Cave Evil - zápisky z Propasti

Autor: Kafe s mlikem | 8.1.2016 | 17

Já chtěl už delší dobu sepsat nějaké dojmy. Začnu tím, o co ve hře vlastně jde a (doufám) stručným popisem pravidel a mechanismů.

Takže, ve hře se vžijete do role nekromanta, který žije po stovky let v podzemní nekropoli a vaším cílem je tuto nekropoli ovládnout a získat přístup k temným a všemocným silám vyvěrajících z bezedné temné propasti. V tom se vám budou snažit zabránit jiní nekromanti se stejnými ambicemi a další potvory potulující se jeskyněmi. Na výběr máte z pěti různých nekromantů a většina z nich má velice silnou jednorázovou vlastnost. Hru začínáte ve svém doupěti, kde je také umístěn váš „krystal života“ (Cthonic crystal) a vaším cílem je buď zabít ostatní nekromanty přímo v boji anebo zničit jejich krystal života. Na to máte ale pouze omezený čas, protože v útrobách propasti číhají daleko starší a mocnější bytosti, které vaše počínání s pobavením sledují, asi tak jako když dospělí sledují hrající si děti. Jednou jim však dojde trpělivost a pak začne být v jeskyních zatraceně horko...

Abyste dosáhli svých cílů, musíte do svých řad verbovat své následovníky, vybavit je mocnými artefakty a smrtícími kouzly. Tohle všechno je reprezentováno kartami, a protože karty jsou alfou a omegou celé hry rád bych se u nich chvilku zastavil. První věc, která vás trkne do očí, je až neuvěřitelné množství karet. Ve hře jich je víc než 350! Ale ještě neuvěřitelnější je to, že nenajdete ani jednu jedinou kartu stejnou... co karta, to originál! Jenže tady taky leží první kámen úrazu pro většinu hráčů. Artwork a dizajn karet je plně podřízen tématu hry a ne všem sedne. Na kartách budete jen těžko hledat jinou barvu než černou a bílou, font může být pro někoho hůře čitelný a artwork je kapitola sama pro sebe. Já osobně si myslím, že karty v Cave Evil (dále jen CE) jsou jedny z nejlépe vypadajících, jaké jsem kdy u hry viděl.

Další fascinující věcí je originalita a rozmanitost karet. V CE se můžete setkat s příšerami jako třeba Larvampír, 1000 škorpiónů anebo příšerkou, jejíž speciální schopností je, že „sere“ ostatky (které můžete dále využít jako surovinu). Kromě příšer je zde přehršel artefaktů, kouzel a karet událostí, které otřásají jeskyněmi.

Pravidly se nebudu zabývat nějak detailně – to by bylo na dlouho. Jen stručně popíšu princip hry a vypíchnu některé zajímavé mechanismy. Tah hráče začíná tím, že si doberete jednu kartu z jednoho ze tří balíčků. Kartu si můžete ponechat nebo vyměnit za jednu ze surovin uvedených na kartě (pokud se nejedná o kartu události – k tomu později). Základem vaší síly jsou skvadry příšer, kterých můžete mít až šest. Množství příšer ve skvadře je limitováno velikostí příšer. Ne všechny příšery mohou dělat všechno – některé dokážou používat předměty, jiné mohou předměty pouze nést; některé příšery jsou schopné kouzlit, ale většina to nedokáže. Kouzla v CE jsou ve formě svitků a jedná se tedy o předměty. K tomu aby váš kouzelník mohl vyřknout kouzlo, musí být i schopen nést předmět; pokud tomu tak není, musí mít ve skvadře někoho, kdo mu svitek přidrží :). Další důležitou vlastností některých příšer je schopnost hloubit tunely. Téměř každá příšera, má kromě různých bojových vlastností ještě vlastní speciální schopnost. Prostě rozmanitost je prakticky bezbřehá!

Rád bych se teď zmínil o několika dle mého názoru více či méně zajímavých mechanismech.

• Karty událostí. Tyto karty můžete najít v kterémkoliv ze 4 dobíracích balíčků a jednom balíčku hloubení. Pokud takovou kartu objevíte, položíte ji bokem a pokračujete v dobírání, dokud si nevytáhnete kartu, která není událostí. Na konci vašeho tahu se vyhodnotí všechny vámi odkryté události. Události většinou nejsou ani dobré ani špatné – záleží na situaci. Může se jednat o vynoření se dalších neutrálních příšer, přesun příšer, výskyt surovin, nebo se může objevit nějaká dávno ztracená část jeskyně. Události zkrátka zajišťují to, že se v jeskyních pořád něco děje.
• Hloubení a sesuv tunelů. Pro mě je hloubení jedna z nezajímavějších mechanik hry. Tunely můžete kopat se svými příšerkami, které toho jsou schopné. Při kopání můžete narazit na ledasco – od obyčejných chodeb až po prastaré svatyně střežené mocnými ochránci. Nebo naopak, pokud cítíte nebezpečí, můžete za sebou jeskyni zasypat a pokud budete mít štěstí, může se vám povést dokonce i pohřbít v sutinách nepřátelskou skvadru. Hloubení a sesouvání tunelů dává hráčům zajímavé strategické možnosti, a co víc, zajišťuje neustále se měnící mapu a zaručuje různorodost při každé hře.
• Boj. Boj je vyřešen zajímavě a přesto velice jednoduše. Každá příšera má na sobě vyobrazený 6-ti stěnný hex s 6-ti bojovými atributy. Útočník si vybere jeden atribut, sečte hodnoty tohoto atributu všech jeho příšer v útočící skvadře a hodí 12-ti stěnnou kostkou. Obránce udělá to stejné se stejným atributem. Vyšší hodnota vyhrává, ale boj ještě není u konce. V druhém bojovém kole vybírá atribut obránce, ale ten je limitován počáteční volbou útočníka, protože může zvolit pouze jeden ze dvou atributů sousedící s původně zvoleným atributem. Ve třetím kole je opět na tahu útočník, ale ten už může zvolit pouze poslední zbývající atribut. Boj vyhrává ten, kdo zvítězí ve dvou ze tří bojových kol. Během boje se mohou používat předměty, kouzla a speciální dovednosti příšer, které s výsledkem mohou notně zamíchat. Poražená skvadra je kompletně zmasakrována a zůstane po ní jenom hromádka ostatků, které může vítěz použít pro své zvrácené účely :).
• End game. Hra končí eliminací všech nepřátel, ale aby bylo zabráněno nekonečnému kempování nekromantů ve svých doupatech, je ve hře zakomponován jakýsi časovač. Ten je proveden tak, že na začátku hry se náhodně vybere jedna z pěti karet ultimátního zla a položí se lícem dolů vedle herního plánu. Kolem mapy je dráha, na kterou se umístí žeton „krvavého oka“ a ten se posune, pokaždé když někdo vyvolá příšeru a/nebo na konci každého kola. V určitém okamžiku se odhalí karta ultimátního zla a hráči mají ještě nějaký čas se připravit na podmínky dané touto kartou. Podmínky jsou velmi různorodé. Tak např. je zde karta velice poeticky nazvaná Darkest Evil Bitch, což je prabába samotného Císaře Temnoty (další z karet). No a ta až se plně probudí, začne naprosto nemilosrdně masakrovat všechny nekromanty, nejslabším počínaje. V prvním vydání hra dokonce mohla skončit tak, že nikdo nevyhrál. V novějším vydání pravidel to je tak, že poslední přeživší nekromant vyhrává. Další karty mají úplně jiné podmínky vítězství, což nadále přispívá k již tak monstrózní variabilitě hry.

Co říct závěrem? Hra je to úchvatná, originální, temná a především hooodně atmosférická. Samozřejmě hra má své mouchy. Vzhledem k obrovskému množství různých karet není perfektně vybalancovaná, je zde poměrně významný prvek náhody, hra je konfliktní a trpí eliminací hráčů. Jinými slovy nic pro hardcore euro hráče. Pokud ale u hry hledáte především zážitek, tahle hra vám ho poskytne více než štědrou měrou. Díky různorodosti karet můžete narazit na úplně šílená komba, vytvořit skvadru superkopáčů, se kterou provrtáte skálu rychleji než rypadlem nebo použít kouzla, která donutí nepřátelskou skvadru bojovat sama se sebou a mnohem mnohem víc. Neustále se měnící mapa a život v jeskyních, množství karet a kombinace závěrečných podmínek vítězství zaručuje téměř neomezenou znovuhratelnost. Nehledě na to, že jak už zmínil sydo, hru si můžete přizpůsobit, jak se vám zlíbí.

Chalani z EEE na hře neustále pracují a kromě rozšíření, které již bylo ohlášeno, chystají také knihu scénářů, ve které by neměla chybět kampaň, sólo varianta, týmová hra, Capture the Flag, King of the Hill a určitě spousta dalších chuťovek. To jen tak na okraj :).

Koukám, že jsem se nakonec celkem rozepsal, takže končím. Howgh!

Sdílet s přáteli: