Autor: Lukasino | 30.10.2022 | 16
Při hodnocení her většinou nedovedu říct, že by byla hra absolutně bezchybná. To koneckonců nesplňuje žádná hra, stejně tak Duna: Impérium. Ta si však narozdíl od jiných deskovek ode mne vysloužila zcela zasloužených 5 hvězd. V této recenzi bych rád shrnul, proč si to myslím.
Duna: Impérium vypráví příběh z profláklého světa Franka Herberta o písečné planetě Arrkais. Pokud jste nečetli knihy a za poslední rok nebyli slepí a hluší, zřejmě se k vám toto univerzum dostalo prostřednictvím velkolepého filmu. Z toho důvodu soudím, že je poněkud zbytečné zacházet do detailů a podrobně celý svět Duny představovat. Ve hře se ujmete jednoho ze zástupců velkorodů takzvaného Landsraadu a vrhnete se do lítého boje o pouštní planetu Arrakis, respektive nejcennější komoditu Vesmíru, kterou lze nalézt pouze na jejím povrchu – koření.
Kdo o tuhle záležitost už někdy zavadil, možná zaslechl, že představuje spojení dvou dnes již tradičních herních mechanik, tedy „worker placementu" a „deck buildingu". A je to přesně tak. Ve hře budujete balíček karet, které vám umožňují vysílat své agenty na různá místa na herním plánu. Každé takové vyslání je podmíněno možnostmi konkrétní karty a cílové pole vám přinese unikátní bonus. Karta vám však nabízí možnost šetřit si ji na konec kola a později spustit její alternativní efekt. Volba mezi těmito dvěma efekty je při plánování strategie zcela zásadní.
Jak už je u každého dobrého deck buildingu zvykem, snažíte se v průběhu hry balíček ředit od slabších karet a naopak posilovat o silnější, které vám spolu s bonusem dané lokality umožní spustit i další bonusy uvedené na kartě.
Ve hře je také velice významný konflikt, který by se však narozdíl od area control her dal přirovnat k investování. Je totiž pouze na vás, v jaký okamžik se do konfliktu zapojíte a kolik vojenské síly do konkrétního střetnutí vyšlete. Pokud zvítězíte, získáte hodnotnou odměnu. Pokud vás však soupeři investovanou silou překonají, zůstane vám menší kořist. Na vás je proto, abyste své soupeře dobře odhadli a posoudili, zda se s armádou, která se šikuje v jeho pevnosti, za pár okamžiků vrhne do boje.
1. Spojení dvou hlavních mechanik
Petr Čáslava řekl, že tato hra je jako párek s hořčicí. Samotný párek či hořčice nikdy nechutnají tak dobře, jako na jednom talíři. A to je přesně to, o čem tato hra je. Zastarale působícímu worker placementu dodává deckbuilding velkou šťávu.
2. Budování balíčku a znovuhratelnost
Duna je kromě párku s hořčicí i takové pomyslné pivo. Kopnete do sebe jedno a hned máte chuť na další. Příjemnou hořkost hře dodává právě deckbuilding. Jakmile dohrajete jednu partii, už přemýšlíte, jakými kartami obohatíte svůj příští balíček, jak jejich efekty vzájemně provážete a překvapíte své soupeře. Velmi zábavné je pak dilema, zda v daném kole využijete spíše horní, nebo naopak spodní efekt karty.
3. Odhadování soupeře
Hra je extrémně napínavá. Po celou dobu si budete s kamarády kolem stolu hledět do očí a snažit se odhadnout, jakou akci provedou v příštích vteřinách. Hra navíc příjemně graduje a tak v posledních kolech cítíte, že jde skutečně o všechno. Tento dojem nemám pouze ve fázi konfliktu, ale i u všech ostatních, kterými při hře procházíte – sebere mi soupeř z veřejné nabídky kartu, na kterou si myslím už dvě kola? Obsadí pole, na které potřebuju v příštím tahu vyslat agenta? Mohu vám zaručit, že takové pocity budete mít při hře neustále.
4. Esenciální rozšíření
Troufnu si tvrdit, že první rozšíření, které v českém jazyce ke hře vyšlo, je zcela nezbytné. Hra je objektivně lepší a dotahuje menší defekty, kterými dle mého trpí původní hra. Na rozšíření oceňuju jak planetu Iks, na které můžete nakoupit unikátní technologie, tak mezihvězdný obchod i bitevní lodě. Hezkým oživením hry jsou i karty umožňující odhodit jinou kartu a využít okamžitě její alternativní efekt, který je obyčejně možný spustit až na konci tahu.
5. Rozumná herní doba a složitost
Ve třech hráčích netrvá hra déle než 2 hodiny. Ve dvou se v pohodě dostanete na herní dobu okolo hodiny a půl, zkušení hráči i méně. Hra navíc přes svou komplexnost není extrémně složitá a složitostí bych ji přirovnal například ke hře Na křídlech. Nováčkům mohou sice dělat problémy některá menší pravidla, ale ta spolehlivě vysvětlí přehled polí, který hra obsahuje, pomocná lamakarta nebo strategické tipy. Do hry tak snadno naskočí i relativní nehráč.
6. Zábava i v sólu či dvou hráčích
Hru nelze hrát v menším počtu hráčů, než třech. Pokud tedy u stolu sedíte dva, třetím hráčem se stane rod Hagal, který je řízen speciálními kartami. Zatímco ve dvou hráčích funguje pouze jako škůdce, při hře jednoho hráče vám pořádně zatopí hned dva soupeři, kteří vás budou obírat o cenné suroviny a oproti variantě dvou hráčů i sbírat vítězné body. Přestože ve více hráčích je hra vždy lepší, rozhodně se u ní nebudete nudit ani ve dvou nebo dokonce samotní.
7. Rychlý setup
Narozdíl od řady jiných her není krabice zbytečně přeplněná materiálem, který byste skládali na stůl půl hodiny. Setup je poměrně krátký a rychle i rozehrajete druhou partii. Pokud však jako já sedíte u Duny často, vhod určitě přijde nějaký insert.
8. Nepotřebujete znát téma
Výhodou hry je i skutečnost, že si ji užije hráč, který o Duně nikdy neslyšel. Nejenže si o jednotlivých frakcích může stručně přečíst v pravidlech, ale hra nijak případné „neznalce“ neomezuje.
Asi tušíte, že hře nemám příliš co vytknout. Říká se ale, že nic není neomylné a ani Duna: Impérium není výjimkou. Co bych tedy na hře změnil?
1. Vizuál hry
Hra není s výjimkou karet příliš pohledná a po vizuální stránce připomíná hezčí euro. Vojenskou sílu představují obyčejné barevné kostičky, stejně tak žetony vašeho vlivu u jednotlivých frakcí nebo křeslo v galaktické radě. Je mi jasné, že se tato skutečnost podepisuje na relativně snesitelné ceně hry. Měl bych také zmínit, že ačkoli hra není vrcholem umění, je zato výborně přehledná a snadno se v ní orientuje. Na to, jak je hra dobrá, bych za ni však klidně dal o tisíc korun víc. Dokoupit si však můžete i „luxusní edici“, která tento „nedostatek“ napravuje. Toto vylepšení však není zrovna laciné.
2. Náročnost sólo módu
Při hře v jednom hráči narazíte na poměrně vysokou obtížnost, a to již na nejnižší úrovni. Autoři vám přitom nabídnou hned čtyři úrovně náročnosti. Možná jsem lama, ale po zhruba 30 hrách soudím, že při hře na třetí a vyšší náročnost prakticky nemáte šanci na vítězství.
3. Přehlednost karet „ve hře"
Mírně chaotické může hráčům připadat, kde všude máte při partii karty. Ty se totiž v Duně nacházejí hned va čtyřech různých místech – v dobíracím balíčku, odhazovacím, v ruce a takzvaně „ve hře". Zatímco dobírací a odhazovací balíček má po obvodu karty vůdce naváděcí nápisy kam obě hromádky karet položit, karty „ve hře", které tvoří dvě hromádky – tedy karty zahrané ve fázi agentů a fázi odhalení, již žádné pomocné nápisy nemají. Nového hráče tak zcela logicky může svádět zahrané karty automaticky odkládat do odhazovacího balíčku. Kde se karty ve hře ocitají má však na hru zcela zásadní dopad. Pokud navíc hrajete u menšího stolu, může být problém mít karty přehledně rozdělené a všechny hromádky se vám tak snadno pomíchají.
Duna: Impérium je geniální hra a to myslím zcela vážně. Užijete si při ní obrovské napětí, emoce a budete se těšit, až se vám znovu dostane na stůl. Pokud si libujete v komplexních strategiích, ve kterých toho máte na výběr přehršle, Duna by vám určitě neměla uniknout. Své ženě posílám polibek za to, že mi ji letos nadělila k narozeninám.
Asi tomu budu muset dát ještě šanci, hrál jsem jednou a nenadchlo mě to. Nebylo to špatné, ale rozhodně nic, na co bych vzpomínal. Možná to rozšířko to vážně vylepšuje hodně.
Duna je po Pax Pamiru má nejoblíbenější hra!!! Je naprosto dokonale vyvážená, zábavná, napínavá, znovuhratelná…. vše naprostý top :)
@Maxianimal Já měl ze hry dobrý pocit už po prvním zahrání, ale to klíčové objevil až po několika hrách. Rozšíření odstraňuje relativní zbytečnost CHOAM v základu a značně zlepšuje.
Mám za sebou určitě 30 her, spíš víc, a vždycky se těším na další. Rozšíření je podle mého perfektní a jak bylo řečeno, zásadní. Je to pecka :).
Výstižná recenze, mohu se pod ni jen podepsat. Musím se také přiznat, že na první zahrání mě DUNA vůbec nenadchla. Chce to pár her, než se ukážou všechny možné kombinace karet, postav a strategii.. Teď ale s naší herní skupinou hrajeme převážně.
Ještě bych dodal, že hra má povedené zpracování na TTS, kde se dá lehce sehnat dost anglicky mluvících spoluhráčů.
Osobne suhlasim s takmer vsetkym napisanym az na dve body:
@monkeyml Souhlasím, měl jsem doplnit. Hra sice možná není vrchol umění, ale zato je skvěle přehledná. Doplním do recenze. Vizuál však není žádná velká výtka a mnohem raději jsem, když se na herním plánu dovedu jasně orientovat.
Obtížnost je sice vysoká, na druhou stranu nutí hráče sedat si ke hře znovu a znovu a zkoušet nemožné. Ze zhruba 30 her se mi podařilo úroveň veterán vyhrát jednou, momentálně hraju na začátečníka a také to není legrace. Ale jak říkám, možná jsem jen špatný hráč :D
A já mám furt jen základ a přijde mi dobrý - hraju zejména v sólu (druhá zvolená obtížnost bohatě stačí, to je fakt). Rozšíření možná pořídím, respektive dostanu k Vánocům, ale zdálo se mi, že už moc mění původní flow hry a nebude takový boj o důležitá pole na plánu, což je škoda. Jo hraju to jako jedinou hru ve sbírce s house rule na obnovování nabídky karet v imperiální řadě. To vidím jako velký minus, že se na to vykvákli.
- - -
píšu o (nejen) sólohraní deskovek: www.instagram.com/solo_boardgaming
@Jonash Určitě si nemyslím, že by rozšíření ohýbalo původní směr hry. Naopak si myslím, že značně zvyšuje důvod, proč chodit na zelená pole a především CHOAM. Zatímco v základní hře to byly políčka na pouhou směnu soláry/koření, teď na nich dostaneš mnohem víc a můžeš na těchto polích založit z velké části svou strategii.
Bitevní lodě mi smysl dávají také. Ano jsou drahé, ale jejich nezničitelnost prostě v boji využívat chceš.
A nakonec technologie – dají ti unikátní schopnost, kterou můžeš dobře provázat s dalšími tahy. Vyděláváš snadno soláry? Zainvestuj do vlajkové lodi. Stojí sice 8 koření, ale umožní ti co kolo vysílat do střetu prakticky “zdarma” co kolo obrovskou sílu.
Iks rozhodně doporučuju, podle mě je pro základ esenciální a hra je prostě lepší.
Zbodni salát
Akt. cena: 350 Kč
Končí za: 4 dny
