Autor: Edric | 11.12.2017 | 2
Když se mi před lety dostala do ruky kniha Kmotr od Maria Puza, doslova jsem ji zhltl během několika večerů. Příběh rodiny Corleonů mě naprosto uchvátil v mnoha ohledech a i když pokračování už pro mě trochu postrádala správný „wow“ efekt prvního dílu, doteď se pro mě jedná o jednu z nejlepších knih, potažmo knižních sérií, které jsem kdy držel v ruce. Filmové zpracování Francise Forda Coppoly se skvělými hereckými výkony Marlona Brandona jako Kmotra nebo Al Pacina v roli Micheala je i přes některé výtky téměř dokonalé. A přiznám se rovnou, možná i to ovlivňuje můj pohled na hru, kterou vám nyní představím.
Kmotr: Impérium Corleonů je hra pro 2-5 hráčů od 14 let s herní dobou pohybující se v rozmezí 60-90 min. Každý z hráčů se stane vůdcem jedné z rodin soupeřících na území New Yorku o vliv, majetek a přízeň Dona Corleona, prostřednictvím úplatků vydírání, sem tam nějaké té nájemné vraždičky nebo prodeje nelegálního zboží.
Komponenty
Po otevření velké a těžké čtvercové krabice, na které je vyvedena klasická ilustrace Dona Corleona za svým stolem, na vás vykouknou v první řadě pravidla. Vypadají na první pohled relativně dlouhá, ale nebojte se, vůbec nejsou složitá a jejich naučení zabere maximálně půl hodinky času (vyzkoušeno na desetiletých dětech, ha!). Herní plán představuje mapu New Yorku a jeho čtvrti, o něž budete spolu s nelegálními podniky soupeřit s ostatními rodinami. Dále zde naleznete množství karet, které představují jednotlivé zakázky pro Dona rozdělené podle barev, 4 druhy zboží (drogy, zbraně, peníze a alkohol), dolary, představující vítězné body a spojence pro podplácení. Pro každého hráče je zde připraven kovový(!) kufr (jo, tahle hra je trochu „overretailed“), žetony vlivu, kterými budete označovat ovládané čtvrti, 3 figurky gangsterů (ty jsou stejné pro všechny hráče a liší se pouze barvou podstavce) a 3 členy mafiánské rodiny (jak jsme zvyklí, krásně zpracované jedinečné modely). Nechybí samozřejmě ani figurka „padrina“ Corleona (bohužel jej ale budete používat jen pro označení herních kol), figurka náčelníka policie (jupí, jedem korumpovat!) a starosty (korupce na druhou). A víte co? Nechybí ani žeton koňské hlavy!
Jak se hraje?
Samozřejmě zde nechci otrocky přepisovat kompletní pravidla, ta jsou každopádně dostupná např. na stránkách hraj.cz nebo zde na Zatrolených hrách. Cíl hry je jednoduchý, získat postupně víc dolarů než vaši soupeři, ale pozor - důležité je nejen je získat, ale hlavně uložit do svého kufru, protože až potom je máte prakticky stoprocentně chráněné. Karty dolarů získáváte plněním zakázek pro Dona, využívání spojenců (které však musíte nejdřív uplatit a nabídnout jim víc než ostatní), vybíráním výpalného v podnicích nebo machinacemi pomocí členů rodiny. Každá hra se skládá ze 4 kol (aktů – ty jsou pojmenovány podle částí knihy/filmu) a každé kolo z několika částí – rozjetí nového podniku (přidání nové karty podniku na herní plán), rodinný byznys (hlavní část hry, kdy se hráči střídají a získávají prostředky, vliv a vydělávají peníze), územní válka (při které se určuje vliv v jednotlivých čtvrtích), podplácení spojenců (asi netřeba vysvětlovat?) a poplatky Donovi (hráči musí odhodit přebytečné karty z ruky). Následuje mezihra, při které se uklidí herní plocha, vrátí se figurky, připraví se na další akt a můžeme jít na další kolo. Po posledním - čtvrtém - kole se určí bonusy ve výši pěti dolarů za obsazené čtvrti a zakázky, přičtou se dolary v kufrech a určí se vítěz.
Jaká je?
Kmotra jsme si postupně zahráli ve veškerém možném počtu hráčů a vždy se jednalo o skvělý zážitek s dobrou atmosférou. V podstatě se sice jedná o klasický worker placement, kdy umisťujete svoje figurky na herní plán, ale mafiánské téma mu pasuje a vy máte pocit, jakoby jste opravdu intrikovali a bojovali o nelegální byznys. Dlouho mě tak nepotěšilo zahrát „bombu v autě“ a zlikvidovat tak soupeři jeho pohůnky nebo někomu nasadit „betonové polobotky“ a šup s ním do Hudsonu. Téma a zpracování tuto hru rozhodně posunuje o stupínek výš a pro všechny fanoušky je to takřka nepostradatelná věc. Po přečtení pravidel a po začátku první partie mi hra přišla trochu plochá a bez nápadu, ale postupně se nabalují nové možnosti tím, jak se město stává obsazenějším a plnějším, hráči si jdou stále více po krku a vy musíte neustále přemýšlet, který podnik vybrat, které čtvrti obsadit a které potřebujete zboží na tu a tu zakázku. Takže za mě ano, v případě hry Kmotr: Impérium Corleonů se opět povedla trefa do černého a za mě je to minimálně 4,5 ze 5!
Recenze původně vyšla na GeekCave.cz
Četl nebo viděl autor téhle hry vůbec někdy Kmotra
Kmotra jsem viděl minimálně 8x a dvakrát jsem si ho i přečetl. Narozdíl od autora recenze si myslím, že film je několikanásobně lepší než kniha, ale to bych tady neřešil. Tahle hra mě svým tématem dost lákala, sice worker placement nepatří mezi moje oblíbené herní mechanismy, ale je to přece Kmotr. To jsem si alespoň říkal, než jsem si přečetl pravidla. Po jejich přečtení se musím ptát, co bylo předlohou téhle hry, protože Kmotr to rozhodně nebyl.
Že se ve hře nedá hrát za rodinu Corleonů, to bych možná ještě překousl, že jména pěti rodin, za které můžete hrát nejsou jména 5 rodin známých z filmu nebo knížky, to už mi vadilo o něco víc. Že je jako jedna z figurek pro každou rodinu i consigliere, to je fajn nápad, ale kterého kreténa napadlo, že čtyři z nich jsou vybavení zbraněmi a pátá je pro jistotu rovnou ženská. Ví vůbec dotyčný tvůrce hry, co je v rodině úkolem consigliereho? A co mě nejvíc irituje je možnost "zavděčit se" donu Corleonovi prodejem drog. To už je snad vážně vtip. Zná vůbec autor zápletku prvního dílu Kmotra?
Tuhle hru hrát nikdy nebudu. Sice mě i nadále láká mafiánské prostředí, ale naprosto mě odrazují výše zmíněné nesmysly.
Hippocrates
Akt. cena: 900 Kč
Končí za: 1 den
