Městečko Avalon

Autor: dirtyfighting | 28.7.2024 | 7

Výprava je novou sociálně-dedukční hrou od designera Dona Eskridge a vychází z jeho dřívější hry The Resistance, nebo přesněji z její varianty s artušovskou tématikou The Resistance: Avalon. The Resistance je dnes už klasikou z roku 2009, ale ne každý ji bude znát, tak se krátce podíváme na herní principy. 

Výprava staví na stejných základech: 4–10 hráčů je náhodně a tajně rozděleno do dvou týmů – na Artušovy věrné služebníky (dobro) a na Mordredovy zrádné pohůnky (zlo). Zároveň s příslušností k nějaké straně je vám udělena nějaká specifická role s vlastní schopností, a tak jako zlí můžete hrát třeba za vílu Morganu nebo Slepou lovkyni, zatímco za dobré budete knězem nebo třeba vévodou.  

Hra trvá 4–5 kol, přičemž během každého z nich vůdce výpravy určí, kteří hráči se na danou výpravu vydají. „Dobří“ členové výpravy musí vždy doprostřed stolu skrytě dát kartu ÚSPĚCH, zatímco zrádci se mohou rozhodnout, zda zahrají ÚSPĚCH nebo NEÚSPĚCH. Vyložené karty se poté zamíchají, odhalí, a pokud je mezi nimi alespoň jedna karta NEÚSPĚCHU, výprava selhala a zrádci jsou o krok blíže výhře. V opačném případě byla výprava úspěšná. Hra končí ve chvíli, kdy 3 výpravy z 5 uspějí nebo naopak selžou. 

Rozehraná hra
Tři červené žetony! Ajaj, vypadá to, že Víla Morgana Artušovce převezla.

 

Artušovi služebníci se tedy vlastně snaží přijít na to, kteří ze spoluhráčů jsou proti nim a ideálně je poté na výpravy nebrat. Mordredovi přisluhovači pak musí výpravy sabotovat chytře, aby podezření ideálně padlo na někoho jiného. Vůdcem výpravy smíte být za každou hru pouze jednou, ale pokud jím jste, pak máte obrovskou moc. Jednak máte k dispozici žeton magie, kterým někomu můžete nařídit, aby zahrál ÚSPĚCH. Druhak vybíráte členy výpravy a na rozdíl od The Resistance rozhodujete autokraticky pouze vy, zatímco v původní hře ještě musela družina být odsouhlasena ostatními hráči. A taky určujete vůdce příští výpravy a rozdělujete talismany umožňující zjistit loajalitu nějakého spoluhráče. 

Základní princip hry je dost jednoduchý, komplexnost pak přidává přítomnost nebo absence jednotlivých postav a rolí, které mohou hru i radikálně změnit. Za někoho můžete od začátku hry znát identitu jiného hráče, za jinou postavu musíte o své loajalitě vždy lhát a za další můžete ignorovat žeton magie. Navíc postav je ve hře opravdu dost, i když ne všechny se hodí pro jakýkoliv počet hráčů.

Karty postav
Složitější postavy raději v prvních hrách nechte bokem. (Že, Slepá lovkyně?)

 

Jak se nám hrálo

Tak předně chci ocenit téma a design. Téma artušovské Anglie a družiníků vydávajících se na heroické výpravy je mi osobně blízké, i když samozřejmě k této hře dost pasují i jiná tematická zasazení (jak dokládají různé print-and-play tématické obměny původní hry). Design je za mne naprosto úchvatný – od zvolené palety barev, která je konzistentní napříč všemi komponentami, po ilustrace postav zdařile kombinující realističnost a karikaturu. Myslím si, že krabička se hrou v poličce zaujme, i když je malá. Kvalita komponent je standardní. 

Z herního hlediska jde o skvělý počin – mechanické aspekty hry jsou dostatečně dobře vymyšlené a vybroušené na to, aby vám poskytly dobrou platformu pro konspirace, přesvědčování, lži a přetvářku. Hra je zajímavá i při menším počtu hráčů, díky absenci fáze schvalování družiny dalšími hráči není zdlouhavá a je dostatečně komplexní na to, abyste se při snaze určit, kdo je kdo, dostatečně zapotili. Když jste vůdcem, tak opravdu cítíte, jak na vašich rozhodnutích záleží – můžete významně přispět k odhalení Mordredových pohůnků nebo naopak zmatení Artušových rytířů. V případě tří neúspěšných výprav hra nekončí antiklimatickým „Aha, tak jsme prohráli“, ale strana dobra může ještě výsledek zvrátit ve fázi Poslední naděje tím, že správně identifikují zrádce, což nutí zlou stranu hrát opatrně a blafovat do poslední chvíle. Za mne jde o extrémně napínavý moment, protože všichni hráči ve stejný moment musí ukázat na 2 spoluhráče, které považují za zrádce. Skuteční zrádci pak dají ruce dolů a pokud „dobří“ hráči ukazují jen na ty „zlé“, pak vyhráli. Ale stačí, aby byť i jen jediný Artušovec ukazoval špatně a poslední naděje zhasne. A daný hráč dostane sadu… „JÁ JSEM TI TO ŘÍKAL CELOU DOBU, VOLE!“

Všechny možné žetony
Žetony zvyšují přehlednost hry – štíty označují, kdo jde na výpravu, koruna, kdo je vůdce, a zbraně zase hráče, kteří už vůdcem byli a znovu jím být už nesmí. Žetony postav zase připomínají, jaké role jsou v dané hře přítomny.

 

Do toho krásně zapadá Slepá lovkyně na straně zla, která hraje šachy, zatímco ostatní hrají dámu. Jejím úkolem je nejen rozpoznat, kdo je dobrý a kdo zlý, ale taky u dobrých hráčů přesně určit roli, kterou hrají. Když se jí to povede, pak vůbec fáze Poslední naděje nenastane a dobro přijde o šanci situaci zachránit. A tak hru různé role krásně komplikují…

Co hře ubližuje, jsou opravdu dost chaoticky napsaná pravidla – úvodní pravidla, která potřebujete pro pochopení základních principů hry, jsou ještě relativně přehledná. Ale když se snažíte zjistit, jaké role byste měli pro daný počet hráčů použít, tak vůbec není jasné, kterou tabulkou se řídit. Zároveň před zahájením hry probíhá přípravná fáze, během které dochází k odhalení tajných informací. Takové to klasické palermovské:

„Všichni hráči zavřou oči.“
„Všichni zlí hráči otevřou oči.“
„Všichni zlí hráči zavřou oči.“

V základu snadné. Jenže jak do hry přibývají postavy, které tuto úvodní formulku nějak mění, tak to je složitější. A dohledat, co je třeba říct a v jakém pořadí, je dost bolestivý proces. Mimo samotná pravidla pak stojí papírová kartička s doporučenými „alternativními“ pravidly. Až detektivní prací na internetu zjistíte, že „alternativní“ pravidla jsou vlastně původní variantou hry, jak ji zamýšlel designer, zatímco „běžná pravidla“ jsou něčím, co zplichtil zahraniční vydavatel. A „alternativní“ pravidla jsou vlastně pro většinu hráčů ta preferovaná! 

Herní desky
Různé herní desky pro různé počty hráčů a navíc pro běžná a alternativní pravidla.

 

Jen pro úplnost zmíním, že i přes solidní mechanické zakotvení a herní principy jde stále primárně o sociální párty hru, takže zážitek bude samozřejmě záležet na herní skupině a na tom, jak moc jste ochotni se do hry ponořit. Pokud bez diskuze, přesvědčování a komunikace proletíte všemi pěti výpravami, budete ochuzeni o podstatnou část toho, co hra nabízí. Při našem testování ve dvou různých skupinách bylo extrémně patrné, jak se názor na hru může lišit. V jedné skupině jsme od té doby neustále dotazováni, zda Výpravu přineseme. V té druhé se bez většího vzruchu přešlo zpátky k eurovkám. 

 

Shrnutí

Výprava je výborným zástupcem žánru sociálně-dedukčních her, navíc v líbivém kabátku. Nabízí známou a vypilovanou hratelnost už od nízkého počtu 5 hráčů, je dlouhá tak akorát a poskytne vám dostatek prostoru pro vlastní kreativitu. Jen se ujistěte, že ji vezmete do herní skupiny, která ocení sociální aspekt hry, protože bez něj hra ztrácí spoustu svého kouzla. Za naši herní skupinu vřele doporučuji.

  • povedená párty hra, navíc na poměry žánru nečekaně pevně opřená o solidní hratelnost
  • skutečně hratelné od 4 hráčů, nejde jen o nadsázku na krabici
  • svižné (15 minut), ale napínavé
  • výborný předkrm při čekání na Blood on the Clock Tower
  • ach, ty ilustrace!
  • žeton magie je chytrá mechanika, která hodně napoví nebo zmate
  • i přesto, že hra není zcela závislá na ochotě hráčů se socializovat, je s ochotnými hráčí násobně lepší 
  • emoce dokáží být docela bouřlivé!
  • vícero herních režimů, ve kterých je dost obtížné se vyznat
  • škoda, že za mnoho postav si při menším počtu hráčů nezahrajete

 

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Vybíráme z Bazaru

Prodám Brass: Birmingham (s insertem Folded Space)
Prodám Brass: Birmingham (s insertem Folded Space)
Akt. cena: 1100 Kč
Končí za: 1 den

Velké herní akce

Kalendář všech akcí >>

Offcanvas