Kodex rostlin a hub čarovných, jakož i zvěři a havěti rozličné, barvami hýřící, zlatem zářící…

Autor: Caranthir | 27.3.2022 | 3

Codex Naturalis je hrou, která vás rozhodně upoutá na první pohled. Úhledná malá plechová krabička kombinuje čtyři ústřední syté barvy se zlatými prvky a smetanovou barvou připomínající pergamen.

Když krabičku otevřete, čekají zde na vás dva v celofánu zabalené balíčky karet, bodovací destička z tvrdého kartonu, a dřevěné žetony pro hráče – jeden černý pro začínajícího a po dvou pro každou barvu. 

Ta pravá pastva pro oči ale nastává, když rozbalíte samotné balíčky. Karty jsou malého formátu („european mini“, stejné jako např. intriky nebo konflikty v Duna: Impérium), jsou nicméně nabité detaily. Zlaté prvky, které najdete na bodovacích kartách nebo kartách zdrojů, které přinášejí body (většinou 1), působí opravdu luxusně a celková estetika hry dohromady vzbuzuje skutečně dojem iluminovaného rukopisu. Při bližší analýze navíc zjistíte, že každá karta navíc nese kresbu zvířete nebo přírodniny dané kategoie. Jedná se tak suverénně o jednu z vizuálně nejkrásnějších malých her, kterou jsem měl tu příležitost držet v ruce.

Pravidla jsou napsaná přehledně a jsou na pár stránek; už tak tenká brožurka obsahuje českou i slovenskou verzi vytištěné proti sobě. 

Parádní je i samotná hra. Dobírání karet je řešeno jednoduše a elegantně, hra po vás vyžaduje určité plánování v času i prostoru, hlídání dostupných zdrojů i uspořádání karet. Koncept hry je snadno pochopitelný a partie je i ve čtyřech odehrána do půl hodiny.

Přístup k využívání zdrojů (máte to, co je zrovna viditelné) je snadno pochopitelný (funguje podobně jako např. ve Splendoru), nicméně postupné zakrývání během hry je dovoluje přizpůsobovat vaší aktuální potřebě.

Líbí se mi i pojetí společných a tajných cílů. Na druhou stranu právě ty umí být velice frustrující, zejména co se týká úkolů předepsaného barevného uspořádání karet. Pokud prostě nejdou karty správné barvy nebo o ně naopak kvůli společnému úkolu všichni bojují, může to být někdy k vzteku. Obecně mi přišly jako nejlepší poměr cena/výkon úkoly vyžadující nasbírané psací potřeby. 

Díky náhodnému losování cílů jsou tak ale hry dostatečně rozmanité, někdy těžší (úkoly s uspořádáním), někdy lehčí (úkoly na počet). Dokonce je tu i prvek taktiky – můžete se pokusit hrát na brzké dosažení dvaceti bodů a odstartování konce hry, aby soupeři neměli dost času na splnění vlastních cílů. Zde pomůže zejména dobré prostorové plánování a využití bodovacích kartiček, které dávají body za zakryté růžky – až 8 bodů najednou dokáže se hrou velmi rychle zamíchat. 

Právě losování cílů a jejich relativní různé poměry námahy a odměny činí jednotlivé partie dostatečně odlišné a, alespoň dle mého názoru, se vám hra rozhodně rychle neohraje – pokaždé k ní budete muset přistoupit trochu jinak.

I ta velikost (či snad drobnost?) karet má ve výsledku svůj význam – váš vlastní kodex se může celkem solidně rozrůst a s většími kartami byste měli celkem problém s místem. 

Co tedy říci na závěr? 

• Hezky se na to dívá.
• Dobře se to hraje a snadno se to neohraje.
• Rychle se to pochopí.
• Rychle se to odehraje.
• Balení je skladné, hezké, vhodné i na cesty.

…což je na malou hru opravdu úctyhodné skóre. Codex Naturalis tak mohu jen vřele doporučit!

Sdílet s přáteli: