Pobijte své soupeře v deskové hře Čarostíny!

Autor: Trigron | 1.12.2023 | 0

Bylo nebylo, v jednom prazvláštním a tmavém světě, kde žijí roztomilá, druhově nezařaditelná zvířátka, se schylovalo k velké mele, při které poteče krev a budou lítat vnitřnosti. Slyšeli jste správně. Čarostíny jsou opravdu brutální hrou, která, ač oplývá roztomilým vizuálem, rozhodně není určena dětem.

Základní informace o hře

Čarostíny jsou hra od vydavatelství Unstable Games. V české lokalizaci nám ji přináší společnost Blackfire. Hra je určena dvěma až čtyřem hráčům od 12 let a jedna partie by měla trvat něco mezi 30 a 60 minutami. Někoho by možná mohlo šokovat, že tato hra s roztomilou grafikou je doporučena až od 12 let, nicméně nenechte se zmást – jedná se o tvrdě eliminační hru, kde se vám může snadno stát, že budete vyřazeni po pěti minutách hry a zbytek partie budete trávit pozorováním ostatních hráčů. A to by asi děti mladší 12 let těžce rozdýchávaly. Ačkoliv hru je možno hrát i ve dvou, nejvíce pochopitelně vynikne v plném počtu, ve kterém se jedná o nemilosrdnou rubačku, kdy dostáváte na zadek ze všech stran.

Tematicky je hra zasazena do blíže neurčeného fantasy světa, kde se snoubí temnota, tajemno a magie. Chopíte se role jedné ze čtyř postav, budete spravovat její zdroje a postupně ji vybavíte kouzly, prostřednictvím kterých se pokusíte eliminovat všechny ostatní hráče.

Komponenty hry

Po prvním otevření krabice Čarostínů na vás vybafne insert, který dobře plní svou úlohu a má jasně definované přihrádky pro hráčské desky, figurky, žetony, kostky, mapové díly a karty. Celkem je zde 76 karet ve velikosti 63,5 × 88 mm, měli byste je tudíž pohodlně obalit do obalů Diamond Green: Standard. Když jsem prohlásil, že insert dobře plní svou funkci, tak při pohledu do něj musím trochu ono tvrzení přehodnotit. Funkci dobře plní, ale jakmile obalíte karty, s největší pravděpodobností se vám do přihrádky nevejdou (na výšku).

Co se týče produkční stránky… hra je určitě povedená. Mapové dílky jsou z kvalitního kartonu, navíc jsou graficky povedené. Karty mají slušnou gramáž, ale jejich ilustrace už tak skvělé nejsou. Dřevěné figurky zvířátek nejsou ničím zajímavé, ale viděl jsem i verzi, kde byly figurky polepené a vizuálu hry to velmi prospělo. K této vylepšené verzi hry se však ve standardním retailu nedostanete. Celkové vyznění vzhledu hry se však rozhodně dá hodnotit jako povedené. A to i u standardní verze. 

Je tu však jedno velké ALE: proč proboha vydavatel hry nepřistoupil na použití nějaké srozumitelné ikonografie? Například mapové dílky – každý díl mapy má unikátní vlastnost. Místo aby tato unikátní vlastnost byla naznačena přímo na mapovém díle, nebo přinejhorším alespoň na přehledové kartě, která je sice oboustranná, avšak obě strany jsou stejné (a mají na sobě přehled akcí), je ke hře přibalen menší sešítek s popisem efektů jednotlivých mapových dílů. Má gramáž toaletního papíru, rozměr nespecifikovatelný a samozřejmě je tu jen jeden. Takže si ho hráči musí podávat mezi sebou jako tydýti. Vlastnosti mapových dílů sice přejdou rychle do krve, ale… proč? Vydavatelství Unstable Games má obecně problém s používáním ikonografie ve svých hrách. Což je trochu škoda.

Dalším, víceméně nedůležitým, nicméně zajímavým, detailem je volba, kterou učinil Blackfire při překladu hry. Tentokrát tu překlepy sice nejsou, ale v původních anglických pravidlech a na komponentech se často vyskytovaly dvě zkratky. HP (Hit Points) a DMG (Damage). Blackfire zvolil poměrně neotřelou českou variantu Ž (Životy) a ZRA (Zranění). Vlastně nechápu, proč prostě nepoužili celá slova. Ale vlastně to ničemu moc nevadí.

Jak se hra hraje?

Hra se hraje předem neurčený počet kol. Hráči se postupně střídají na tahu do chvíle, kdy zůstane naživu pouze poslední z nich.

Ve svém kole hráč nejprve získá případné bonusy z mapového dílku, na kterém stojí jeho postava. Následuje hod pěti kostkami, které mu přinesou zdroje pro dané kolo.

Dále má hráč k dispozici čtyři akční body, které mu umožňují provádět následující akce (každá z nich stojí jeden akční bod):

• Cestovat – posun figurky o jedno pole.
• Vzít si kouzlo – k většině mapových dílků bude přiřazeno jedno kouzlo, které si hráči po uhrazení určitých zdrojů mohou vzít a zařadit si jej do své knihy kouzel. K danému mapovému dílku je následně doplněno kouzlo nové.
• Obnovit nabízenou kartu – tato akce umožňuje hráči nahradit kouzlo přiřazené k mapovému dílku, kde právě stojí, kouzlem novým.
• Seslat kouzlo – hráč sešle některé z kouzel, které jsou zařazeny do jeho knihy kouzel. Každé kouzlo lze seslat jen jednou za tah.
• Přehodit kostky – hráč může přehodit libovolný počet kostek zdrojů (s výjimkou těch, které ukazují prokletý krystal).
• Chránit se – hráč může odhodit jednu kostku zdrojů, na které hodil prokletý krystal. Neodhozené prokleté krystaly ho totiž na konci tahu zraňují.

Tímto způsobem se hra hraje až do chvíle, kdy některý z hráčů eliminuje svého posledního soupeře. Poté se stává jediným a nepopiratelným vítězem.

Mapa se skládá z mapových dílů. Každý z nich, jak již víme, má svou speciální schopnost. Trochu to přispívá dynamice hry, protože se občas chcete posunout na jiný díl v závislosti na tom, co zrovna potřebujete.

Karet je zde několik druhů. První z nich jsou obyčejná kouzla, která se dělí na útočná a přeměňovací. Dále jsou zde karty zdrojů. U těch nenajdeme nic nečekaného a zábavného. A asi nejzajímavější kategorií karet jsou tzv. protikouzla, která můžete získat pouze na jednom mapovém dílu a fungují jako reakční, resp. obranná kouzla. S těmi může být sranda, protože vám umožňují blokovat zranění, a naopak zraňovat ty, kteří napadli vás. Posledním typem karet jsou společníci. V závislosti na hodu kostkou můžete totiž sbírat tzv. úlomky stínů a pokud jich nastřádáte určité množství, přemění se vaše postava do tzv. stínové formy. Ta disponuje jednou unikátní schopností a zároveň ihned po přeměně do mocnější formy získáte jednoho společníka, který s vámi bude až do konce partie.

Dojmy ze hry

Teď to začíná být složitější. Od této hry jsem neměl vlastně žádná velká očekávání. A současný dojem je, že bohužel oprávněně. Jedná se o hru, kterou podle mého názoru autor zamýšlel jako rychlou taktickou melu, jako takový předkrm před větší a komplexnější hrou. Z mé zkušenosti se ovšem jedná o hru, která se s dumavými hráči může poměrně dost natáhnout. Prodlevy mezi hráči mohou být na tento typ hry až neúměrně dlouhé.

Dalším problémem je způsob využití kostek jako zdrojů. Nemáte vlastně příliš možností, jak ovlivnit, co vám kostky nadělí. Můžete si sice kostky libovolně přehazovat a odstraňovat prokleté krystaly, nicméně nejedná se o zábavnou a uspokojivou součást hry. Pokud vám to navíc nepadá a protihráčům ano, tak pouze pálíte akce na přehozy. Ale ono to vlastně nevadí, protože zbylé akce nejsou o mnoho zajímavější.

Čarostíny navíc příliš nefungují ani jako taktická rubačka, protože i kdybyste chtěli před protihráči ustoupit a vrátit svoji příšerku do bojeschopného stavu, než se opět vydáte do řeže, tak nemůžete. Mapa zkrátka není dost velká a útočná kouzla jsou navíc koncipovaná tak, aby obsáhla minimálně polovinu mapy, když ne celou. U hry navíc vnímám i potenciální problém v ustálených herních skupinách. Pokud již před hrou vás ostatní hráči považují za hrozbu, mohou vás poměrně snadno eliminovat již na začátku hry. A ani sebelepší hráč se nijak neubrání přesile dvou a více protihráčů. U této hry to zkrátka nejde, není zde žádný velký prostor pro vychytralou hru.

Postavy jsou sice všechny roztomilé, ale u stolu panoval všeobecný dojem, že některé z nich jsou trochu silnější než jiné.

Suma sumárum, pro mě osobně jsou Čarostíny nezajímavá hra, kterou rozhodně ve sbírce nepotřebuji. Nicméně nejsem cílová skupina a neužíval jsem si třeba ani Vládce Tokia, kterého bych se nebál označit za předchůdce Čarostínů. Slabší gameplay se bohužel nepodařilo vynahradit krásnou vizuální stránkou a na hře je bohužel nejzajímavější to, v jakém kontrastu je roztomilý vzhled hry a nemilosrdnost herního prožitku. Pokud si však užíváte hry ve stylu Vládce Tokia, kostkového Bangu, případně třeba Dice Throne, pak si možná užijete i Čarostíny.

Nevýhody

• vlastnosti mapových dílů popsány v bizarní brožurce, místo aby byla použita nějaká forma ikon přímo na mapových dílech, které jsou poměrně velké a ikony by se tak na ně bez potíží vměstnaly
• relativně velké prostoje na tento typ hry
• kostky jako zdroje, ale bez funkčního mechanismu ovlivňování náhody
• možnost eliminovat hráče velice záhy po začátku hry, zejména pokud se na něj dohodne několik protihráčů
• hra vlastně neumožňuje hrát chytře a takticky
• postavy nejsou vybalancované
• pravidla nejsou příliš dobře psaná a při hře pak vyvstávají nejasnosti

Výhody

• pěkná grafická stránka
• nezabere mnoho místa na stole

Sdílet s přáteli: