Autor: mh | 18.11.2020 | 5
Je deštivý večer, proudy vody padají z nebe, křižovaného klikatými výboji blesků a vy stojíte před bývalým sídlem vaší rodiny – pět bratranců a sestřenic, kteří přežili před patnácti lety rodinnou tragédii, při které v dřevěném altánu uhořeli vaši rodiče, tety, strýcové a dědeček. Přežili jste jenom vy, děti, a byli jste dáni do různých pěstounských rodin. Policie pachatele nikdy nezjistila, ale jeden z vás, Johnny, začal v poslední době pátrat po okolnostech tohoto hrůzného činu. A zrovna na dnešní večer vás sezval ke zchátralé rodinné vile, kde vás chtěl seznámit s výsledky svého pátrání. A tady, před vchodem, začíná vaše „hodina pravdy“…
Nightmare: Hororové dobrodružství (dále jen NM) je detektivní kooperativní hra s prvky párty hry a roleplayingu, určená pro 4–5 hráčů ve věku 16 a více let.
Základním principem je podobná hrám jako Unlock! nebo Kronika zločinu, i zde skupina hráčů prochází jednotlivé lokace (zde místnosti a nejbližší okolí rodinného sídla), prohledává je a získává střípky informací, které skládá v konečný obraz (zde totožnost pachatele dávné masové vraždy).
Čím se však od těchto her podstatně liší, je absolutní důraz na atmosféru a hráčský prožitek. Ne, že by se zmiňované hry nesnažily navodit příslušnou atmosféru, ale NM jde v tomto směru zatím nejdál a podřizuje tomu naprosto všechno.
Není to však úplně samo sebou, aby byl efekt co nejdokonalejší, vyžaduje hra od hráčů určitou součinnost. A začíná to už u jejich počtu.
Tvůrci uvádějí, že hra je určená pro 4 až 5 hráčů. Je to trochu netradiční rozpětí, ale tady je bezesporu opodstatněné. Jako člověk, který hru odehrál, můžu na vás apelovat – snažte se, seč vám síly stačí, abyste hráli v plném počtu pěti hráčů. Pokud se třeba rozhodujete, jestli hrát teď ve čtyřech, nebo příští týden v pěti, počkejte si radši ten týden, až vás bude pět a každý hráč převezme roli jednoho z potomků rodiny Craftonových (Jozefíny, Brigity, Felixe, Viléma a Roye), za kterého pak bude hrát. V tomto počtu hráčů nabízí hra nejlepší zážitek.
Hra je však vymyšlena tak, že je ji možné hrát i ve čtyřech. V takovém případě si jeden hráč k Jozefíně přibere ještě jednu mužskou postavu. Už je to však určité ochuzení výsledného zážitku a na hráče hrajícího za dvě postavy to klade zvýšené nároky ohledně roleplayingu.
Bohužel vinou koronavirových opatření jsme byli nuceni hrát pouze ve třech. Dvě postavy tak museli hrát dva hráči. I když toto rozvržení autoři nezmiňují, hrát ve třech šlo. Považuji to však za nouzové řešení, když opravdu nebudete schopni zajistit větší počet hráčů. A také za absolutní minimum. V jednom hráči nelze hru hrát v žádném případě a ve dvou také ne, protože pak nebudou fungovat klíčové herní principy.
A víc než pět hráčů také hrát nemůže, protože postav je také pět a pro hráče navíc by nebylo co k hraní.
Na výsledný zážitek má taky velký vliv výběr a úprava místa, kde budete hrát. Autoři to zmiňují v pokynech pro přípravu. A s jejich doporučeními se mohu ztotožnit. Pokud je to možné, vyčkejte, až bude venku tma, nebo aspoň co nejvíce zatemněte okna. Pak si připravte pokud možno tlumené osvětlení, vhodné jsou třeba svíčky. Na druhou stranu pamatujte na to, že v průběhu hry budete číst a prohlížet karty, takže světla by mělo být tolik, abyste s tím neměli problém (můžete si připravit třeba baterku). Vhodné je také, pokud máte ve zvolené místnosti velký stůl a kolem dostatek místa.
Pro navození správné atmosféry by byl nejlepší třeba nějaký sklípek, ale na druhou stranu hra vyžaduje online připojení k internetu, což v těchto prostorách dost často chybí.
Ortodoxním odpůrcům doplňkových aplikací se teď poněkud zvýší tlak, NM ji totiž vyžaduje. Jedná se o internetovou aplikaci, kterou lze spustit buď na počítači, nebo na tabletu. Mobilní telefony však nejsou podporovány, o čemž vás informuje hláška, která se zobrazí při pokusu o spuštění hry.
Aplikace vyžaduje online připojení k internetu, což bohužel vylučuje použití těch úplně nejvhodnějších lokalit pro hraní, jako jsou kamenné sklepy. Myslím si, že je to škoda, tím spíš, uvědomíme-li si, co aplikace dělá. Vůbec by nevadilo, kdyby mohla fungovat off-line a hráči si ji buď na počítač, nebo tablet nainstalovali.
Podrobněji se funkci aplikace budu věnovat později.
Jedním z podstatných prvků, pomocí něhož hra buduje potřebnou atmosféru, je roleplaying. Vyžaduje tedy, aby hráči co nejlépe ztvárnili své postavy. Samozřejmě lze hru úspěšně hrát i bez toho za pouhého čtení předepsaných textů, přijdete tím však o značnou část zážitku.
Z toho vyplývá, že nejlépe si hru užijete ve skupině hráčů, kteří buď již mají s roleplayingem zkušenosti, nebo alespoň k němu mají vlohy. A to také nemá úplně každý. Určitě nevadí, pokud bude ve skupině jeden nebo dva hráči, kteří ke hraní rolí nejsou disponováni, pokud projeví alespoň nějakou snahu. Pokud je takových hráčů většina nebo snad všichni, obávám se, že výsledný zážitek bude značně zeslaben.
Navíc je potřeba vzít v potaz i hororové téma, které také nemusí každému vyhovovat. Platí to sice pro hraní jakékoliv hry, ale u NM má složení herní skupiny opravdu značný vliv na to, jak velká zábava to nakonec bude.
Dalším prvkem, který podporuje zážitek, je motiv překvapení – pokud jste nepodváděli a nedívali se předem na žádný z materiálů, hra vás čas od času překvapí něčím nečekaným.
NM obsahuje list s pokyny, pásky na oči pro každého hráče, díly s místnostmi, figurku pro označení aktuální pozice skupiny, karty se vzpomínkami, karty s událostmi, balíček tzv. Nightmare karet s příběhem a obálku s poznámkami.
Pod falešným dnem se nachází ještě tajný obsah, který ani není popsán na krabici. Důrazně varuji – neodkrývejte falešné dno a nedívejte se tam, dokud vám to herní instrukce samy nepovolí! Nebude fungovat ani takové to „jenom se kouknu a nebudu si nic číst“. Vím, že nutkání může být velké. Já jsem mu odolal, a když teď vím, co se tam skrývá, jsem tomu rád. Dokonce bych řekl, že pokud nevydržíte a podíváte se, můžete si na hraní hry nechat zajít chuť, už to pro vás nebude možné.
Stejně tak se nedívejte na lícové strany žádné z karet, pokud k tomu nebudete vyzváni. Náhodné zahlédnutí nevadí, ale rozhodně je nestudujte.
Všechna tato varování mají jediný cíl – uchovat před vámi tajemství, kterých je hra plná a na jejichž odkrývání je postavena. Je to jako v pohádkách: „Až přijde čas, dozvíš se, co a jak.“ Dodržujte je proto ve vlastním zájmu, jinak se opět o něco ochudíte.
Pokud máte vytvořenou herní skupinu a připravené vhodné místo ke hraní, vlastní příprava je celkem jednoduchá. Na stole rozložte lícem dolů všech deset dílků s místnostmi podle plánku zobrazeného na listu s pokyny. Vedle připravte (opět lícem dolů) ostatní balíčky – karty s příběhem, se vzpomínkami a s událostmi. Karty nemíchejte, jsou seřazené ve vzestupném pořadí tak, aby se vám lehce hledaly ty správné.
Připravte si také počítač nebo tablet se spuštěnou aplikací tak, aby na něj všichni hráči dobře viděli a alespoň jeden z nich ho mohl také ovládat – po úvodním vložení startovního kódu pomocí klávesnice (uveden na listu s pokyny) již nadále budete v aplikaci ovládat pouze kurzor myši. Dobré je také vypnout automatické zhasínání displeje a, pokud můžete, připojit zařízení do zásuvky.
Někam po ruce si taky připravte krabici hry s falešným dnem, při hraní nastane čas, kdy bude jeho obsah potřeba. Opět apeluji – do té doby se tam nedívejte! Každý hráč si před sebe na stůl připraví pásku na oči, papír a tužku na poznámky.
Hráč ovládající aplikaci pak stiskne tlačítko „Spustit prolog“, které přehraje úvodní video, ve kterém se dozvíte, kdo jste, kde a proč se právě nacházíte.
Zde bych měl jednu drobnou připomínku – hodila by se možnost nechat si úvodní video přehrát znovu. Stačilo by na to jedno tlačítko navíc. Není to však nezbytně nutné, je však se spuštěním potřeba počkat na okamžik, až budou všichni hráči připraveni ho sledovat.
Na konci prologu budete vyzváni, abyste otočili první (horní) Nightmare kartu a nahlas ji přečetli. Tato karta obsahuje základní instrukce a na jejím konci budete vyzváni k otočení a přečtení karty následující.
Ta vás vyzve, abyste si vybrali kartu postavy, za kterou budete hrát. Při menším, než plném počtu hráčů si někteří hráči zvolí postavy dvě. Karta postavy má formu složeného dvojlistu – vnější stránky obsahují veřejné informace, vnitřní stránky informace tajné. Nikdy se nedívejte na tajné informace postav, za které nehrajete!
Dále budou hráči kartou vyzváni, aby nahlas přečetli veřejné informace své postavy. Už zde je vhodné uplatnit roleplaying. Pak nastane čas pro přečtení tajných informací. Ty si samozřejmě přečte každý potichu a je dobré si je zapamatovat. Je však možné do nich v průběhu hry kdykoliv nahlédnout.
Na konci představení je pak v aplikaci třeba stisknout tlačítko „Připraveni“ a vlastní hra začíná.
NM funguje na jednoduchém principu – postupném odkrývání a prozkoumávání dílků s místnostmi nebo příslušných karet.
Zde je vhodné zmínit jedno základní pravidlo, které bude platit po celou hru: Dělejte pouze to, co vám hra řekne (ať už pomocí karty nebo aplikace), a nedělejte nic, co vám hra nepřikáže! Celý příběh je vyladěn tak, že stačí pozorně číst texty na kartách nebo na displeji a přesně je vykonávat. Rozlišujte přitom mezi dílky místností, kartami Nightmare, kartami vzpomínek (černé) a kartami událostí (červené).
V průběhu hry vykonáváte jednotlivé akce:
Hráči se mohou přesunout do sousední místnosti. Lze přejít pouze do místnosti, do které z aktuální místnosti vedou dveře! Z tohoto důvodu se např. nelze přesunout do místnosti, sousedící pouze rohem.
Přitom je potřeba dodržet tento postup:
Pokud jste do místnosti vpuštěni, postavte figurku na její otočený dílek.
Každý dílek obsahuje půdorys obsahu místnosti (případně okolí sídla). Je dobré si ho podrobně prohlédnout. Určitě budete potřebovat toto místo podrobněji prozkoumat. Pro tyto účely jsou všechny dílky rozděleny na čtyři kvadranty, označené písmeny A, B, C, D (levý horní kvadrant je A, pravý horní B, levý dolní C a pravý dolní D).
Při prozkoumávání je potřeba dodržet tento postup:
Návrat do dříve navštívené místnosti
Kdykoliv se můžete vrátit do již navštívené (a odkryté) místnosti. Postupujte takto:
Tuto akci použijete například tehdy, pokud jste na nějakém místě našli klíč, který budete chtít použít v jiné místnosti pro odemčení zamknutých dveří. Anebo pokud se dostanete na konec jednoho křídla a budete chtít začít prohledávat křídlo další.
Před provedením každé akce musíte v aplikaci klepnout na tlačítko „Akce“. Tím dojde k posunu hracího času na kyvadlových hodinách, které jsou zobrazeny v aplikaci, o 10 minut. Jen pro pořádek uvedu, že vaše dobrodružství začíná ve tři čtvrtě na osm (předpokládám, že večer).
Většinou to posunem času končí a vy můžete provést plánovanou akci. Někdy se však ozve zabzučení elektrického výboje a aplikace vám sdělí, že došlo k výpadku proudu. V takovém okamžiku dochází k tzv. „události“, která v sobě obsahuje „párty“ prvky.
I tentokrát stačí dodržovat instrukce, které se vypíší na displeji aplikace a které vás přesně provedou celou situací. Vždy se však jedná o podobný postup:
Tato část je velmi originální a vnáší do hry trochu prvky z párty her. Vyzvaný hráč musí většinou vstát od stolu a něco vykonat. Ostatní hráči pak se zakrytýma očima sedí a čekají, co se stane. Právě pro tuto část hry je vhodné, aby v místnosti byl dostatek místa.
Abych nekazil překvapení, nebudu prozrazovat, jaké úkoly na hráče čekají. Poznamenám pouze, že jejich podstata je podpořit atmosféru hry. To se určitě daří velmi dobře. Vždy jsme s napětím čekali – nejprve, kdo bude vybrán, a pak, co se bude dít. A pokud máte ve skupině někoho, kdo je trochu lekavější, atmosféru to jenom prohloubí.
Některé akce, které provedete, spustí vzpomínky jednotlivých postav na dobu těsně před neštěstím. To je realizováno tím, že přečtete příslušnou kartu vzpomínek. Opět k tomu budete ve vhodný čas hrou vyzváni.
Vzpomínky jsou klíčovým prvkem v odhalení, co se před patnácti lety stalo. Mějte na paměti, že jsou interpretovány z pohledu tehdejšího dítěte, které samo o sobě nezná souvislosti dějů, které se před jeho očima odehrávají. Vaším úkolem jako hráčské skupiny bude tyto vzpomínky správně rozklíčovat a sestavit z nich obraz tehdejší skutečnosti.
Když jsem zjistil, že hra obsahuje obslužnou aplikaci, automaticky jsem očekával, že pomocí ní bude řízen postup hráčů. Musím říct, že jsem byl mírně zklamán, když jsem zjistil, že hlavní náplní aplikace je zobrazení a posouvání aktuálního herního času na kyvadlových hodinách. Jedinou další náplní aplikace je zobrazení instrukcí pro události a pak také přehrání prologu a závěrečného videa s vysvětlením celého případu. Jinak je celý příběh popsán pouze na kartách a je tedy statický (předem daný). Neočekávejte žádné jeho větvení na základě vašich herních rozhodnutí.
Nicméně aplikace svoje opodstatnění asi má. Po celý čas totiž přehrává hudbu a zvuky, které dotvářejí celkovou atmosféru. Vhodnější by sice bylo, jak už jsem psal, kdyby byla off-line a nepotřebovala online přístup na internet, ale v podstatě nemám k aplikaci a jejímu použití ve hře zásadnějších připomínek.
Jen pozor na její spuštění v nestandardních prohlížečích. Ve standardních (Chrome, Firefox, Microsoft Edge, Opera) funguje v pořádku (ověřeno). My jsme se ale zpočátku pro zlepšení atmosféry rozhodli hru spustit v Android TV. Tam nebyly k dispozici žádné standardní prohlížeče, tak jsme nainstalovali Puffin Browser. Hra se bez problémů spustila a fungovala. Problém nastal až u výpadku proudu. Instrukce s tím, co má vybraný hráč dělat, jenom krátce problikly a hned se zobrazila následující stránka. Jako kdyby po načtení stránky s instrukcemi automaticky došlo ke klepnutí na tlačítko „Připraveni“. Nevím, jaký je tam programový kód a proč se to takto zachovalo, ale po zjištění této skutečnosti jsme museli aplikaci spustit na počítači v Chromu a doklikat se do aktuálního času. Dál jsme pak bez problémů pokračovali na počítači.
Jak už jsem zmiňoval, cílem hry je odhalit pachatele masové vraždy vašich rodičů před patnácti lety. K tomu vám pomáhá prozkoumávání lokací a odhalování vzpomínek. Hra končí ve chvíli, kdy vám to aplikace oznámí.
Pak nastává závěrečná fáze, ve které musí hráči označit pachatele. Ta je řešena opět velmi originálně a jedná se o skutečné finále. Nakonec se promítne závěrečné video, ve kterém se dozvíte pozadí celého příběhu.
A pak už jen se vrátit do reality a vydýchat právě prožitou zkušenost.
Hrál jsem mnoho kooperativních her obecně a spoustu únikových deskovek, tak si snad můžu dovolit srovnávat. Z hlediska herních mechanismů toho NM nenabízí až tolik, co třeba některé ostatní hry. Nabídka akcí je poměrně strohá, ale na druhou stranu účelná a pro zvolený příběh dostačující.
Procházení hrou je statické, vše je předem dané a hráči pouze odhalují, co jim bylo skryto. Kroky, které provedete, nijak neovlivní to, co se v příštích okamžicích stane. Jediné, co ovlivníte, je plynutí času – při dosažení konkrétního, předem daného herního času nastane konkrétní událost. To se týká i konce hry, takže se může stát, že vinou provádění zbytečných akcí vám nezbyde čas prozkoumat to, co je pro odhalení pachatele důležité. Je tedy potřeba se snažit optimalizovat svoje kroky na základě toho, co jste se doposud dozvěděli.
Konec hry totiž přichází nečekaně a dopředu nevíte, kdy se tak stane. Pokud se sice po nějaké době zamyslíte, jak hra funguje, můžete to odhadovat, ale rozhodně to nebudete vědět přesně.
Aplikace sice má svoji nezastupitelnou funkci, ale mrzelo mě, že neměla větší vliv na dynamičnost hry. Na druhou stranu v takto pojatém příběhu je aplikace naprosto dostačující. Škoda, že nefunguje off-line.
Trochu také zamrzí neflexibilní počet hráčů. Hra se dá hrát prakticky pouze v pěti nebo ve čtyřech, s velkými výhradami ve třech a to je všechno. Ne každý má možnost pěti- nebo čtyřčlenné herní skupiny. Na druhou stranu – příběh je tak od počátku koncipován a jiné počty hráčů nedávají z principu smysl. Je to tedy potřeba brát tak, že pokud nemáte možnost dát dohromady potřebný počet hráčů, není tato hra bohužel pro vás.
Samozřejmě nepřekvapí prakticky nulová znovuhratelnost. To ale rozhodně není možné považovat za chybu, ale za vlastnost, kterou „trpí“ prakticky všechny hry typu „únikovka“ nebo „detektivní“. Ke znovuhratelnosti ale dovolte jednu poznámku: Ve stejné skupině je hra bez debaty opětovně nehratelná. Pokud by se ale jeden hráč stal součástí jiné skupiny hráčů, kteří hru ještě neznají, může si v pohodě zahrát. Sice bude znát pointu příběhu, ale za dodržení určitého postupu, který nechci blíže specifikovat, abych nespoiloval, to nebude vadit.
Co je ale na hře naprosto úžasné a co v pohodě zastíní všechna výše uvedená drobná negativa, je budování atmosféry hry. Je potřeba tomu jít trochu naproti, dodržet doporučené instrukce pro přípravu a pak se přičinit roleplayingem, ale hra se vám bohatě odmění skvělou atmosférou. Hraní NM přineslo asi nejlepší herní zážitek ze všech podobných her, které jsem měl možnost hrát.
Výborným nástrojem k posílení atmosféry jsou také „minihry“ při výpadcích proudu. Jedná se o úkoly, které se svým charakterem blíží párty hrám a které dokážou pěkně zabrnkat na zjitřené nervy.
Kladem je také samotné pozadí příběhu, který hráči rozplétají. Je dobře vymyšlen, má logiku a pěkně zapadá do hororového konceptu. Scénář je také bez zjevných chyb, a to jak logických (vše na sebe hladce navazuje), tak jazykových (což značí dobrou překladatelskou práci).
Vlastní hraní jsme si tak opravdu užili. Celá hra nám trvala cca 3 hodiny a rozhodně jsme se nenudili, pořád bylo co dělat a nad čím přemýšlet. Po skončení jsme pak ještě rozebírali konkrétní situace ze hry a celý zážitek v nás postupně dozníval.
Jen si říkám, že je škoda, že hra přece jenom není rozsáhlejší. Docela nám bylo líto, že už je konec a že už pro nás nemá smysl se do sídla Craftonových vracet. Cca tři hodiny na jedno sezení je asi v pořádku, při extrémně delší době by mohl zájem hráčů opadat, ale třeba mohl být příběh koncipován tak, abychom při prvním sezení zjistili část celé záhady, při druhém další část a teprve při třetím bychom záhadu odhalili celou. Dostali bychom tak možnost se sejít vícekrát a hra by nevypadala až jako taková jednohubka.
V souvislosti s herní dobou vyvstává otázka, jestli má smysl si pořizovat hru, která nabídne 2 až 4 hodiny zábavy a tím se její potenciál vyčerpá. Odpovím na to poznámkou, kterou v diskuzi k této hře uvedl Michal Ekrt z distributorské firmy: „Doporučená cena je 599 Kč, ale když půjdete do kina ve 4-5 lidech, tak je to za tisíc.“ Přes výše uvedený povzdech s tím v zásadě souhlasím. Je potřeba asi začít akceptovat fakt, že budou vznikat „jednorázové“ hry. Ale pokud budou za rozumnou cenu a budou poskytovat kvalitní zábavu, což NM splňuje, své kupce si určitě najdou.
NM je detektivní hra, která je však pojata mírně netradičně a její hlavním zaměřením je budování atmosféry a poskytnutí zážitku. A dělá to opravdu dobře. Protože nikdo není dokonalý, pár výhrad jsem našel a výše zmínil, ale ty rozhodně nemají šanci přebít pozitiva, která hra nabízí. Pokud máte k dispozici vhodnou herní skupinu a jste zběhlí v roleplayingu nebo se mu alespoň nevzpíráte, hra se vám odmění atmosférickým zážitkem, který vám jen tak nějaká jiná neposkytne. Musíte se však smířit s tím, že podruhé si ji nejspíš nezahrajete, protože všechna tajemství již budou odhalena po prvním hraní.
„Tak takhle to tenkrát bylo!“ (Jára Cimrman: Němý Bobeš)
.
Musím říct, že na to, že se filmovým hororům zdálka vyhýbám, příliš mi nevoní ani aplikace, a ani dedkutivní hry mě apriori netáhnou, tak na tenhle kousek jsem teda celkem navnaděný. Moc pěkně napsáno!
--
admin popisů a recenzí her ZH, překladatel FitB
Závěrečnou citaci máš špatně
Správně to má znít: "Tak takové to tedy bylo." ;-)
---
Zarytý odpůrce figurek, který zastává názor, že hromada plastu ze špatné hry dobrou hru nikdy neudělá.
MalcolmReynolds: Máš pravdu
Protože se mi zdálo, že mnou uvedená věta dává větší smysl, tak jsem to ani nezkontroloval. Leč paměť mě zklamala a ty máš pravdu. Opravovat to ale nebudu, nevím, jestli to v takovém případě nemusí projít znovu schvalováním. A navíc by tvůj post pak pozbýval smyslu.
Descent Výprava do temnot
Akt. cena: 700 Kč
Končí za: 5 hodin
