Autor: Caranthir | 9.2.2025 | 5
... a málokdy teď hrávám,
sotva na stůl zvládám něco dát.
Teď mi tu však víří,
to čarokrásný Listí…
Cejtím, to by mohlo za to stát…
ó o ó… hm hm hmmm
Milí přátelé deskových her, opět vás vítám u další recenze! Ty řeči o štědrosti správců recenzního programu už počtvrté opakovat nebudu, nicméně opětovně jim tímto děkuji, že byli tak hodní a přidělili mi na recenzi další titul. Recenzovat Listí jsem si totiž velmi přál a po dlouhém čekání a velice mírném, avšak vytrvalém dotazování jsem tento kousek skutečně k recenzi obdržel.
Listí je hra, která vás na první pohled upoutá krabicí, a pokud někdo říká, že ne, pravděpodobně lže. Takové krásné podzimní barvy aby člověk pohledal, dokázal bych to snad srovnat jen s proslulou Indian Summer, a i zde to je o parník jinde.
Za touto hrou stojí designér Tim Eisner, jenž je podepsán či spolupodepsán nad tituly jako Les bratří Grimmů, Válka v Říši divů nebo Tidal Blades. Ilustracemi ji doprovodila Angela Rizza.
To je asi tak vše, co je fajn říci na úvod. A nyní přichází zásadní chvíle, kdy dobrovolně a při plném vědomí činím následující rozhodnutí: Tuhle recenzi nebudu rozdělovat na své klasické „What’s in the box?, „Jak se to hraje“ a „Jaké to je?“ oddíly. To už totiž udělali naprosto skvělým způsobem Erzebeth a Desk0táta ve své recenzi, resp. popisu hry. Cokoli bych sem vypisoval, zoufale bych se opakoval, což mi přijde i vzhledem k jejich dílu neuctivé. Takže… nádech, výdech… spoiler alert… Listí prostě CHCETE. A já vám nyní povím v několika bodech, proč.
Ta krabice je skutečně jen začátek. Uvnitř najdete (a vyloupáte) eponymické velké žetony listů z přijatelně tvrdého kartonu, v nádherných barvách podzimu: zelené, žluté, červené a hnědé. Listy jsou maximálně propracované a jejich tvary i barvy mají jedinečný herní význam související s tím, jak se hra hraje. Pozadu nezůstávají ani ilustrace zvířat, které se během hry snažíte zazimovat. Celá rozehraná hra pak na hracím stole vytváří nádhernou barevnou mozaiku, která zejména v sychravých podzimně-zimních měsících dokáže zahřát na srdci.
Bez jakéhokoli přehánění musím říci, že na mne zapůsobilo, jak lze uchopit poměrně jednoduchý koncept a stvořit z něj takto fungující hru. V Listí kombinujete hned několik mechanik: Klíčovým úkonem je přikládání listů k již ležícím. Můžete si ovšem brát jen takové listy, k nimž máte v ruce odpovídající karty listů (je tedy nutno přemýšlet o určitém managementu ruky). Přiložením listů aktivujete efekty na listech, kterých se právě přiložený list dotkl – ale pozor! Pouze pokud se listy dotkly svými zvýrazněnými konci – což je vždy řapík a různý počet hrotů. Jinan dvoulaločný má na listu hroty pouze dva, liliovník čtyři, zatímco takový javor stříbrný či ambroň dokonce až šest. Akcí, které takto můžete spustit, je několik: dobrat si karty listí, ať máte více možnosti; popolézt na stromě s veverkou a pobrat nějaké bonusy; vzít si kartu zvířete, které pak můžete (a chcete) zazimovat, nechat vyrůst houbu nebo získat žeton slunce – který zároveň získáváte, pokud někdo přiloží list k listu, kde už vy houbu máte. Žetony slunce pak slouží jako měna k získání vítězných bodů (žaludů) a také prostředek k posouvání hry blíže konci.
Tento bod se vlastně váže k předchozímu, ale budu-li parafrázovat Krytona z Červeného trpaslíka, díl Hololoď: teoreticky jde o jeden klad, ale považoval jsem jej za tak významný, že jsem jej uvedl hned dvakrát. Velmi hezkým a nenásilným způsobem zde kombinujete několik herních mechanik – hand management, draftování karet zvířat a sbírání sad, tile placement (umísťování dílků), board development (pěstování a povyšování hub), management zdrojů (sluníčka), plánování (položení listů – přiložím sem tento členitý list, abych aktivoval co nejvíce akcí, nebo naopak vezmu list jinanu a efektivně tenhle kraj herního pole uzavřu a zablokuji pro ostatní?), dále časování (vezmu si více bodů teď, ale zazimuji méně zvířat, anebo naopak?). A ono to krásně funguje dohromady.
Listí mne po otevření naprosto fascinovalo svým papírovým krabičkovým insertem. S výjimkou malých krabiček na houby a sluníčka, které se jen musely „odplacatit“, aby se všech pět dalo vložit vedle sebe do již připravené větší krabičky, máte v krabici připraveno vše na uložení vyloupaných žetonů, karet, i listů. Pouze tenké „lamadestičky“ hráčů, deska pro zvířata a strom zůstanou položeny na nich. Naprosto výborné řešení, víc takových. Zde se sluší pochválit i pravidla, jsou napsaná hezky a srozumitelně.
Využívání papírových transportních obalů či přebalů na karty, lepíky místo igelitové fólie a podobné věci dokážou být poněkud kontroverznější, když na to přijde, což je zřejmé i z diskusí na tomto serveru. U Listí, které ale přírodně od počátku působí, vás to vlastně ani nepřekvapí. Insert je také z papíru.
V popisu ke hře se oficiálně uvádí, že se zhošťujete role lesního ducha, který s pomocí větříku s listím různě pofukuje a pohazuje, aby se uspořádalo co nejlépe. A ono to fakt dává smysl, vy se tak opravdu cítíte. V poslední době jsem i zde v RP recenzoval tituly, které měly hezký nápad, dokonce i kvalitní a osobité ilustrace, ale to ponoření do tématu tam prostě chybělo (zejména pokud se jednalo sice hezky se tvářící, ale v jádru vlastně striktně abstraktní věci). Listí představuje prakticky dokonalou kombinaci použitých mechanik, jejich herní úlohy, a pokud si půjčím anglické termíny – flavoru a feelingu.
Osobně mám ohromně rád, když hry s přírodní tematikou mají v pravidlech i něco navíc, ideálně zajímavosti o tom, čeho se hra týká. V Listí najdete krátké odstavečky ke všem zvířatům, všem stromům, ze kterých pochází listí, i všem čtyřem houbám symbolizujícím barvy jednotlivých hráčů.
Díky insertu rychle připravíte, díky mechanismům rychle odehrajete – jako „timer“ slouží jednak hromádky listů (dojdou-li dvě, hra končí), a pak také sběr sluníček a jejich utrácení za body.
Listí je klasickou „easy to learn, difficult to master“ hrou. Herní koncept pochopíte snadno a troufám si říci, že jej snadno vysvětlíte i dětem. Najít ale tu optimální kombinaci a maximalizovat zisky, to už může být žalud; tedy chci říci oříšek. Bodujete tu zimování zvířat, vyrostlé houby, pozici veverky na stromě, získáváte body průběžně i na konci. Vybere si každý. Zároveň díky skládání společné mozaiky listů máte pocit, že jste do hry neustále zapojeni, ne že by si každý „šušnil“ to svoje. To je pro mne další plusový bod – zapojení hráčů do hry, zejména pokud hrajete s dětmi.
„Dobrá tedy,“ zeptáte se mne zřejmě nyní. „Oslavných ód už bylo dost - je tedy něco, co by se dalo Listí vytknout?“
Setkal jsem se popravdě snad jen s názorem, že se vám to může rychle ohrát. Ale i na to má pro vás Listí odpověď. Tou je Medvědí období, rozšíření v malé krabičce, ale našlapané obsahem. Máte tu hned tři moduly, které můžete do hry přidat a tak si ji ještě ozvláštnit.
Doporučuje se hrát alespoň se dvěma moduly najednou; a s jejich použitím uděláte z Listí opravdu Hráčskou hru. Rozšíření jsem sice k recenzi nedostal, ale za velmi slušnou cenu jsem si jej k Listí pořídil a nemohu si to vynachválit.
A úplně nakonec bych zmínil, že pokud byste se báli, že se vám papírové listy (z dostatečně silného kartonu) ošoupou, existuje deluxe verze s dřevěnými komponenty (listy a žetony).
Úvodní píseň potěšila 😍
@anupinka Díky. On mi nejmenovaný slovní hračičkář a kolega překladatel vyčítal, že do úvodů recenzí pořád cpu nějaký agrorock, agropunk a tak, tak jsem mu chtěl udělat radost. :)
--------------------------------------------------------------
Deskoherní překladatel, deskogeek a Magic: the Gathering veterán
https://www.facebook.com/thargeliondoupe
A úplně mi z recenze vypadlo: Hra má ještě propracovaný sólový mód, který (kromě hráčů) ocení i milovníci Járy Cimrmana, váš automa-protihráč totiž nese jméno “Vichr z hor”.
--------------------------------------------------------------
Deskoherní překladatel, deskogeek a Magic: the Gathering veterán
https://www.facebook.com/thargeliondoupe
Kohaku (EN)
Akt. cena: 199 Kč
Končí za: 3 dny
Zatrolené hry již od roku 2007 přináší hráčům informace o společenských deskových hrách od těch nejpovolanějších – od nich samotných. Protože kdo jiný má důvod podávat informace bez příkras? Kdo jiný o špatné hře řekne, že je skutečně špatná. A komu jinému tedy nejspíše věřit, když o hře bude tvrdit, že je parádní...
Více o Zatrolených hrách | Úpravy Zatrolených her | Využívání cookies | Zpracování os. údajů
© 2007–2025 Ondřej Mysliveček
Načítám ...
Načítám ...
Načítám ...