Autor: Wopat | 15.4.2022 | 0

Ten lump určitě něco skrývá. „Hej, detektive nenechavá pracko, drž ty svý upatlaný prsty dál ode mě.“ Nijak neotálíte a briskně toho chytráka prošacujete. Když nic nenajdete, zakření se na vás: „Vidíte, jsem jako jeptiška, bez poskvrny.“ Neslavíte úspěch ani při prohledání nejbližšího okolí – snad jste si nemyslel, že v této čtvrti něco najdete. Baráky ve Westwoodu stojí větší mergle, než co vyděláte za dvacet let u švestek. Odcházíte s prázdnou a také s uvědoměním si, kde je vaše místo ve světě. Nezbývá než znovu analyzovat dostupné informace o případu, vrátit se na místo činu a pokud možno se v nějakém hnízdě dacanů nechat podmáznout, aby byla škvára na uplacení nějakého práskače.

Detektiv: Město andělů se odehrává v ponurém a násilném prostředí Los Angeles 40. let 20. století, kde je atmosféra nasycená špínou, zbraněmi, drogami a intrikami. Většina hráčů se vžije do role detektivů oddělení vražd policie Los Angeles, kteří jsou lační po slávě a ochotní udělat cokoliv, aby zdárně uzavřeli případ, i pokud by to mělo znamenat zastrašování podezřelých, zatajování důkazů nebo uplácení informatorů donášejícících na jejich vlastní kolegy z oddělení.

Jeden z hráčů se ujme role Loutkaře. Loutkař není součástí případu ani příběhu. Není to žádná postava ve hře. Je spíše abstraktním konceptem představujícím všechny podezřelé i město samotné. Loutkař je hráčem provázejícím hrou a řídícím chování podezřelých a jejich výpovědi. S využitím systému karet s adaptivní reakcí bude Loutkař detektivy zdržovat a svádět je na falešnou stopu pomocí klamů, manipulací a naprostých lží. Přestože v případě, že se žádnému z detektivů nepodaří vyřešit případ, Loutkař hru vyhraje, jeho nejdůležitější rolí je vedení příběhu a zajištění, aby si všichni hru užili.

Systém karet s adaptivní odezvou vytváří pocit výslechu podezřelého. Podezřelí jen neposkytují předpřipravené odpovědi. Namísto toho si Loutkař jejich odpovědi pečlivě vybírá. Detektivové pak mohou výpovědi podezřelých zpochybnit, avšak to s sebou přináší určité riziko. Pokud se totiž mýlí, Loutkař na ně získá páku, čímž se případ stane ještě složitějším. Pokud je však jejich intuice správná, může to znamenat tolik potřebný zlom pro vyřešení případu.

Každý z devíti případů rozdělených do tří náročností je pečlivě sestavenou hádankou, kterou je možné rozplétat rozmanitými směry závisejícími na metodách, jež detektivové při svém vyšetřování zvolí. S tím, jak detektivové obrátí Los Angeles vzhůru nohama, budou odhalovat nové důkazy a pronásledovat čerstvé stopy, které je povedou k bohatému, příběhem naplněnému zážitku.

Hru lze hrát ve třech režimech: klasika (jeden loutkař a 2–4 detektivové soupeřících proti sobě i Loutkaři), soukromé očko (jeden detektiv hrající sám nebo 2–4 detektivové hrajících kooperativně a bez Loutkaře) a jeden na jednoho (jeden detektiv hrající proti Loutkaři nebo 2–4 detektivové hrajících kooperativně proti Loutkaři).

Příprava hry

Každý z detektivů obdrží svou destku detektiva, složku případů, vyšetřovací list, figurku své postavy, žetony úplatku, žeton vyřešení, ukazatele páky a hlavně floky (neboli škváru, mergle, chechtáky či šajny, tedy herní měnu). Loutkař si pak vezme knihu případů, desku loutkaře, odpovědní obálku, karty odpovědí, karty prohledání, karty případu ad.

Hlavní část přípravy však spočívá v instruktáži k případu, kdy jsou všichni detektivové na svém policejním oddělení instruováni svým kapitánem. Během čtení instruktáže některým hráčem Loutkař názorně rozmisťuje všechny potřebné komponenty na herní mapě představující Los Angeles. Po kapitánově instruktáži jsou detektivové připraveni vyrazit do terénu.

Průběh hry

Každý případ je nutné vyřešit během několika dní, kdy každý den představuje jedno herní kolo, v němž má každý detektiv jeden tah skládající se ze 4 akcí.

Akce detektiva:

• Pohyb: Přesun do jiné lokace v rámci jedné čtvrti.
• Prohledání lokace: Umožňuje nalezení důkazů, informací či odhalení nových podezřelých.
• Prohledání podezřelého: Umožňuje nalezení důkazů či informací.
• Výslech: Kladení otázek podezřelému a možnost zpochybňování odpovědí, vyhrožování násilím či vytváření nátlaku pomocí páky.
• Analýza: Přemýšlení o případu přinášející 1 flok.
• Podmáznutí: Výběr výpalného v některém z hnízd dacanů.

Kromě uvedených akcí může detektiv také uplácet různé osoby, a to i mimo svůj tah. Úplatky nejsou akcí a jejich množství závisí pouze na tom, kolik má detektiv škváry. Je možné:

• uplatit rváče za účelem vyhrožování podezřelému násilím, čímž je podezřelý donucen vypovídat.
• uplatit jiného detektiva kvůli obeznámení se s důkazy či informacemi, které získal.
• uplatit strážníka na stanici, který poskytne informace o vyšetřování ostatních detektivů.
• uplatit práskače, aby poslouchal výslech podezřelého jiným detektivem.

Dále lze do hry volitelně přidat karty laskavosti (pro detektivy) a karty podfuku (pro Loutkaře), které hráčům propůjčují zvláštní schopnosti (jednorázové i trvalé) a více rozšiřují možnosti hry.

Konec hry

Kdykoliv před vypršením časového limut (počet dní) má každý detektiv jeden pokus na vyřešení případu. Pokud je neúspěšný, může svůj další pokus provést až na samotném závěru hry. Pokud žádný z detektivů nevyřeší případ před vypršením časového limitu, má každý z nich na konci hry jeden pokus na konečný odhad správného řešení. Pokud nikdo z nich řešení neuhodne, případ se stane nevyřešeným a hru vyhraje Loutkař.

Každý případ musí být vyřešen uhodnutím tří součástí řešení: pachatele, zbraně a motivu. Se všemi částmi řešení přitom musí být detektiv obeznámen, tj. musí je v průběhu vyšetřování nalézt/získat/potkat/seznámit se s nimi apod. Pokud se například detektiv domnívá, že vražda byla spáchána nožem, ale žádný nůž nenajde, nemůže jej uvést do svého řešení.

Detektiv, který uhodne správné řešení, se stává vítězem hry. Pokud ke správnému řešení dojde více detektivů, vítězem se stává ten, který byl na tahu jako poslední.

Sdílet s přáteli: