv. bokehu. tj. prokresleni svetlnych skvrn v nesostrych oblastech. coz zavisi do poctu 'platku' clony

----

ad vzajemny vztah: u casu se v nekterych pristrojich objevuji i jine hodnoty. a nevim jak ted pracuji, ktere pristroje s korekcemi EV. byla snaha aby dokazaly i +/- 1/3 EV zoc napr. dela dva casy navic mezi 1/250 a 1/125

----

ad zaver: krasne popreni spravne expozice (e; resp. relativita spravne expozice dle autorva planu (e;

----

asi by to chtelo neco o mereni expozice, ale k tomu se nejspis dostanes pri vyvazeni bile atd.

ndru
Nic ve zlém, ale mě to přijde jako celkem nípání se v podrobnostech. Článek je zaměřen na široké vrstvy hráčů, a v tomto směru je dle mě více než dostačující.

sydo
samozrejme. jak jinak si vykladas: trocha pochvalne ktritiky - nektere formulace jsou nestastne, zavadejici a nepresne, ale v dnesni digipopulaci vic nez dostacujici??

Reakce na kritiku - ale vstřícná rekace :-)
No tomuhle jsem se chtěl vyhnout. Nicméně budu reagovat. Za prvé chci říct, že to od ndru neberu jako nějakou kritiku mé práce a že bych byl neomylný či ješitný, protože i on sám uznává, že v tak krátkém článku jsou některé nepřesnosti a zjednodušení nevyhnutelné. Takže k věci:

1)Uznávám, že jsem nepoužil správný pojem „velikost originálu 5616x3744 pixelů“, kdy jsem u velikosti měl na mysli velikost dat a napsal jsem rozlišení fotografie v pixlech, ze kterého velikost data vychází. Správně by mělo být „datová velikost souboru originální fotografie s rozlišením 5616x3744 pixelů“. O formátu jsem v souvislosti s originálním snímkem ale nepsal.

2)Tady už souhlasit nemůžu, pokud si tedy odmyslím uměleckou stránku věci, kdy fotograf nefotí optimální expozicí z důvodu uměleckého. Troška teorie : Každá scéna(od hvězdné oblohy, přes ulici po západu slunce až po slunečnou zasněženou sjezdovku) je charakterizovaná svým tzv. EV (exposition value) a kombinace času, clony a ISO vychází právě z tohoto EV. Definice, vzorce a tabulky EV jsou už mimo rozsah tohohle článku a i já jsem se EV v článku vyhýbal, protože by to byl jen další nesrozumitelný pojem. Z praktického hlediska se s ním amatér setká jen na fotoaparátu, který umožňuje při už nastavené kombinaci expozičních veličin korigovat expozici do mínusu (směrem k podexpozici) nebo směrem do plusu (k přeexpozici). Což se využívá například u fotografování scény, jejíž pozadí má oproti fotografovaným objektům výrazně větší, respektive menší EV. Např lyžař na sněhu. Popis téhle kompenzace je ale na samostatnou kapitolu článku.
S formátem, kvalitou a velikostí nemá správné EV co dělat, protože správná expozice se definuje jako veličina reálné scény a ne veličina až po zpracování fotoaparátem. Stejně tak je mylná poznámka ohledně toho, že má smysl o správné expozici mluvit v souvislosti s RAW formátem (surová data z čidla). Samozřejmě, že z expozičně nesprávně nafoceného snímku do RAW formátu, lze dostat kvalitní fotku, pokud jsme nenarazili na bariéru dynamického rozsahu, který je u digitální fotografie podstatně menší než u klasické. Problematika dynamického rozsahu je, ale zase na samostatný článeček, kde by se třeba zmínila HDR fotografii.
S jedinou poznámečkou lze souhlasit, že pokud v rámci dynamického rozsahu chci získat maximální množství informací z fotografované scény. Nemusí být expozice hlavního objektu optimální.

3) Když jsem napsal, že si všechny expoziční veličiny nastaví v automatickém režimu fotoaparát sám, tak jsem ale rozhodně nenapsal, že vždy správně. Kdyby tomu tak bylo, tak se vůbec o manuálním, nebo poloautomatickém režimu nezmiňuju.

4) U hodnoty, kdy je ještě ISO akceptovatelné, bez výrazného šumu jsem vycházel ze současného hrubého průměru. Možná, že jsem neměl uvádět nějaké hodnoty, ale spíše jsem mohl říct, že čím menší čip a vyšší hustota obrazových bodů, tím horší šum. Proto je taková ta honba za megapixely u běžných kompaktů naprosto nesmyslná, protože vyšší rozlišení se ztratí už při běžných ISO v šumu.
Jinak šum u digitálů je trošku něco jiného jak u analogu, kde bylo většinou vyšší ISO vykoupeno větší velikostí zrna. U digitálů je „zrno“ víceméně dáno hustotou pixelů, ale vzniká tu zase problém barevného šumu.
Opět musím říct, že šum nesouvisí s formátem fotografie – to je až následné softwarové zpracování, jehož součástí může být filtrace šumu. Problém je, že když dojde k softwarovému odstranění šumu, dochází při tom ruku v ruce k vyhlazení detailů a zmenšení obrazového rozlišení (detaily se slévají). S velikostí šum souvisí, protože když nastavíme poloviční výstupní formát, je to jako bychom zmenšili hustotu buněk na čipu.

5) Pojem množství světla jsem volil schválně, protože vyjadřováním se v exaktních optických pojmech bych všechno ještě více zmátl a zesložitil a množství světla je jasné i naprostým laikům. Jen tedy pro ty, které by to zajímalo, tak vady optické soustavy objektivu při plně otevřené cloně způsobuje právě částicový charakter světla (lom paprsků s velkým úhlem od optické osy) a u plně zavřené clony zase převládá vlnový charakter světla (ohyb světla).
Co se týče teorie světla, tak od částicové teorie čistě geometrické optiky a Fermatova principu přes vlnový Huygensův princip dospěla klasická fyzika k nejpřesnějšímu popisu světla jako elektromagnetické záření popsané Maxwellovými rovnicemi. Kvantová fyzika je však mnohem dál a popisuje kvantový charakter světla, který je v současnosti nejpřesnější. Samozřejmě, že základní návrhy optických soustav objektivů vycházejí z částicové teorie a z geometrické optiky. Při kompenzaci a výpočtech aberací je ale třeba brát v úvahu vlnovou optiku a její matematický aparát. U výpočtu odrazných a polopropustných vrstev na optických členech a filtrech se používá také elektromagnetická teorie světla. V dnešní době se u speciálních skel, zrcadel a optických vrstev nelze obejít bez kvantové teorie světla. Tož to jen tak, kdyby to někoho zajímalo, což ale nepředpokládám.

6) Poučky, co se týče focení z ruky, stále platí, ať už mají digitály jakékoli stabilizátory obrazy. Jednak stabilizátor neodfiltruje jakoukoli „frekvenci a amplitudu“ otřesů a jednak jsem se přímo v článku přímo zmínil, že stabilizátor pomůže zhruba až o tři časy dolů, co ještě je schopen člověk udržet. Pokud nemáme příliš světelný objektiv, tak je to samozřejmě pro šero dobrá věc, to nepopírám.

7) Obrázek 6a se mi taky líbí, ale má tam být ještě obrázek 7, kde je to i s ležícími kostkami. Viz. Hod kostkami na http://www.zatrolene-hry.cz/spolecenska-hra/heckmeck-z-zizalek-164/obrazky/

8) K oblasti přijatelné ostrosti a překomponování snímku. Naprosto s tebou souhlasím, ale nejde to do rozsahu tohohle článku uvést. To bych musel udělat nákres co je to skutečně hloubka ostrosti. A kdy dochází k tomu, kdy rozostřený bod zobrazený jako malý kruh lze považovat ještě za bod a kdy už ne a kdy je tím tedy dáno rozmezí hloubky ostrosti. To by bylo na další článek.

9) O bokehu jsem se schválně nezmiňoval, protože pro praxi focení s malou hloubkou ostrosti je sice důležitý, ale běžným amatérům k ničemu a navíc je za dané konfigurace fotoaparátu a objektivu neovlivnitelný. Zbytečně další, pro většinu lidí, složitý pojem.

10) O nastavení korekce EV u některých fotoaparátů jsem se už zmiňoval, takže to nebudu opakovat. Číselné řady, které jsem uváděl u clony, času a ISO jsou základní a u většiny foťáků jsou takové, jaké jsem uvedl. Pokud jsou řady děleny u některých fotoaparátů jemněji, tak to nic nemění na platnosti vztahu ISO, clona, čas, jen je třeba trošku víc počítat. Pro orientaci v tomhle článku, ale úplně stačí to, co jsem uvedl, protože hlavním cílem bylo, aby si lidi uvědomili, že když uberou na čase, musí přidat na cloně nebo ubrat na ISO atd. ve všech možných kombinacích.

11) Jde jen o definici toho, co je to správná expozice. Já jsme vycházel v úvodu článku ze správné expozice definované EV dané fotografované scény.

12) O měření expozice, potažmo expozimetrech apod. se zmiňovat nebudu, protože pro běžné amatéry s digitálním foťákem to ztrácí smysl.

NA ZÁVĚR BYCH MOC CHTĚL PODĚKOVAT NDRU ZA TU KRITIKU. VŽDYCKY JE DOBRÉ KDYŽ JE NĚJAKÁ ZPĚTNÁ VAZBA. JEDNAK ČLOVĚK MŮŽE UDĚLAT NĚJAKOU BOTU A JEDNAK STEJNOU PROBLEMATIKU MŮŽE DRUHÝ VIDĚT ÚPLNĚ JINAK. TAKŽE JEŠTĚ JEDNOU DÍK A OMLOUVÁM SE VŠEM, KTERÝM VÝŠE UVEDENÉ POJMY NIC NEŘÍKALY. PŮVODNĚ JSEM TO CHTĚL ŘEŠIT S NDRU V SOUKROMÉ DISKUZI A POKUD BYCH TAM MĚL BOTU, TAK TO EVENTUELNĚ OPRAVIT. NEZDÁ SE MI, ŽE BY TOTIŽ NAŠE ODBORNÁ DEBATA BYLA NĚKOMU K UŽITKU.

'Dva popisy jsou vic nez jeden.' Gregory Bateson
predpokladat, ze vetsinu liduchu to nebude zajimat, mi prijde trochu jako degradace nasi kultury (a potazmo zpusob jak je v tom utvrzovat a udrzovat). zadna vytka, spis ilustrace trendu

- Jo tohle. Vidite ozveny budoucnosti. Nevysvetlil jsme to?
- Co jsou to ozveny budoucnosti?
- Jak jednoduse to chcete?
- Aby to pochopil i Lister.
- No nazdar.
- Je to tezke. Ja vim.
- Takze tedy letime RS, ano?
- Co je RS?
....


dialogicka konverzace otevira prostory pro nove pribehy a tady se dost mozna podarilo (e; jsem zvedav kolik lidi se dostane k opravdovemu foceni

ad Červený trpaslík
Červeného trpaslíka miluju :-).

jinak s tvým: "predpokladat, ze vetsinu liduchu to nebude zajimat, mi prijde trochu jako degradace nasi kultury (a potazmo zpusob jak je v tom utvrzovat a udrzovat)." nemůžu souhlasit, protože v dnešní době přemíra pro jedince neužitečných informací vytlačuje informace upotřebitelné :-).

premira vytlacuje upotrebitelne
jednak jak toto tvrzeni chces dokazat a jednak jak pak chces zamezit konzumni likvidaci svobodne mnohotvarnosti?

Výborný článek...
Díky za osvětlující a velmi polopatické uvedení do problematiky focení, Křene.

Ta skutečnost o dvojnásobných/polovičních hodnotách u sousedních hodnot na stupnici byla pro mne novinkou :-).

Akorát mi přijde - ohledně manuálního a automatického režimu focení - že v případě horších světelných podmínek (např. focení v sakrálních budovách, podzemních prostorách, atd..) mi mnohem lepší fotku udělá automat. režim než když si tam budu hrát s manuálním nastavením parametrů (clona, čas, atd.). I když možná to je tím, že už mám postarší kompakt :-(

Doufám, že se v dalších pokračováních budeš věnovat i osvětlení, bleskům (hromům), apod. Jen pozor, abys nezašel příliš do Diovy domény (hromovládce) :-).

to laredo
Dík za uznání ... právě naopak, za špatných nebo nestandardních světelných podmínek je manuální nastavení k nezaplacení. Automat tam většinou hodí vysoké ISO a je tam šum jako blázen. Je ale pravda, že pokud máš starší kompakt, tak s tím asi nic nenaděláš. Chce to vyzkoušet nanečisto při jakém ISO je u tvého foťáku ještě šum v normě a pak zkusit s plně otevřenou clonou jaké to bude dávat časy.

super článek
Prvně v životě slyším o nějakém ISO, konečně chápu, proč jsou některé fotky zrnité. :)
Schválně si podle toho zkusím pohrát s focením svých nabarvených miniatur, ačkoli se obávám, že nakonec stejně zase skončím u starého dobrého automatu na stativu...

ad Dansemacabre
No ony se doby mění. za mých mladých let vědělo každé dítě, které mělo jednoduchý foťáček, že na focení za soumraku, v lese a nebo uvnitř doma se musel koupit film 21 - 24 DIN (100 - 200 ASA) což odpovídá 100 - 200 ISO a když jel člověk k moři nebo nahory, tak kupoval 17 DIN což byla citlivost fotomateriálu 50 ISO. Po nástupu digitálních foťáků už to lidi vypustili, protože jim stačí, že všechno dělá foťák sám. Dřív nebylo potřeba žádného automatu a každý školák, který fotil, tak kouknul na oblohu a řekl si: "Jo je dost světla, nastavím 125 na 11 (125 čas 11 clona).

Nejen, že v dnešní informační době je člověk zahlcen více informacemi, ale některé se už také ztrácejí.

Blesk ?
Ahoj, mám při focení nejčastěji problém s bleskem, který vytváří nepřirozené stíny odlesky na lesklých herních plánech. Jak to řešíš ty ?

to Czechpastor
Bude to ve třetím díle rychlokurzu :)

3. díl?
Třetí díl se buď nekonal nebo se do dnešních dnů nedochoval, což, ;-)

Super článok
Nenapadlo ma že základným faktom o fotení sa dostanem na fóre o spoločenských hrách :) Ale veľká vďaka Kren.. konečne, mne totalne neznalej, to niekto vysvetlil lopatisticky.
Druhý prst hore patrí husakovi a jeho pamatovým pomockam - vďaka tebe si nové informácie aj uchovám v tej mojej pomotanej hlave :)

problemy s bleskem
Na problemy s bleskem je jednoducha rada, nepouzivat blesk :-). Beztak nici atmosferu tj. barvu prirozeneho osvetleni v mistnosti, ktera neni dana jen barvou svetelneho zdroje, ale i odrazu. Pokud uz je nutne blesk pouzit, pak profesionalni a bleskat do stropu a vyuzivat pouze odrazene svetlo. Kdyz ani to nejde, tak pouzit difuzor, treba aspon takto amatersky vyrobeny: http://content.photojojo.com/diy/diy-film-container-flash-diffuser/

ještě doplnění
s odlesky nejen od blesků se dá bojovat také pomocí polarizačního filtru.