Hamty, hamty, ať mám víc než tamty

Autor: Technorocker | 18.3.2024 | 4

Zima se blíží. Obyvatele lesa čeká každoroční sháňka po něčem na zub a chystání zásob, aby ve zdraví přečkali, než se příroda znovu zazelená.

Savernake Forest se nachází v jižní Anglii, má dlouhou historii a jeho jméno je pravděpodobně to jediné, co ho spojuje s malou hrou velkého španělského vydavatelství Devir z dílny Brazilce Rodriga Rega, kterou k nám přineslo TLAMA games a dalo jí název, jenž k tématu sedí mnohem více než ten původní. Posuďte sami.

Rozhlédnutí

Podzimní syslení je typem hry, který láká už krabicí. Tedy spíše krabičkou, krásnou barevnou krabičkou. Ta je podobně jako třeba Bílý hrad (jenž na sobě též nese loga obou výše zmíněných vydavatelství) po víko naplněna herním materiálem. Jednak jsou to karty cestiček a zvířátek a za druhé množství různých dřevěných žetonů včetně velkého červeného kohouta pro začínajícího hráče a extra bodovacích žetonů ve tvaru listů. Všechny žetony jsou uskladněny v oranžovém látkovém pytlíčku, jehož funkce je čistě skladovací. Herní deska je oboustranná. Z jedné strany funguje jako skladiště komponent při hře, z druhé pak jako počítadlo bodů. Sešítek pravidel má osm stránek a je plný užitečných příkladů. Pravidla odvádějí dobrou práci, nenechávají místo pro nejasnosti. Na poslední stránce dokonce naleznete přehled všech zainteresovaných zvířátek s QR kódem, díky kterému si stáhnete PDF dokument s podrobnými informacemi o jednotlivých živočiších. Prima edukativní obohacení. Jen mi není jasné, jak se spolu v jednom lese potká vakoplch, pásovec a bobr evropský.

Dřevěné žetonky jsou sice krásné a jinde bych je uvítal, v tomto případě mi však přijdou poněkud nepraktické. Jednak jsou malé, takže se s nimi ne zcela snadno manipuluje, a prostoru na kartách také není mnoho. Zakrývají informace a čas od času se neposlušně kutálejí po stole. Jednoduše řečeno nám při hře zkrátka překážely. Nicméně oku komponenty lahodí, a pokud si tvůrci dali za cíl současně procvičit jemnou motoriku hráčů, beru svou námitku zpět. Když už byla řeč o kartách, vězte, že ty jsou čtvercového formátu necelých sedm krát sedm centimetrů se zaoblenými rohy. Na kartě zvířátka je kromě jeho obrázku ve středu vyobrazena informace o tom, kolik toho unese, dále v rozích bodové ohodnocení jednotlivých druhů potravy (bobulí, červíků, vajec a oříšků) a počet bodů, které dostanete, zabydlí-li se ve vašem lese. Na kartách cestiček jsou… cestičky a na nich rozeseté zmíněné čtyři druhy potravy.

Syslení

Vaším úkolem bude postavit les o ploše 4×4 karty, zabydlet v něm pár zvířátek a zajistit jim zásoby na zimu.

Na přípravě hry není nic složitého. Z karet cestiček a zvířátek se připraví dva dobírací balíčky, doprostřed stolu umístíte herní desku se zásobou komponent a každý hráč si vezme jednu náhodnou kartu zvířátka.

Na počátku kola umístíte pod herní desku lícem vzhůru tři karty cest a jednu se zvířátkem. Počínaje hráčem s kohoutem si každý musí vzít jednu kartičku a umístit ji do svého lesa. Nově umísťovaná karta přitom musí stranou sousedit s jinou již umístěnou. Karty můžete libovolně otáčet, přičemž není nutné, aby na sebe cesty navazovaly. Ba naopak – platí totiž důležité pravidlo, že každá cesta smí vést k právě jednomu zvířecímu obyvateli. Aby to bylo zajímavější, podle toho, odkud si kartu berete, získáte určitý bonus:

• S kartou z první pozice získáte žeton začínajícího hráče.
• S druhou kartou obdržíte žeton kapky, již umístíte do libovolného rohu některé z karet vašich zvířátek, a tím u něj zvýšíte hodnotu dané potravy.
• Třetí karta s sebou přináší žeton skrýše, přičemž každý takový žeton na kartě zvířátka zvyšuje počet potravy, kterou může na své cestě posbírat.
• Na čtvrté pozici je vždy karta zvířátka.

Nehrajete-li v plném počtu, zbylé karty odhoďte a vyložte nové. A tak pořád dokola draftujete – celkem patnáctkrát. Ve chvíli, kdy máte postavené lesy z šestnácti karet, hra končí. Než se zvířátka vydají na cestu posbírat své dobroty, zkontrolujte, zda vám jich náhodou po jedné cestě neběhá víc. Případná chybně umístěná zvířátka se odstraňují. Pak otočíte herní plán a s pomocí bodovacích žetonů počítáte výsledné skóre. Když na to jsou dva, jen lépe, v závěrečném skórování totiž není těžké udělat chybu. Počítají se body za zvířátka, jimi nasbíranou potravu a jeden bod navíc získá ten z vás, kdo má na konci hry v držení kohouta.

Dojmy

Podzimní syslení na první pohled vypadá jako obyčejná dětská hra. Pokud jste bedlivě četli předešlé řádky, už asi tušíte, že to tak úplně není. Snažíte se sestavovat cesty tak, aby na nich každý tvoreček našel pokud možno co nejvíc bodovaných potravin. Při vysvětlování pravidel je třeba zdůraznit, že zvířátko na své cestě posbírá opravdu vše, co najde a co mu dovolí skladovací kapacita jeho skrýše. Tedy nejen dobroty, co mu chutnají a znamenají body, ale i ty, co mu vůbec nešmakují a při sčítání nepřinesou nic. Na to je třeba myslet při výběru karet nebo si pořídit kapku, jež z nuly udělá jedničku. Žádné složitější výpočty potřebovat nebudete. Na druhou stranu nějaké to počítání tu je a musí se uhlídat, chcete-li být úspěšní. Mladší hráči tak mohou být znevýhodněni, proto bych laťku deseti let o mnoho nesnižoval. Zároveň uznávám, že grafická stránka vybízí k přesnému opaku (obzvlášť obrázky zvířátek mi přijdou lehce infantilní).

V kontrastu s roztomilým vizuálem hry je dilema výběru karty. Přidaná hodnota jednotlivých karet je vážně chytrým způsobem, jak vaše rozhodování ztížit. A neulehčí ho ani špekulování s tím, kolikátý budete v příštím kole na řadě. Jo, přesně jako v Kingdominu. Chce to tedy plánovat dopředu. Nezískat bod je mnohem snazší než nějaký přičíst. S každým dalším tahem možnosti ubývají a vaše plány se ohýbají pod tíhou náhodného losu nabídky. Poznáte to na dětských tvářích, jejichž rozjařenost zpočátku hry se postupně vytrácí v ustaraný pohled na mřížku kartiček, když si uvědomí, že jejich krtek zůstane o hladu. Optimalizace je nezbytná do poslední karty, vítězství bývají těsná.

Interakce je ve hře minimální. Máte možnost uzmout kartu protihráči, ale většinou se stejně tak soustředíte na svůj les, že nemáte čas sledovat, co činí ostatní. Navíc nějaké škození by bylo proti podzimním sluncem zalitému designu hry.

Téma děcka cítí – staví cestičky a snaží se nasyslit co nejvíce pochutin – a ti nejmenší mají i pocit, že něco budují. Samy si vzpomněly na Carcassonne. My dospělí, budeme-li se v tom šťourat, si vždy najdeme něco, co nám vonět nebude. Například proč mají sýkora s datlem žížalky za nula? A vážně žere vakoplch vejce? Ale jinak je fajn, že bodové ohodnocení druhů potravy u jednotlivých zvířátek víceméně odpovídá tomu, co ve skutečnosti opravdu vyhledávají. Další z edukativních drobností, které si malí hráči všimnou.

Zapomenout nesmím na pokročilou variantu pro dva hráče. Hrát ve dvou není kdovíjaký zážitek, ale s úpravami spočívajícími v tom, že stavíte les 8×4, začínáte se dvěma zvířátky a v každém kole si berete na střídačku se soupeřem dvě karty, je hra mnohem zajímavější. Řekl bych, že mě dokonce bavila více než ve čtyřech.

Závěrem

Vzato kolem a kolem řadím Podzimní syslení do kategorie her, které jsou sice pro mladší hráče, ale ti starší (rozumějte rodiče) se u nich netrápí. Herně zkušenějším rodinám nepřinese nic nového, snad kromě spoluhráčů – naučíte ji takřka kohokoli, rychle se do ní vpraví i naprostý herní nováček. Přes svoji přístupnost však nabízí prostor pro přemýšlení. Záleží jen na vás, jak vážně ji budete brát. A hrát ji můžete v kterémkoli ročním období.

Sdílet s přáteli: