Recenze hry Tainted Grail Pád Avalonu

Autor: Nomad | 11.10.2020 | 16

Úvod – moje cesta ke hře. První informaci o hře Tainted Grail: Pád Avalonu (TG) jsem získal před necelým půl rokem. Kdo by neznal Artuše, Excalibur, rytíře kulatého stolu, Svatý grál. Jaká je ale hra TG, jak se hraje? První recenze nebyly moc příznivé, podle nich má hra skvělý příběh, ale je to špatná hra. Hra byla navíc v té době dostupná pouze v angličtině, takže pro mě nehratelná. TG tak vypadl ze seznamu her, které bych si chtěl pořídit. Koncem srpna 2020 se před vydáním hry v češtině objevila nová vlna recenzí, které hru popsaly daleko podrobněji a já jsem změnil názor a začal se na hru těšit. Proč jsem změnil názor? V prvních recenzích to vypadalo, že Deník výpravy slouží pouze k dokreslení atmosféry hry a ne k rozhodnutím hráče, na kterých závisí, kam bude směřovat příběh. Navíc jde o kampaň v češtině, která se velice dobře hraje v sólo módu.

Obsah krabice a kvalita zpracování. Vydání hry mělo zpoždění, takže jsem netrpělivě očekával, kdy konečně hra dorazí. Čekání se vyplatilo. Dorazila solidní krabice napěchovaná obsahem. Všechny komponenty jsou z kvalitního materiálu. Karty hráčů jsou z pevného kartonu, Deník výpravy je vytištěn na křídovém papíře a doplněný tematickými ilustracemi. Osobní dopisy pro každého hrdinu a ručně kreslená zjednodušená mapa Avalonu jsou vyvedeny na zažloutlém papíru. Nejvíc mě překvapilo, kolik hra obsahuje karet, a jejich velmi kvalitní grafické provedení. Spodní patro krabice je z tvrdého plastu, takže dobře chrání figurky a je šikovně uzpůsobené k ukládání hry v průběhu kampaně. V krabici jsou 3 velké figurky menhirů, 4 figurky hrdinů a figurka Předchůdce. Hlavně figurky menhirů dobře dokreslují atmosféru. Pokud má někdo hodně rád figurky, nebo si je dokonce maluje, může si dokoupit rozšíření Tainted Grail: The Fall of Avalon – Monsters of Avalon, která obsahuje všechny figurky strážců ve hře TG.

Pravidla. Pravidla mají 24 stran, obsahují spoustu obrázků a na první pohled vypadají složitě. Po jejich přečtení zjistíte, že jsou napsána velmi dobře a od druhé kapitoly se do nich kromě diplomatických a bojových setkání nemusíte dívat. Hra obsahuje i čtyřstránkovou výukovou hru, která spíše pomůže s přípravou hry. Naučit se, kdy a proč hrát kterou kartu při bojovém nebo diplomatickém setkání, chce trochu cviku. Pravidel jsem se trochu obával, protože mám negativní zkušenosti s jiným polským autorem (Ignacy Trzewiczek – Robinson Crusoe: Záhada Ztraceného města, RC: Dobrodružství na prokletém ostrově, Zaklínač; seřazeno od nejhorších pravidel), kdy pravidla byla hotová katastrofa. Obavy se naštěstí nepotvrdily, nahlížet do pravidel nebylo potřeba i kvůli dobře udělaným „lama“ kartám.

Hraní. Začínáte v rodné vesnici a pohybovat se můžete jen po dílcích mapy, které jsou v dosahu aktivního menhiru. Trochu to může připomínat některé PC hry, kdy je vidět jen bezprostřední okolí hrdiny a zbytek mapy je zahalen mlhou. Princip přikládání mapových dílku není úplně nový, podobně vypadá mapa i v 7th Continent (škoda, že nikdy nevyjde česky). Používání jen dílků v dosahu menhiru je velmi praktické, celá mapa by se nevešla na stůl. Za každou činnost se ve hře platí výdrží. Můžete se pohybovat, na každém dílku lze provádět průzkum, na některých čekají bojová nebo diplomatická setkání nebo na nich lze provádět speciální akce, např. výměna 1 bodu pověsti za 1 bod čar. TG se dá hrát pouze jako kampaň. Vypadá to obyčejně? Pokud vás TG „chytne“, je pravdou naprostý opak. Začínáte s – na první pohled – naprosto jednoduchým úkolem, ale pokud hrajete poprvé a nemáte s podobným typem her zkušenosti, ani ten není vůbec jednoduchý. Najednou zjistíte, že vám pomalu vyhasíná poslední menhir a v plnění úkolu jste moc nepokročili. Nakonec vám stejně vyhasne a ukončíte první kapitolu na poslední chvíli jako já. Brzy zjistíte, že si do vlastní mapy zakreslujete jednotlivé lokace. Taky si založíte deník, pokud jste si ho nekoupili ve stylovém provedení rovnou s hrou. Do deníku si píšete vedlejší úkoly, poznámky k lokacím a kartám tajemství. Svět TG je hlavně pro nováčky celkem drsný a přežít v něm vyžaduje jednat s rozmyslem. Nic nedostanete zadarmo. Zdroje na začátku jsou minimální, odměny za setkání jsou mnohdy nižší než náklady boje. Za bojová ani diplomatická setkání nejsou na nižších úrovních žádné zkušenosti. Mnohdy je odměnou za boj zisk 1 pověsti, ale vítězství vás stojí 3 pověsti a dvě zranění. Proto je někdy mnohem výhodnější se boji vyhnout, což mnoha hráčům nedovolí jejich hrdost. Ve městě nebo vesnici nenajdete žádného kupce, u kterého byste mohli nakoupit za cennosti nějaké předměty. To musíte mít štěstí, místo diplomatického setkání potkat kupce a od něj nakoupit ze tří náhodně vybraných předmětů. Některé karty tajemství mají silnější efekty, ale dost často se s nimi musíte brzy rozloučit, abyste pokročili v příběhu. Ve hře není žádná zázračná relikvie nebo zbraň, která by vám život v Avalonu změnila v procházku růžovým sadem. Ostatních zdrojů není v Avalonu také nazbyt, takže udržování menhirů není jednoduché.

Bojové setkání. Způsob vyhodnocování bojových setkání je odlišný od jiných her. V boji přikládáte svoje bojové karty ke kartám nestvůr a způsobujete jim zranění tím, že propojíte zámky na své kartě se zámky na kartě nestvůry. V bojovém setkání představují jednotlivé zámky bojové vlastnosti (agresivita, odvaha, praktičnost a magie). K tomu se přičítají bonusy z předmětů a dovedností. Na kartě také můžou být okamžité efekty, efekty které ovlivní protiútok a efekty které se spustí až po protiútoku. Pokud nestvůru hned nezabijete, řídí se její odveta výší zranění, které jí bylo způsobeno. Pak se pokračuje dalším kolem.

Diplomatické setkání. V principu se moc neliší od bojového, jen se uzavírají zámky empatie, opatrnosti, duchovna a magie. V diplomatickém setkání se nezpůsobují zranění, jen je potřeba dostat ukazatel „přesvědčování“ na požadovanou hodnotu.

Průzkum. Pokud postava provádí průzkum, otevře se Deník výpravy na straně, který přísluší dané lokaci. Na výběr je několik možností, některé jsou podmíněné splněním dřívějších akcí a některé jsou dostupné pouze v konkrétní fázi hry. Volby nejsou vůbec jednoznačné. Vyberete si například, že navštívíte tržiště a tato volba vás odkáže na příslušný verš. Ten si přečtete, získáte odkaz na další verš a zde vás napadne rozzuřený dav. Táhnete si příslušnou kartu střetnutí a pokud vyhrajete nebo utečete, průzkum končí. Toto je ta příznivější situace – již víte, že návštěva tržiště je špatná volba a příště zvolíte jinak. Průzkum však však zahrnuje mechanizmus, který považuji za jediný podstatný nedostatek hry – hod kostkou nebo mincí. Například jdete prozkoumávat věž: hoď kostkou a přičti svou opatrnost, je-li výsledek roven 1-6, zřítíš se z mostu, ztrácíš 4 životy a 4 výdrže a průzkum končí. Je-li výsledek 7+, přejdi k verši XY. Pokud se mám pohnout v příběhu, musím přes most přejít. Kostka umí být prevít, takže ani 5 pokusů nemusí stačit. Na uzdravení je potřeba celý den a 5 dní je v Avalonu strašně moc. Snížit nebo odstranit náhodu u házení dokázalo již hodně autorů her, takže to mohli řešit autoři jinak i zde. Jednou z prevencí smrti nebo posunutí příběhu nechtěným směrem je ukládání hry po každé kapitole. Ukládacích archů je v krabici dost.

Hrdinové. K dispozici jsou 4 hrdinové. Při prvním pohledu na kartu hrdiny se od sebe nijak výrazně neliší. Hra za každého hrdinu je však přesto odlišná. Nejvíc je odlišují jejich negativní vlastnosti, které se ve hře projeví více než pozitivní. Vylepšování hrdinů probíhá na první pohled skrytě. V TG není vidět, že by měl hrdina útok 90, obranu 50 a magickou obranu 30. Dovednosti mají všichni stejné, jen na začátku každý začíná s jinými. U každého hrdiny je potřeba dostat všechny dovednosti na druhou úroveň, aby se mohly propojit i zámky 2. úrovně při bojových a diplomatických střetnutích. Opravdové vylepšení hrdiny přichází až s výběrem karty dovednosti na 3. úrovni. Ta může v kombinaci s vhodným vylepšením bojového nebo diplomatického balíčku výrazně znásobit sílu jednotlivých karet. Vylepšování hrdinů má jediný cíl: aby přežili. Čím jsou lepší, tím lépe zvládnou průchod hrou a těch několik střetnutí, z nichž nelze utéct. Nečeká je ale žádný závěrečný boj, který by ovlivnil, jak hra dopadne. Hru jsem dohrál za sólo postavu přibližně za 30 hodin herního času a teď ji hraji znovu ve dvou. Hraní za 3-4 postavy si moc nedokážu představit. U hry by byly velké prostoje, zdrojů není neomezené množství a lokace na průzkum se taky vyčerpají.

Příběh. Příběh je to nejsilnější, co hra nabízí. Pokud se jim necháte pohltit, nepustí vás a ani si nevšimnete, že hrajete 6 hodin v kuse. Hlavní příběhová linka se větví na několik částí a jak příběh dopadne, nemáte tušení. V příběhu je několik dějových zvratů a některým se zabránit nedá. Hra se jmenuje Pád Avalonu, takže nelze očekávat úplně pozitivní konec.

Hodnocení a pokračování hry. TG je vynikající hra, ze které jsem nadšený, a dal jsem ji maximální hodnocení. Úplně se mi nelíbilo, jak příběh dopadl napoprvé, proto hraji znovu a doufám, že se mi při druhém pokusu povede lépe. Věřím, že pro fanoušky tohoto žánru se TG stane časem legendou. Chápu, že tato hra není pro každého. Je mi jasné, že dobrého pocitu ze hry autoři docílili především dobrým příběhem. To mi ale nevadí, pro mě je rozhodující, že mě hra bavila. Je to lepší situace, než kdybych hrál hru, která je vynikající, ale nebavila by mě. S pozicí na konci hry by se mělo dát pokračovat v kampani Věk legend a Poslední rytíř. Doufám, že bude TG prodejně tak úspěšná, aby byly tyto kampaně dostupné v češtině.

Sdílet s přáteli: