Akvárko aneb Chytrý „filler“

Autor: Miner | 21.11.2022 | 4

Doufám, že mně odpustíte použití anglicismu rovnou v nadpisu, ale myslím, že jsme zatím v českém deskoherním slovníku lepší český výraz nenašli, byť je jistě jen otázkou času než se tak stane. Každopádně, pokud byste výraz filler neznali, zde je odkaz na šikovný slovníček deskoherních pojmů. Když už budete ve slovníčku, rovnou se mrkněte i na pojem draft, pokud s ním nejste seznámeni, ještě se s ním potkáme.

Nakouknutí pod hladinu

A nyní již k samotné hře. Akvárko je původní česká hra, autem je Michal Peichl a na deskoherní trh hru přináší vydavatelství Albi. Jde o malou a svižnou hru a tomu odpovídá i krabice a herní materiál. V menší krabičce najdete 108 čtvercových karet, bodovací bloček a booklety českých a slovenských pravidel. Hru je určena pro 2–6 hráčů a avizovaná hrací doba je 15+ minut. Na devadesáti devíti kartách najdete na jedné straně obrázky akvarijních rybiček a dalších živočichů, na druhé straně pak obrázek akvarijních rostlin. Zbývajících devět karet jsou karty nápovědy. Po produkční stránce není hře co vytknout, kartičky jsou dostatečně silné a pevné, ilustrace obyvatel akvárií jsou hezké a v rámci svých mlhavých znalostí akvaristiky bych si dovolil říci, že i věrné. Nicméně autor v pravidlech upozorňuje, že použité tvary a barvy ryb nemusí úplně odpovídat skutečnosti, důvodem případných odchýlení od reality je lepší rozpoznatelnost jednotlivých ryb. Co se pravidel týká, Standardně skládací booklety ve stylu leporela nemám rád, protože se v nich špatně hledá, ale u Akvárka to nevadí, pravidla přečtete jednou a už je nejspíš potřebovat nebude, tak jednoduchá hra je. Sympatické je, že hra je vyráběná v Německu, v Česku by bylo ještě lepší, ale aspoň k nám necestuje přes půl světa.

Samotné hraní se skládá ze dvoukolového draftu, kde si hráči postupně nadraftují dvakrát osm karet. Na začátku hry každý hráč dostane osm karet. V každém kole si vyberete jednu kartu, tu si necháte před sebou a zbytek karet pošlete hráči po své levici. Vybranou kartu vyložíte, dostanete od hráče vpravo nové karty, jednu vyberete, zbytek pošlete dál a tak dále, až do rozebraní všech karet. Po první kole budou mít všichni hráči vyložených osm karet. Druhé kolo probíhá úplně stejně, jen se karty posílají na druhou stranu, tj. hráči po pravici. Karty, které si vyberete, vykládáte do imaginární mřížky o rozměru 4×4 karty a tím sestavujete své Akvárko – na konci hry mají hráči vyloženo přesně šestnáct karet právě v mřížce 4×4. O imaginární mřížce hovořím proto, že ve hře není žádný hrací plán, karty můžete vykládat jak chcete, pouze se musíte držet toho, že na konci musíte mít zmíněný tvar Akvárka. To znamená, že první karta, kterou vyložíte, může být jakákoliv, může to být pravý horní roh, stejně tak jako střed či levý dolní roh. Její pozici určí až karty, které budete vykládat následně. Karty se nemusí dotýkat, takže klidně můžete první dvě karty vyložit do protilehlých rohů a tím si zafixovat mřížku. Důležité je, aby bylo jasné, kde karta leží – s kartami po vyložení již nelze nijak manipulovat, ani je otáčet. Jejich orientace je daná.

Vaše akvárko se postupně bude plnit různými tvory a ti mají své preference. A čím lépe se vám podaří seskládat obyvatelstvo akvária, tím více bodů na konci hry získáte. Některé rybky chtějí mít další rybky svého typu v konkrétních pozicích v akváriu (třeba u jeho okraje) a přinesouvám body, pokud daných rybek budete mít na správných pozicích dostatek. Jiné rybky zase chtějí být v konkrétní pozici s dalšími rybkami stejného typu (třeba dvě či tři stejné ryby pod sebou nebo vedle sebe, případně diagonálně). Jedna rybička je v akvárku ráda buď sama a nebo naopak v hejnu a dá vám tedy body, pokud máte právě jen jednu nebo naopak aspoň čtyři. Někteří obyvatelé akvária zase prospívají, když v jejich sousedství žijí stejné rybky, jiní naopak chtějí diverzitu. Samozřejmě se vám stane, že vám plány nevyjdou a ryby, které sbíráte, prostě nejsou a nebudou. To je nepříjemné, ale nikoliv beznadějné, protože jednou za kolo můžete jednu vyloženou kartu otočit na druhou stranu a místo tvora přidat do akvária rostlinku – jak říkáme v naší herní skupině, nepotřebnou rybku prostě „zkompostujete“. Rostliny vám dávají body za počet: čím více rostlin, tím více bodů, žádné jiné nároky nemají. Jde tak trochu o záchranný tah, při němž aspoň nějak zužitkujete kartu, která by vám jinak žádné body nezískala. Můžete takto otočit kartu, kterou jste právě vynesli, ale i kartu, která na stole leží několik kol. Ovšem pouze jednu kartu za kolo. Tudíž když vidíte, že budete rostlinky potřebovat, začněte kompostovat včas. Po vyložení šestnácté karty vyhodnotíte své tvory a rostliny a ten, kdo dokázal všechny ty náročné obyvatele svého akvárka ubytovat nejlépe, je vítěz.

Autor myslel i na hru dvou hráčů, kde obyčejný draft moc nefunguje, protože si hráči posílají stejné karty tam a zpět, proto se ve hře dvou hráčů vždy jedna karta z těch, které předáváte soupeři, vyhodí a naopak jiná z balíčku doplní. Tím se simuluje nevyzpytatelnost, kterou standardně do hry vnášejí ostatní hráči a jejich volby.

Zhodnocení

Jak jsem psal v úvodu, Akvárko je chytrá hra. V minimalistickém designu nabídne funkční zábavu i pro větší množství hráčů a díky simultánnímu výběru a vykládání karet stále drží slibovanou dobu hraní. V šesti hráčích se hra dá v pohodě zahrát za 15–20 minut. Kombinace dvanácti různých tvorů zajišťuje, že při draftování budete většinu času mít z čeho vybírat. A když kolem stolu chodí posledních pár karet, mezi nimiž už není žádná zajímavá, je odehrání aspoň superrychlé. Hra se dobře škáluje s počtem hráčů a díky úpravě draftu funguje dobře i ve dvou, byť osobně pořád preferuji větší počet hráčů. Zajímavá je i různá distribuce karet – čím méně hráčů hraje, tím méně karet se dostane do hry a není jasné, které karty se vlastně budou v dané hře hrát. V plném počtu šesti hráčů se naopak do hry dostane 96 z 99 karet, tudíž máte skoro jistotu, že ve hře bude plný počet tvorů, které zrovna sbíráte, ale zároveň roste šance, že se k vám nedostanou. Hra je také ideální pro představení mechaniky draftu méně zkušeným hráčům. V nadpisu své recenze jsem sice Akvárko označil za filler, ale často se nám stalo, že jsme odehráli několik her za sebou, což u malých a jednoduchých her nebývá vždy pravidlem. 

Takže suma sumárum, rychlá a chytrá hra od českého autora, cenově dostupná a vyrobená (aspoň) v Evropě, za mě rozhodně povedený počin. Pokud hledáte svižnou hru s draftem, která vám dopřeje rozumnou dávku rozhodování, pak Akvárko určitě vyzkoušejte. Jestli se vám Akvárko líbilo, ale hledali byste komplexnější draftovací hru, můžete zkusit třeba 7 Divů světa. A pokud byste chtěli pocitově podobnou hru, kde také sbíráte a vykládáte karty, ale nechcete řešit jejich umísťování a draft, koukněte na Zbodni salát.

Sdílet s přáteli: