Autor: Pizin | 3.1.2024 | 0

Prime Minister je novinkou Paula Hellyera od GMT o politice viktoriánské Anglie až pro 4 hráče. Úkolem je získat křeslo premiéra, a hlavně se v něm udržet (a mít 100 VB). 2 hráči hrají za konzervativce, 2 za liberály. V každé z těchto skupin je premiér/vůdce opozice a backbencher. Backbencher chce ve správný okamžik podrazit šéfa své strany a nahradit ho, zatímco vůdce opozice zas může obdobně vykopnout premiéra.

Tyto challenge vyžadují, aby měl „útočník“ lepší reputaci („standing“), než cíl, případně stejně, ale větší vliv („favour“) u královny Viktorie. Ale třeba premiér má startovní reputaci 11, zatímco backbencheři 0. I když ti si ji pomalu zvyšují automaticky každé kolo, zatímco premiér ji ztrácí, když se mu třeba nepodaří prosadit určité zákony. Ale jsou i další způsoby.

Ve hře je 5 základních akcí. Postavy vždy umí jednu na úrovni 2, ale další neumí vůbec. Zatímco premiér pak může provádět všechny dostupné, backbancheři mají nabídku velmi omezenou. V průběhu hry pak mohou získat různé „trafiky“ („careers“), např. „chief whip“, které jim zpřístupní speciální akce.

Hlavní částí hry je navrhování zákonů, debatování o nich a jejich prosazení nebo odmítnutí. Po třech zákonech nastanou volby, i když ty jde jednou odložit. Vůdce vítězné strany se stane premiérem. Dle výsledku voleb získá vládní strana určitý počet křesel, což ovlivňuje prosazování zákonů v dalším období. Ve hře je parlament s 658 křesly. Vždy je důležité, kolik křesel má vládní strana, a jak jsou rozdělené mezi umírněné („moderates“) a skalní jádro („partisans“). Přijaté zákony ovlivňují náladu mezi 8 voličskými skupinami (Irové, střední třída, gentry, dělníci apod.) To mění popularitu jednotlivých stran, což předurčuje výsledek dalších voleb. Taky přináší body jedné nebo oběma stranám a někdy i další výhody.

Je tu celkem zajímavý systém opozičních a stranických smluv, kdy hráči sdílí získané vítězné body, ale nesmí si škodit.  A je třeba najít vhodnou rovnováhu, kdy se vézt s davem a kdy začít bojovat o své místo na slunci.

Pravidel není zas tak moc, ale místy jsou trochu zvláštní a trvá, než člověku dojdou všechny možné krátkodobé i dlouhodobé důsledky akcí. Samotná pravidla mají jen 20 stran, ale příklad hry 30. Hra má estetiku hry Versailles 1919.

Průběh hry:

Vládní strana získá 4 VB, opozice 2 VB. Oba backbencheři a vůdce opozice si doberou 2 zákony a mohou volit ze společného balíčku zákonů, nebo jen pro vládní stranu. Každý předá 1 zákon premiérovi, ten k nim dobere 3 další. Z těchto 6 vybere 3, o kterých se bude jednat toto volební období.  Navrhované zákony mají vždy počáteční počet hlasů, např. M+10 (tedy počet moderates poslanců + 10).

• Dle své reputace hráči získají určitý počet akčních kostek. Premiér v základu 3, vůdce opozice 2 a backbencheři 1. Za ně spouští různé své akce, jako je zvyšování vlivu u královny, debata o zákonu (+/-10 hlasů), přeměna moderates poslanců na partisans a opačně, volební kampaň u určité skupiny obyvatel a získání karet podporovatelů pro pozdější použití. Backbencheři mohou vsadit svou reputaci na úspěch či neúspěch prosazení určitého zákona. Premiér i vůdce opozice má dle své postavy vždy jednu akci silnější na úrovni 2. Premiér si však tahá kartu události (např. stávku dělníků nebo narozeniny královny). Tu může ignorovat, ale v takovém případě získá nějaký postih, nebo na řešení obětovat nějaké své kostky. Také lze použít karty podporovatelů.
• Pak premiér musí vybrat jeden zákon, který se teď vyhodnotí. Může ho prosadit se souhlasem opozice, které to ale přihraje 5 VP. Nebo ho může stáhnout z jednání, ale jemu to sníží reputaci o 1 a naopak zvýší o 1 vůdci opozice. Ale nejčastěji dá o zákonu hlasovat. K odhlasování zákona je třeba mít 330 hlasů, ale k tomu se otáčí karta drobné nejistoty (+/-10). Při úspěchu jedna nebo obě strany získají VB a obvykle další efekty, jako změny nálad voličů nebo získání karet podporovatelů. Při neúspěšném hlasování přijde premiér o 2 reputace.
• Následně je možné provést výzvy, pokud má vyzyvatel větší nebo stejnou reputaci a alespoň stejnou přízeň královny. Backbencher se může prohodit se šéfem strany. Vůdce opozice může převzít křeslo premiéra, což znamená okamžité volby. Hráči si pak prohodí desky těch rolí.

Tohle se děje třikrát, než se projednají všechny tři zákony. Pak je čas voleb. Ty může premiér jednou odložit na příště. Předběžný výsledek voleb je určen rozdílem součtu popularity jednotlivých stran mezi 8 voličskými skupinami. Ale i zde se k tomu otáčí karta drobné nejistoty (+/-12). Občas může také zasáhnout královna a mít svého oblíbeného premiéra s menšinovým parlamentem. Výsledek voleb určí nový počet poslanců vládní strany a jejich rozdělení na moderates a partisans.

A vítězem se stane hráč, který je premiérem a zároveň má 100 VB.

Sdílet s přáteli: