Dobrodružství na vandru

Autor: El Diablo | 27.1.2021 | 11

Mám rád deskovky a mám rád vandry. Nešlo by to spojit? Ale kdo bude tahat deskovku, když honím každý gram, co nacpu do batohu? Co takhle sebou vzít malou velkou hru? To by mohlo být přesně ono! Krabička má rozměry 18 × 12 × 4 centimetry a váží 385 gramů. Vejde se v podstatě i do větší kapsy bundy. Snadno se zabalí do spacáku a její rozměr je tak akorát na to, aby byla v batohu dostatečně skladná. Co při balení oceňuji, je i pevnost krabičky. Je skutečně hodně bytelná a vydrží i nějaké to zmáčknutí v batohu. Dopředu říkám, že jsem jinou hru ze série „malých velkých“ nehrál. Nikterak mi to nechybí. Když jsem hledal onu hru na vandr, malá velká hra byla sázka na jistotu a Dobrodružství mi bylo nejbližší. Jistě bude spousta z vás namítat, že Galaxie jsou lepší. Nepopírám to. Nikdy jsem ji nehrál, a proto nemohu srovnávat. Nikdy mě téma vesmíru moc nebralo, jsem spíš na fantasy.

Malá velká drobrodružství jsou dějově posazená do Muchomůrkové říše, která si žije poklidným životem. To ale pouze do té doby, než se objeví trhliny, z kterých se hrnou ven goblini. Je třeba se přes den připravit na noční dobrodružství, ve kterém si to s gobliny vysvětlíte. Během toho se můžete naučit různá kouzla, plnit úkoly a sbírat epické předměty. Vaším úkolem ve hře je získat co nejvíce vítězných bodů a zachránit tak Muchomůrkovou říši.

Tak vzhůru – vstříc dobrodružství!

Jak začít?

Příprava hry není složitá, ale vzhledem k množství komponentů poměrně zdlouhavá. Začněme přípravou každého hráče. Ten dostane svoji kartu, na kterou umístí kartonové žetony maximálního zdraví a síly. Na ně umístí dřevěné žetony aktuálního zdraví a síly. Na spodní část, na níž jsou vyobrazeny legendární předměty, položí odpovídající komponenty. Poblíž karty hráče umístí tři plastové meeplíky ve své barvě a kartu dobrodružství. Příprava hráče je hotová a nezbývá než připravit herní plán. Ten se skládá ze 17 karet, které se poskládají podle návodu v pravidlech (v podstatě je poskládáte do jakéhosi „kříže“). Karty se berou náhodně, takže herní plán bude pokaždé trochu jiný. Vedle plánu umístěte kartu magie, kartu kol a pět karet pohybu. Na kartu magie položte žetony motýlků v barvách hráčů. Ty udávají vaši úroveň naučených kouzel. Na kartu kol položte gobliní hlavu, která bude oznamovat, ve kterém kole se nacházíte. Je jich celkem pět, pak hra končí. A jak se to tedy hraje?

Nejprve si musíte projít Denní fází!

Jde o fázi, kdy se budete posouvat po herním plánu. Začínající hráč vybere jednu z karet pohybu, a posune jednoho meeplíka po herním plánu. Další hráči se rozhodnou, jestli kartu pohybu také využijí, nebo jestli budou stát a vyčkávat. Další kartu vybere druhý hráč a mohou ji opět využít všichni ostatní hráči. Takto se hráči střídají, dokud nepoužijí čtyři karty z pěti. Jde o zajímavý způsob pohybu a je třeba přemýšlet, kterým meeplíkem táhnout a kterou kartu vybrat, abyste prováděli akce, které potřebujete. Vzhledem k tomu, že hra se skládá pouze z pěti kol, si nemůžete dovolit mít v Noční fázi nevyužitého meeplíka. Ten bude stát na jedné z těchto pěti akcích:

1. Svatyně: průzkumem můžete získat předmět.
2. Kouzelné obelisky: zisk kouzla.
3. Muchomůrkové jeskyně: tato akce vám okamžitě poskytne výhodu, uvedenou na kartě.
4. Gobliní portály: boj s gobliny.
5. Hrady: doplnění zdraví a síly.

Co se bude dít v Noční fázi?

V této fázi se vyhodnotí všechny akce, které jste si vybrali v denní fázi. Vše řeší zajímavý mechanismus, kdy můžete splnit vše co potřebujete, aniž byste se dostali na tah. Začínající hráč se rozhodne, zda provede odpočinek, nebo se zúčastní dobrodružství. Náš hráč se rozhodne zúčastnit se dobrodružství a hodí kostkami. Symboly hozené na kostkách se řeší postupně. Nejprve se rozdělí zranění. Ty se rozdělí rovnoměrně mezi všechny hráče, kteří se účastní dobrodružství. Pokud nelze rozdělit zranění rovnoměrně, přebytek zranění obdrží aktivní hráč. Další je rozdělení sil, kdy se postupuje stejným způsobem. Třetím symbolem je muchomůrka, která posouvá žeton na ukazateli magie. Ten určuje, jaké kouzlo se mohou hrdinové naučit. Symboly pochodně a svitku slouží k postupu ve svatyních. Posledním symbolem je pěst, kterou dáte flákanec goblinům, s kterými bojujete. Jakmile se hráč na tahu rozhodne, že už se dál nechce účastnit dobrodružství, oznámí odpočinek. Na tahu je další hráč, který opět ohlásí, zda se účastní dobrodružství, či zda zvolí odpočinek. Takto se vystřídají všichni hráči. Tato fáze je hodně o odhadu a štěstí v kostkách. Neméně důležité je i vědět, kdy přestat. S hody roste i úroveň ukazatele magie. Čím vyšší je úroveň magie, tím horší dopad mají symboly zranění a síly. Je opravdu důležité se rozhodnout, kdy přestat. Když prostě potřebujete ten poslední svitek ve svatyni, je dost možné, že místo něj hodíte zranění. Zranění vás zabijí a pak už svitek opravdu nepotřebujete. Jsou tu ale pomyslná zadní vrátka. Za dva utracené body síly si můžete ten svitek koupit. Síla pak ale může chybět na jiné věci. Je zkrátka třeba stále přemýšlet, co si můžete dovolit. Důležité je také se věnovat všem akcím. Pokud se zaměříte například jen na likvidaci goblinů, dostanete na konci mínusové body za nesplnění ostatních typů akcí, a obráceně.

Sólo?

Hra nabízí i solitérní modul. Pravidla jsou v podstatě stejná. Rozdíl je pouze v tom, že si na začátku určíte, kolika musíte dosáhnout bodů. Je to takové řešení–neřešení. Vzhledem k možnostem to ale asi jinak nešlo. Hrál jsem sólo asi čtyřikrát a vůbec se mi nedařilo. Nicméně mě bavily všechny čtyři hry. Pokud nemáte jinou možnost, než hrát sólo, je to v tomto směru plnohodnotná hra.

A jak to vypadá?

Ano, komponenty jsou opravdu malé. Jak to ale udělat jinak, když to potřebujete narvat do tak malé krabice? Mám poměrně velké prsty a občas je manipulace s předměty problém. Obzvlášť když hrajete venku a mrzne. Pak je zábava už jen samotná manipulace. Přes to všechno to vypadá opravdu krásně. Suprově navodí atmosféru, když získáte předmět, a hned jej vložíte do ruky meeplíkovi. Dřevěné komponenty jsou precizně namalované a jeden s nimi rád manipuluje. Ke stojanu na předměty. Je to podle mě zbytečnost. Předměty na něm sice vypadají nádherně, ale je hrozně nestabilní. Skládáním a rozkládáním se karton opotřebuje a pak je to ještě horší. Proto ho při hře ani neskládáme a taháme předměty rovnou z pytlíčku. Není to sice tak efektivní ale zato praktičtější. Pravidla jsou graficky v pohodě a celkem přehledná. Našel jsem v nich vše, co je třeba, ale informace jsou různě rozházené. Některá jsem našel jinde, než bych čekal. Pokud bych je měl hodnotit, tak za tři z pěti. Co se mi hodně líbí, jsou obě části krabice. Mají obrázky i z vnitřku – jeden je pouze ilustrační, ale druhý je i funkční (je na něm vyobrazena pomůcka k hodům kostkami). Přímo to vybízí použít víko k házení kostek. Co se mi také hodně líbí na krabici, je informace o rozměrech a počtu karet pro jejich obalení. Karty jsou nádherně malované a celkově hodnotím design jako velice povedený. Jak je to všechno malované a droboučké, tak je to hrozně hezké. Jak se říká: „co je malý, to je hezký“. I přes téma Muchomůrkové říše si nemyslím, že hra je úplně pro děti. Vydavatel doporučuje minimální věk 14 let. Myslím si, že je to přehnané. Pod deset let bych ale asi nešel. Přece jen to není úplně jednoduchá hra, a měl bych strach o udržení pozornosti hráčů. Každopádně bych nebral hru jako nějaký filler. Je to plnohodnotná hra minimálně na hodinu, která je akorát zabalená v malé krabičce. Tím pádem si myslím, že bude bavit i náročnější hráče.

Jak to vše působí dohromady?

Jde o strategickou hru s vysokým podílem náhody. Zkrátka kostky neovlivníte. Rozhodování, zda ještě jít do hodu kostek, nebo si už odpočinout, je napínavé a atraktivní pro všechny. Dost také oceňuji, že hra zapojuje hráče, i když nejsou na tahu. Je praktická svými rozměry, pokud ji chcete tahat s sebou. Pokud ji budete hrát jen doma, už její rozměry tak praktické nebudou. Je krásná a miloučká. Zatím bavila každého, s kým jsem ji hrál. Nabízí poměrně velkou variabilitu. Sólo hra, hra s vyšší obtížností (druhá strana karet herního plánu) a pokaždé trochu jiný herní plán. Hra má samozřejmě své chyby, ale ty lepší vlastnosti převažují. Za cenu, za kterou se prodává, není co řešit. Až příště opět půjdu na vandr, raději nechám doma vařič, než Dobrodružství. 

Sdílet s přáteli: