Recenze hry „Zbloudilí“

Autor: mh | 26.10.2021 | 20

Zbloudilí jsou malou hrou pro 2–4 hráčů, kterou na český trh přináší vydavatelství REXhry. Hra je distribuována v nevelké krabičce, obsahující nezbytný sešit s pravidly, dále pak sadu karet oblastí, základních karet (po třech pro každého hráče), čtyři přehledové karty, kartu hlídky, dřevěné žetony průzkumu ve čtyřech barvách (zelená, červená, modrá, žlutá), kartonové žetony mincí a žetony artefaktů. Všechny komponenty jsou ve standardní kvalitě a v této oblasti jsem neshledal žádné nedostatky.

Vy, kdo vlastníte nebo znáte hru Cestou necestou, kterou také nedávno vydaly REXhry (případně původní Near and Far), si určitě všimnete značné vizuální podobnosti se Zbloudilými. Není divu. Obě hry jsou totiž dílem Ryana Laukata a obě jsou zasazeny do jím vytvořeného světa Arzium. Takže na kartách můžete narazit na staré známé postavy z Cestou necestou, které jsou samozřejmě doplněny spoustou postav nových, stejně jako na některé výjevy ze světa Arzium známé z tamější herní desky nebo mapy.

Na rozdíl od Cestou necestou, která je plná osobitých příběhů (ať už příběhů jednotlivých postav nebo příběhu celého světa), Zbloudilí představují abstraktní hru, která je do světa Arzium spíše dosazena, než že by byla jeho integrální součástí. Stejně by její mechanismy fungovaly, pokud by příběh na pozadí byl úplně jiný, případně nebyl žádný a hra byla prezentována třeba jako specifická varianta hry go.

To však neznamená, že by zasazení hry do Arzia bylo chybou, naopak, tento obleček jí sluší a rozhodně ji činí atraktivnější. Jen je potřeba přijmout fakt, že ve Zbloudilých na vás čeká pouze jeden příběh na pozadí, který navozuje atmosféru. Podle něj epidemie spavé nemoci nutí obyvatele Arzia, aby bloudili světem. Úkolem hráčů je hledat tyto nešťastníky, vyléčit je a získat na svou stranu při hledání ostatních. Každá karta oblasti totiž na své zadní straně obsahuje jednoho zboudilého, který se sem zatoulal. Autory však chválím za to, že ke každé postavě přidali jednu větu popisující, kde a v jakém stavu byl dotyčný nalezen. Například „Glunek Klapka ohryzával ztuhlou lávu“, nebo „Martig Strilio rozsekával svoji loď, aby s ní zatopil“ apod. Tím se i do této hry dostaly střípky osobitých příběhů, které sice nemohou konkurovat několikastránkovým příběhům z Cestou necestou, ale přesto dokáží oživit atmosféru. Navíc díky své jednovětné struktuře nezdržují vlastní hru, pokud se hráči rozhodnou je číst (což ale pro samotnou hru není nezbytné).

Příprava hry

Hráči obdrží přehledovou kartu, přičemž pro zvoleného začínajícího hráče je určena ta s textem „Začínající hráč“. Je to její jediná odlišnost od ostatních přehledových karet a plní tak zároveň funkci žetonu začínajícího hráče. Dále si každý hráč vezme všechny dřevěné žetony průzkumu ve zvolené barvě a také tři základní karty označené praporkem stejné barvy. Na základních kartách různých hráčů jsou sice vyobrazeny různé postavy, nicméně schopnosti těchto karet jsou pro všechny hráče stejné. Druhý a třetí hráč (v pořadí po směru hodinových ručiček od začínajícího hráče) si ještě vezmou po jedné minci a čtvrtý hráč dvě. Začínající hráč zůstane bez mincí.

Balíček karet oblastí se zamíchá a šest horních karet se poskládá doprostřed stolu do tvaru 3×2 karet stranou s mapou oblasti nahoru. Protože každá karta oblasti je rozdělena na 2×3 polí, vznikne hrací plocha 6×6 políček. Každý z hráčů si vybere jednu stranu vzniklého čtverce, každý jinou, a umístí k ní své tři základní karty. Ty musí být orientovány tak, aby jejich horní okraj (hlava postavy) směřovala k hrací ploše. Díky tomu každý hráč na hrací plochu kouká z jiného úhlu a pro každého je tak situace na hrací ploše trochu odlišná.

Žetony mincí a balíček karet oblastí se umístí na vhodné místo v dosahu a může se začít.

Průběh hry

Průzkum

Hráči se střídají v tazích po směru hodinových ručiček počínaje začínajícím hráčem. Hráč na tahu má k dispozici jednu akci – použít některou svoji dosud nevyčerpanou kartu postavy k prohledání určitých polí hrací plochy. Každá karta postavy má na svém spodním okraji vyobrazen tvar rozložení polí, která dokáže prohledat. Na políčka hrací plochy, která jsou ve tvaru zobrazena jako hnědý čtvereček, hráč položí svůj žeton průzkumu, ale pouze v případě, že je příslušné políčko dosud prázdné. Je-li obsazené (ať už vlastním, nebo soupeřovým žetonem), nelze na něj další žeton položit. Zvolený tvar je však i v tomto případě možné použít, jen obsazená políčka je nutné při pokládání žetonů ignorovat.

Některá políčka jsou ve tvaru zobrazena čárkovanou čarou. Ty představují tzv. prázdné místo, na které se žeton za normálních okolností nepokládá. Hráč však může zaplatit dvě mince a obsadit žetonem průzkumu i toto prázdné místo. Obsahuje-li tvar více prázdných míst, je nutné zaplatit za každé takové, které hráč chce obsadit žetonem.

Pokud hráč položí svůj žeton průzkumu na políčko s vyobrazenými mincemi, okamžitě inkasuje příslušný počet mincí z banku.

Tvar pro prozkoumání je možné na ploše umístit do libovolné pozice, pokud jsou zároveň splněny následující dvě podmínky: Tvar není možné žádným způsobem natáčet – musí být umístěn přesně tak, jak je na kartě vyobrazen. A žádné políčko k prozkoumání nesmí připadnout mimo hrací plochu. Výjimku tvoří prázdné místo, které nebude obsazeno žetonem průzkumu.

Po umístění všech žetonů průzkumu z použité karty se tato stane vyčerpanou – hráč ji otočí stranou s mapou nahoru. V dalších tazích může používat pouze nevyčerpané karty. Teprve až budou na začátku jeho tahu všechny karty vyčerpány, provede tzv. odpočinek a otočí zdarma všechny své karty stranou s postavou nahoru.

Dřívější odpočinek

Pokud hráči na začátku tahu ještě zbývají nevyčerpané karty, ale přesto si chce vyčerpané karty obnovit, může zaplatit jednu minci za každou nevyčerpanou kartu a provést tzv. dřívější odpočinek. Při něm obnoví všechny své vyčerpané karty (nelze obnovit jen některé). Zbývá-li tedy hráči poslední nevyčerpaná karta, stojí ho dřívější odpočinek jednu minci, zbývají-li mu dvě nevyčerpané karty, stojí ho to dvě mince atd.

Nalezení ztracené postavy

Jakmile je všech šest polí některé karty obsazeno žetony průzkumu (třeba i od více hráčů), je zbloudilá postava nalezena. Karta oblasti patří tomu hráči, který na ní má umístěno nejvíce žetonů. Je tedy možné, že jeden hráč způsobí zaplnění karty, ta ale připadne hráči jinému.

Pokud mají dva nebo více hráčů stejný počet žetonů na kartě, dochází mezi nimi (a jenom mezi nimi) k dražbě. Začíná aktivní hráč (případně ten, který je od něj po směru hodinových ručiček nejblíže) a provede svoji nabídku v mincích. Další hráč v pořadí musí nabídnout alespoň o jednu minci více. Pokud nechce nebo nemůže, z dražby vypadává a pokračuje případný další hráč. Kartu získá hráč s nejvyšší nabídkou, kterou musí poté zaplatit do banku. Neúspěšní dražitelé o své nabídky nepřicházejí. Dražba je jednokolová, každý hráč může učinit pouze jednu nabídku. Zajímavé je, že první hráč může učinit i nabídku v hodnotě nula. Pokud ostatní účastníci dražby nemohou jeho nabídku přehodit a nabídnout aspoň jednu minci, protože ji nemají, získá první hráč kartu zadarmo. Protože stav mincí každého hráče je veřejná informace, představuje nulová nabídka zajímavý taktický prvek.

Hráč, který získal kartu oblasti, si ji umístí ke svým kartám stranou s postavou nahoru, je tedy nevyčerpaná. V příštích tazích ji tak hned může použít k průzkumu. Pokud jsou na kartě žetony průzkumu jiných hráčů, tyto jim vrátí. Každý hráč, který kartu nezískal, ale měl na ní alespoň jeden žeton, získá z banku jednu minci (paušálně, bez ohledu na počet žetonů, které na kartě měl).

Odebraná karta je na hrací ploše doplněna z balíčku a pokračuje se dalším tahem.

Konec hry, vítěz

V okamžiku, kdy některý hráč získá svoji desátou kartu (včetně tří základních), dohraje se kolo tak, aby každý hráč odehrál stejný počet tahů. Získá-li tedy desátou kartu začínající hráč, dohrají své tahy ještě všichni zbývající hráči. Pokud získá desátou kartu poslední hráč, hra okamžitě končí.

Nakonec si hráči sečtou vítězné body na svých kartách. Základní karty žádné vítězné body nemají, ostatní karty je mají uvedené v symbolu kosočtverce. Vítězí hráč s největším počtem vítězných bodů. V případě shody je vítězem ten, kdo má více mincí. Je-li i tady shoda, zvítězí všichni tito hráči.

Může se tedy stát (a stává se), že ten, kdo jako první získá deset karet a způsobí konec hry, nakonec nevyhraje, protože bude mít méně bodů než někdo jiný, kdo měl ve výsledku méně karet, ovšem hodnotnějších. Správný okamžik pro ukončení hry se tak stává dalším taktickým prvkem, ale nás, kteří známe hru Cestou necestou, to nemůže překvapit, protože tam je to taky tak.

Varianty hry

To, co jsem v předchozích odstavcích popsal, je tzv. základní hra. Zbloudilí ale nabízejí ještě další varianty.

Plnohodnotná hra

Plnohodnotná hra přináší do hry ještě artefakty. Jedná se o kartonové žetony speciálních předmětů, které hráčům poskytují další herní možnosti. Na začátku se artefakty zamíchají a čtyři z nich se vyloží do nabídky. Na konci svého tahu si hráč může zakoupit jeden z nabízených artefaktů. Musí za něj zaplatit stanovenou cenu (nemá-li tolik mincí, nemůže artefakt koupit) a zakoupený artefakt si umístí před sebe lícovou stranou nahoru (je nevyčerpaný a lze jej v dalších tazích použít). Celkový počet vlastněných artefaktů není omezen, v jednom tahu však lze koupit pouze jeden. Za zakoupený artefakt se do nabídky doplní další tak, aby vždy byly v nabídce čtyři.

Artefakt může hráč použít pouze ve svém tahu. Použitý artefakt je otočen lícem dolů na znamení toho, že je vyčerpán. V jednom tahu lze použít více artefaktů. Vyčerpané artefakty se obnovují společně s kartami, tj. při odpočinku nebo dřívějším odpočinku (za nevyčerpané artefakty se neplatí mince).

Každý artefakt je jedinečný a na rubové straně má svůj stručný popis. Jedná se ovšem podobně jako u postav pouze o navození atmosféry, neboť existuje pouze šest různých typů efektů, které artefakty nabízejí a které jsou na žetonu vyobrazeny:

• Zdarma položit žeton průzkumu na jedno prázdné místo (není potřeba platit minci).
• Při pokládání žetonu průzkumu je možné odstranit jeden „překážející“ protihráčův žeton a nahradit ho svým. Jsou-li na tomto políčku zároveň vyobrazeny mince, získá hráč i je.
• Získat jednu minci.
• Možnost otočit tvar průzkumu o 90° doprava (pouze doprava a pouze o 90°).
• Lze posunout jeden umístěný žeton průzkumu (vlastní nebo cizí) na sousední prázdné pole (vodorovně nebo svisle).
• Lze obnovit jednu svoji vyčerpanou kartu.

Každý artefakt přináší taky určitý počet vítězných bodů, takže je výhodné nějaké vlastnit i z tohoto důvodu.

Hlídka

Hlídka představuje jednu herní variantu. Pokud se pro ni rozhodnete, položte poblíž hrací plochu kartu hlídky. Pravidla jsou jednoduchá – první hráč, kterému se podaří úplně svými žetony průzkumu obklíčit žeton jiného hráče, získá kartu hlídky do svého držení a ta mu na konci přinese tři vítězné body. Karta hlídky není putovní, takže ji získá pouze ten, komu se toto obklíčení podaří jako prvnímu.

Pokročilá varianta

V nabídce je ještě pokročilá varianta, která se liší pouze v tom, že na jedno políčko mohou být položeny až dva žetony průzkumu (pokládají se na sebe). Tyto žetony samozřejmě nemusí být stejné barvy. Stále však platí, že plně zaplněnou kartu získá ten hráč, který na ní má položeno nejvíce žetonů (případně se provede dražba).

Samostatně prodejná rozšíření

K základní hře je možné samostatně pořídit dvě rozšíření. Respektive jedno klasické rozšíření a jeden promo pack. I když to vlastně do této recenze tak úplně nepatří (ta se týká základní hry), vzhledem k jednoduchosti a i levnosti těchto rozšíření jsem se rozhodl, že je sem také zahrnu.

Začnu promo packem Zvířata. Není to nic jiného než pět karet, které místo „obyčejných“ hrdinů obsahují zvířata – kiviho Lola, želvu Blops, psa Červenáčka, kocoura Ňufa a mravencojeda Norla. Z herního hlediska se jedná o klasické karty oblasti. Vydavatelství REXhry se rozhodlo distribuovat tento promo pack samostatně, případně jsem narazil na možnost koupit základní hru včetně promo packu. Samostatně lze promo pack pořídit zhruba za 30 Kč, základní verze s promo packem vyjde asi o 10 Kč levněji než při samostatném nákupu obou částí.

Diamantové mapy jsou již klasickým rozšířením, které vyjde bratru na 90 Kč a přináší nové komponenty a novou herní mechaniku. Těmi komponenty jsou především čtyři oboustranné hrací karty a čtyři sady plastových diamantů (pro každého hráče jedna). Každý hráč si vezme jednu hrací kartu a jednu sadu diamantů ve své barvě. Hráči se dohodnou, na které ze dvou stran hrací karty budou hrát (všichni musí hrát na stejné straně). Hrací karta je tvořena mřížkou 6×6 polí, přes kterou jsou nakresleny diamanty — jeden velký červený za sedm vítězných bodů, dva střední modré po čtyřech vítězných bodech a šest, resp. osm zelených malých po jednom vítězném bodu.

V okamžiku, kdy hráč získá kartu oblasti (a pouze tehdy) může na svoji hrací kartu položit diamanty do tvaru, který získaná karta předepisuje. Platí všechna pravidla pro umisťování žetonů průzkumu, včetně možnosti použít artefakty. Na konci hry si pak hráči připočítají vítězné body za všechny úplně zakryté diamanty (pokud by nebylo zakryté byť jedno jediné políčko z těch, které diamant překrývá, nelze za něj žádné vítězné body připsat).

Postřehy a dojmy

Čím více, tím lépe

Pro Zbloudilé platí snad ve všech směrech tvrzení, že čím více, tím lépe. Čím více hráčů hraje, tím lépe. S každou přidanou variantou hry, případně rozšířením, roste zážitek z hraní.

Pokud hrajete základní hru (bez artefaktů), není moc překvapivých situací. Komu se podaří obsadit čtyři políčka na kartě oblasti, má jistotu, že ji dřív nebo později získá. Soupeři nemají žádnou šanci, jak tento stav zvrátit. V případě obsazení tří polí si může být hráč jistý, že půjde maximálně do dražby, takže se může snažit získat co nejvíce mincí. Jediné, co mohou soupeři udělat, je snažit se z takové karty vyždímat aspoň tu jednu minci za umístěný žeton. Lepší je ovšem takovou kartu „odepsat“ a zaměřit se na jiné karty, kde ještě je šance získat převahu. A je celkem jedno, jestli hrajete ve dvou, ve třech, nebo ve čtyřech. Ve více hráčích je jenom o karty oblastí větší tlačenice.

Pokud však přidáte do hry aspoň artefakty, hned je situace jiná. Můžete například vyhodit soupeřův umístěný žeton a nahradit ho svým, nebo vyšoupnout soupeřův žeton z karty, případně na ni nasunout svůj původně na sousední kartu umístěný žeton a tím zvrátit počty na této kartě. Už hře dvou hráčů to hodně přidá v oblasti strategie a taktizování a do hry se dostane i škodící prvek. Ve čtyřech hráčích už se pak jedná o docela slušnou řež.

Ještě větší „maso“ vznikne v pokročilé variantě, kdy lze na jedno políčko umístit až dva žetony. Tady už se mozek s výpočty, kdo má na kartě vlastně převahu, docela zahřeje.

Diamantové mapy sice nezvyšují interakci mezi hráči (tady si každý hraje „na svém písečku“, ke kterému soupeři nemají přístup), ale zase zvýší možnosti získat další vítězné body.

Můj osobní názor je ten, že v žádném případě nemá cenu hrát bez artefaktů. A to snad ani s nováčky. Mechanismus artefaktů totiž není nijak složitý a rozhodně přináší do hry ten správný vzruch. Variantu se dvěma žetony na poli je vhodnější si přesně v souladu s jejím názvem schovat až na pokročilejší hraní.

Hlídka

Trochu rozpaky naopak budí varianta Hlídka. Sice jsme technicky pokaždé (kromě úplně první hry) s touto variantou hráli, ale nikdy na ni nedošlo a dokonce mám pocit, že o ní nikdo z hráčů ani neuvažoval. K jejímu získání je totiž nutné splnit poměrně komplikované pravidlo. Aby jeden hráč obklíčil svými osmi žetony jeden soupeřův žeton není žádná legrace (ve čtyřech hráčích to už je skoro utopie). A přinese to „pouhé“ tři vítězné body. Mnohem výhodnější je soustředit se na zabírání karet oblastí, tam mohou stačit i tři nebo čtyři žetony, bodový zisk sice může být menší (i když existují i karty se třemi až pěti body), ale zato mnohem snáze realizovatelný.

V pokročilé variantě už sice může být Hlídka snáze dostupná, ale nicméně i tak si myslím, že Hlídka se trošku nepovedla, ale protože neklade žádné zvýšené nároky při vlastním hraní, tak není důvod ji nezařazovat. A třeba se někdy v nějaké hře konstelace žetonů utvoří tak příhodně, že si někdo k těm třem vítězným bodům přijde.

Promo pack, rozšíření

Promo pak Zvířata rozhodně nepředstavuje „must have“ prvek. Jedná se pouze o pět karet se zvířaty, bez kterých se při hraní bez problémů obejdete. Na druhou stranu je cena tohoto promo packu tak malá, že pokud se vám zvířátka líbí, klidně si je pořiďte. Z hlediska herního zážitku je rozhodně lepší si pořídit rozšíření Diamantové mapy, které už přidává další herní rozměr.

Při této příležitosti se zastavím u distribuční politiky REXher. Mnohem dražší a komplexnější hra Cestou necestou byla v našich krajích vydána jako nerozborný soubor základní hry Far and Near a rozšíření Jantarové doly. Samostatně šly obě části pořídit pouze v původních verzích. Přiznám se, že se mi zvolený přístup líbí a že jsem očekával, že tomu bude podobně i u za méně než třetinovou cenu prodávaných Zbloudilých a že součástí jedné krabice bude i rozšíření Diamantové mapy. Když jsem zjistil, že tomu tak není a kolik stojí samostatné rozšíření, neváhal jsem a okamžitě jsem si ho koupil.

Nevím, proč je to u Zbloudilých s rozšířeními tak, jak to je. Neříkám ani, že je to špatně. Spíš mě překvapuje, proč u hry, kde by se základ i rozšíření v pohodě vešlo do jedné krabice současných rozměrů a kde by se celková cena navýšila maximálně o stovku, se distribuuje všechno samostatně. Pořád si myslím, že když si někdo chce koupit hru za pětistovku, tak by si klidně koupil i komplet za šest stovek.

Na druhou stranu, rozhodnutí REXher už je takové a není problém si rozšíření dokoupit. Já jsem to udělal a nelituji. Myslím, že zahrát si v „plné palbě“ (pokročilou hru s hlídkou a diamantovými mapami ve čtyřech hráčích) už představuje poměrně solidní porci zábavy.

Herní doba

Kladem Zbloudilých je také jejich krátká herní doba. Ve dvou hráčích se pohybovala kolem 30 minut, ve čtyřech pak zhruba o 10 minut více, což odpovídá oficiálně udávané hodnotě na krabici. Rovněž příprava hry je poměrně rychlá, takže Zbloudilí mohou být klidně využíváni jako filler.

Pravidla

Hra má jednoduché herní mechanismy, takže i samotná pravidla jsou poměrně jednoduchá. Technicky jsou distribuována ve formě šestnáctistránkového sešitu velikosti krabice. Obsah trochu připomíná tzv. první čtení – velké písmo a hodně obrázků. Na druhou stranu je všechno jasně a přehledně vysvětleno.

Nějaká drobná nejasnost by se přece jenom našla. Některé artefakty například umožňují obnovit jednu vyčerpanou kartu postavy. Jedná se opravdu pouze o kartu, nebo je možné obnovit i jiný vyčerpaný artefakt? Určitě by se to dalo v některých situacích využít. Když se ale budeme striktně držet psaného, tak se tato vlastnost vztahuje pouze na karty. Jinak při hraní nedocházelo k žádným nesrovnalostem nebo dohadům.

Závěrečné zhodnocení

Zbloudilí jsou povedenou malou hrou. Její zasazení do světa Arzium je vedlejším prvkem, který nemá na vlastní hratelnost žádný vliv, nicméně aspoň vizuálně ubírá na abstraktnosti a v neposlední řadě to dobře vypadá. Zbloudilí nabízí několik různých variant, jak hrát, přičemž čím více volitelných prvků zařadíte, tím lepší herní zážitek dostanete. Bez problémů je možné hrát ve dvou, ačkoliv ve čtyřech je to rozhodně lepší.

Základní herní mechanismus je sice jednoduchý, ale přesto skýtá nemálo možností k taktizování. Přidáním artefaktů dostanete další možnosti, včetně škodění soupeřům. A pokročilá hra vám dokáže mozek dobře provětrat. Navíc není problém hru naučit nováčky, takže se může hodit i pro občasné hráče nebo jako vstupní hra pro začátečníky.

Přidejte si ještě malé rozměry krabice, rychlou přípravu a krátkou herní dobu do čtyřiceti minut i v případě, že hraje plný počet hráčů, a dostanete hru, kterou můžete s klidem přibalit do zavazadla na cesty a vytáhnout v případě, že chcete aktivně vyplnit volný čas. Ale umím si představit i to, že Zbloudilí budou hlavní náplní herního večera a odehraje se několik partií.

Za mě povedený kousek, a pokud můžete, pořiďte si rovnou rozšíření Diamantové mapy, i když i bez něj vás hra dokáže zabavit.

Sdílet s přáteli: